Předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Informovaly o tom v noci na středu Rada EU i europarlament. Zástupci obou institucí se podle prohlášení také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028. Jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že odklad systému povolenek pro domácnosti „zdaleka není dostatečným“ řešením. Nová vláda podle něj přijme usnesení, v němž bude požadovat úplné ustoupení od systému ETS2. Podle vlády v demisi je odklad ETS 2 dobrou zprávou.

Dohoda obsahuje určitou flexibilitu, jak cíle do roku 2040 dosáhnout. Změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU. Zástupci obou institucí se podle prohlášení také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.

Podle agentury Reuters dohoda zahrnuje také nákup zahraničních uhlíkových kreditů na pokrytí pěti procent snížení emisí. Klimatický cíl bude vyžadovat, aby průmyslová odvětví v EU snížila emise o 85 procent, dodává Reuters. Od roku 2036 umožní zemím unie platit nečlenským státům za snížení emisí, aby byla pokryta zbývající část.

Změny musí ještě schválit europarlament a Rada EU, aby začaly platit, podle Reuters je to obvykle formalita potvrzující předem dohodnuté podmínky. Dohoda vstoupí v platnost 20 dní po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU. Evropská komise pak bude každé dva roky hodnotit pokrok s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým údajům, technologickému vývoji a mezinárodní konkurenceschopnosti EU.

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí. Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

Nový cíl? Zbytečný nesmysl, říká Vondra

Podle končícího ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) jde o dobrou zprávu pro Česko, protože dopad zavedení emisních povolenek nebude znamenat žádné razantní negativní dopady do peněženek českých občanů. Vláda Petra Fialy (ODS) podle něj s aktivními kroky v tomto smyslu začala hned po ustavení nové Evropské komise loni v prosinci. Podařilo se podle Hladíka přesvědčit 18 dalších zemí, například Německo, Francii, Itálii či Polsko. Naopak Maďarsko podle něj změnu neprosazovalo.

Podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) bude záležet na budoucí vládě, jestli naplní svoje řeči o tom, jak odvrátí povolenky ETS 2. „Máme v tuhle chvíli jasný odklad povolenek, ale zároveň další mechanismy, které zabrání tomu, aby se cena povolenek vyšplhala do nepřijatelné výše,“ dodal Kupka.

Budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) už začátkem listopadu pro Echo24 řekl, že ústupky ze strany EU, například v podobě odkladu platnosti systému ETS2, nic neřeší. „Je to jako když sdělíte odsouzenému, který je nevinný, že se mu nástup do vězení odsune o rok, ale jinak trest v plné výši platí. Odklad o rok nic podstatného neřeší, je to nekompromisní forma zdanění, navíc nepředvídatelná,“ uvedl Havlíček.

„A pokud to ještě vezmeme v kontextu toho, že bude platit 85 + 5 % úspory emisí 2040, což bylo současně přijato, pak už jen trojčlenkou dopočítáme, že dopady na domácnosti a firmy budou drastické. EU se řítí proti zdi, přidává rychlost a omlouvá to tím, že jede elektromobilem…“ dodal Havlíček.

Začátkem prosince Havlíček na síti X uvedl, že emisní povolenky nejsou nic jiného než brutální zelená daň. „Brutalita spočívá v tom, že nikdo netuší, jak bude vysoká. Tragédie současné EU není v tom, že to kdysi zavedla, ale že je na to ještě pyšná a utahuje kohouty dál,“ napsal Havlíček.

Europoslankyně Klára Dostálová pro Echo24 řekla, že ústupky z unijních klimatických cílů rozhodně nelze označit za úspěch. „Ale jestli na tom nutně chceme najít něco pozitivního, tak pozitivní na tom je to, že nám toto rozhodnutí dává další rok času na to s tím opravdu něco udělat. Jinak je to ve stylu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ řekla Dostálová. Babišova vláda chce na prvním jednání povolenky odmítnout.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) už dříve pro Echo24 označil stanovování cíle EU pro rok 2040 za zbytečný nesmysl. „Cíl 90 % je zcela nerealistický. „EU se jen dál střílí do vlastní nohy,“ řekl Vondra s tím, že některé ústupky (možnost od cíle odečíst víc kreditů, slib víc bezplatných povolenek při revizi ETS1, odložení ETS2 a slib jeho modifikace, slib umožnit i jiná paliva u automobilů, než jen elektrické baterie) ukazuje, že celková nálada v EU se pod tíhou ekonomických dopadů a ztráty konkurenceschopnosti postupně odklání od radikálně zelené ideologie Green Dealu. Podle Vondry jde jen o začátek „realistické změny, nikoli o její konec“. „Ještě nás čeká hodně práce,“ dodal Vondra.