Kostlivci ve skříni

Ve vídeňské Albertině se setkalo moderní a gotické umění. Velkolepá výstava staví do centra pozornosti mistrovská díla od symbolismu po expresionismus, která čerpají inspiraci z emocionální síly středověké tvorby. Gothic Modern ukazuje, jak obracení moderních umělců k tvorbě vzniklé před nástupem akademické tradice otevíralo nové cesty jejich vlastní kreativitě. Významná díla moderny vytvořená mezi lety 1875 a 1925 jsou zde přímo konfrontována sikonickými malbami, grafikami a sochami starých mistrů. Modernismus dle kurátorů výstavy nebyl ani tak radikálním přetržením pout s minulostí, jako spíše hnutím, v němž cílené vyrovnávání se s uměním pozdního středověku sehrálo zásadní úlohu. Na rozdíl od romantického nostalgického ohlížení či historizujících rekonstrukcí, často sloužících politickému nebo národnímu sebeutvrzování, se důraz přesouval k samotným estetickým kvalitám umění.

V převážně náboženské ikonografii umělci nacházeli hluboce lidské emoce – lásku, utrpení či smutek – ztvárněné způsobem, který jim poskytoval východisko pro hledání jejich vlastního přístupu. Další fascinaci představovaly tradiční výtvarné techniky, jako je dřevořez, knižní ilustrace, vitráže či gobelíny, jež byly znovuobjevovány. Tato rozsáhlá, snad až megalomanská výstava čítající přibližně dvě stě děl osvětluje fenomén patrný v letech 1875 až 1925, kdy řada umělců – včetně Maxe Beckmanna, Otty Dixe, Vincenta van Gogha, Gustava Klimta, Edvarda Muncha či Egona Schieleho – vědomě hledala inspiraci v expresivní síle svých předchůdců, jako byli Hans Holbein mladší, Albrecht Dürer, Lucas Cranach či Hans Baldung Grien. Konfrontace se středověkou estetikou v nich probouzela silné emoce a otevírala nové možnosti, jimiž se mohli vyrovnávat se základními otázkami lidské existence.

Jedním z vrcholů výstavy je obraz padlého anděla (Wounded Angel, 1903) od Huga Simberga, zapůjčený z finské národní galerie. Před ním jsem stál snad ještě déle než později ve frontě na párek. Láska a sexualita, smrt a žal, víra a pochybnost – myšlenky, které zachvátí snad každého návštěvníka vánočních trhů ve Vídni.

Gothic Modern, kurátor Ralph Gleis, Albertina Museum, Vídeň, do 11. 1. 2026

Galaktický Dekameron

Kniha se odehrává v daleké budoucnosti, kdy lidstvo kolonizovalo vesmír obývaný mimozemskými rasami. Dan Simmons – mimo jiné autor skvělého Terroru – v tomto dnes již klasickém díle světové science fiction důmyslně vystavěl příběh po způsobu Canterburských povídek. S pomocí půltuctu rozmanitě podaných vyprávění představuje osobité hrdiny i jejich jedinečný svět. Do jednoho z nejkomplexnějších a nejpůsobivějších vesmírů v dějinách sci-fi se nyní můžete ponořit i poslechem, audioknihu právě vydalo nakladatelství OneHotBook.

Dan Simmons: Hyperion, čtou Daniel Bambas, Honza Hájek, Marie Štípková, Martin Myšička, Miroslav Hanuš, Ondřej Novák, Viktor Kuzník, OneHotBook, 23 h.

Mučedník Toufar

Advent 1949, zasněžená a mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne. V malém kostele v Číhošti se při kázání Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucený a vychýlený mimo své těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. To však bohužel neunikne ani pozornosti Státní bezpečnosti… Publikace v roce 2012 zvítězila v anketě Lidových novin Kniha roku. Zároveň se stala jedním z podnětů k nalezení tajného hrobu Josefa Toufara v pražských Ďáblicích a k následné exhumaci. Po třinácti letech teď vychází v revidované a rozšířené podobě.

Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli, Mladá fronta, 464 str., rozšířené vydání

Vyložit taroty

Výstava propojuje dvě výrazné osobnosti českého umění: současného malíře a kreslíře Josefa Bolfa (*1971) a všestranného umělce první poloviny 20. století Josefa Váchala (1884–1969). Přestože jejich tvorbu odděluje téměř celé století, spojuje je podobná citlivost k temným vizím vystupujícím z lidského nevědomí. Výstava je koncipována jako cesta – od introspektivních krajin Josefa Bolfa až k mystické imaginaci Josefa Váchala. Jejím ústředním motivem je touha nahlédnout „jinam“, do snů a fragmentů vzpomínek.

Josef Bolf / Josef Váchal: Budoucí minulost, Museum Kampa, Praha, do 1. 2. 2026