S novým rokem vstoupila v platnost jedna z nejkontroverznějších částí důchodové reformy bývalé vlády, která dokázala svorně rozčílit odbory i zaměstnavatele. Firmy musí nově zhruba stovce tisíc lidí z tzv. náročných profesí povinně přispívat do třetího pilíře penzijního spoření. Kompromis, který tyto zaměstnance z původního návrhu reformy vyřadil, se však zřejmě brzy dočká dalších změn.

Vláda původně předpokládala pro zhruba 108 000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. S argumentem, že reforma nakonec přináší pomalejšímu růst důchodového věku poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny. Odejít dříve do penze bez jejího krácení tak mohou jen pracovníci čtvrté kategorie, jichž je nejvýše 15 000.

Pro tuto část pracovníků z tzv. třetí kategorie rizika tak začala platit jiná pravidla, od ledna 2026 jim musí zaměstnavatelé povinně přispívat do spoření na stáří v rámci třetího pilíře. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod. Zaměstnavatelé budou podle zákona posílat pracovníkům na spoření čtyři procenta vyměřovacího základu.

Ačkoliv řešení vypadá podobně, jde o zásadní rozdíl. Zhruba stovka tisíc zaměstnanců má od zaměstnavatelů dostávat nižší příspěvek do penzijního spoření. To na jednu stranu znamená, že s penězi budou moci nakládat dle svého uvážení v rámci podmínek třetího pilíře, tedy jednak je mohou využít k dřívějšímu odchodu do důchodu, ale například také až po vstupu do řádné penze. Zároveň to však znamená, že zvlášť lidé v předdůchodovém věku mohou zapomenout na dřívější odchod do penze ve stejném tempu jako pracovníci čtvrté kategorie. Ti, kdo už mají za sebou deset let (či více) v náročné profesi, totiž mají mít ihned možnost odejít o rok a čtvrt dříve.

Pro zaměstnance z třetí kategorie finální řešení znamená, že si musí nejprve naspořit velmi významné částky. Souvisí to s podmínkami zmiňovaného předdůchodu. Našetřit si i jenom minimální částku na pobírání tohoto produktu penzijního spoření po dobu 15 měsíců znamená poměrně dost finančních prostředků.

Uživatel předdůchodu musí mít totiž podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že v nynějších číslech pro výplatu minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc.

Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun. Na dodržování povinností zaměstnavatelů budou dohlížet územní správy sociálního zabezpečení.

Novinka, která od počátku budila ostré debaty i kritiku, se ovšem může opět brzo změnit. Otázka, které profese mají mít kvůli své náročnosti výhodnější podmínky pro odchod do penze, tedy možnost odejít až o několik let dříve, aniž by docházelo ke krácení vypláceného důchodu, se má opět otevřít. V nejširším pojetí se diskutovalo až o téměř půl milionu lidí, nakonec se však kvůli změnám na poslední chvíli nedostalo v plné míře ani na zamýšlenou zhruba stovku tisíc. Nová vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů nyní plánuje opět rozpoutat debatu, které profese mají mít na výhodnější odchod do penze nárok.

Jak nedávno pro deník Echo24 uvedl nyní už nový ministr práce Aleš Juchelka (ANO), diskuze se podle něj povede jak o samotném seznamu náročných profesí, tedy rozšíření benefitů, které se nyní týkají pouze čtvrté kategorie rizika, tak o nastavení celého systému. Na změnách pak stále trvají i odboráři.

Zatímco zaměstnavatelé patřili od počátku spíše k těm, kteří si přáli užší okruh rizikových profesí, odbory volají naopak od počátku po jeho rozšíření. „ČMKOS od počátku požadovala možnost dřívějšího odchodu do důchodu pro celé kategorie 4. a 3. rizikových profesí. Následně jsme souhlasili v 1. fázi se 4 rizikovými faktory u kategorie 3 náročných profesí s tím, že se dále bude pokračovat v rozšiřování,“ uvedl nedávno pro deník Echo24 místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek s tím, že v souladu s tím budou odbory požadovat i jiné řešení pro zaměstnance v třetí kategorii.