Mohla to být poměrně nezajímavá, technická a nudná záležitost, z miliardového daru v bitcoinech se vládě Petra Fialy ale podařilo vykřesat solidní představení. Kauza, která nedávno smetla ministra spravedlnosti Pavla Blažka, vstoupila v srpnu do nového dějství. Policie po delším vyčkávání provedla razii v břeclavském domě „dárce“ – Tomáše Jiřikovského. Noční zásah skončil dramatickou scénou: obviněný se snažil s dvěma dětmi uniknout na střechu, podle všeho v domnění, že jim hrozí nebezpečí.

Podle jeho obhájce měl Jiřikovský na druhý den domluvený výslech, a celá akce tak postrádala smysl. „Měl tam i své dvě děti. Připadá mi to jako demonstrace síly,“ uvedl advokát Kárim Titz. Policie nicméně zvolila noční razii, která vyústila v nebezpečnou scénu na střeše. Pokud kriminalisté věděli, že v domě jsou děti, je těžké jejich postup obhájit. Pokud to nevěděli, ukazuje to na určitou nepřipravenost. Je tu předpoklad, že detektivové nechtěli, aby Jiřikovský znovu utekl do zahraničí, někteří se ale ptají, jestli státní složky neztrácejí cit pro přiměřenost.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix uznává, že celá věc může působit poněkud divoce, za zásahem na každý pád stojí: „Vypadá to jako kovbojka. Věřím ale, že měli důvod zasahovat v noci.“

Městský soud v Brně vzal Jiřikovského do vazby hned ze všech tří důvodů – obava z útěku, maření vyšetřování i hrozba opakování trestné činnosti. „Soudce vyhověl mému návrhu a vzal pana obviněného do vazby ze všech těch tří důvodů,“ potvrdila žalobkyně Lucie Slámová. Jiřikovský se odvolal, rozhodovat bude krajský soud.

Od kajícníka k obviněnému

Pro toho, kdo se v kauze už ztrácí – Jiřikovský má bohatou minulost. V roce 2017 byl odsouzen na devět let za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Provozoval darknetové tržiště Sheep Marketplace, kde protekly desítky tisíc bitcoinů. V roce 2021 byl předčasně propuštěn a u soudů si vymohl i vrácení zabavené elektroniky. Právě v ní se skrývala peněženka s více než 1500 bitcoiny.

Na ministerstvo spravedlnosti pak dorazila nabídka: třetina obsahu peněženky připadne státu. V lednu se peněženka otevřela za účasti notáře a úředníků. Výsledkem bylo 468 bitcoinů, v té době v přepočtu miliarda korun. Blažek to prezentoval jako dar napraveného hříšníka. Kritici ale upozorňovali, že jde o transakci, která Jiřikovskému legitimizuje přístup ke zbytku. Ministr financí Zbyněk Stanjura byl o daru informován už v lednu, ale nijak nezasáhl a vládní politici se nadále tváří, že to je zcela v pořádku.

Audit společnosti Grant Thornton v červenci konstatoval, že ministerstvo dar přijímat nemělo. Riziko, že jde o výnos z trestné činnosti, bylo zjevné. Vládní koordinátor celé kauzy, soudce David Uhlíř, jehož Decroix jmenovala 19. června, aby ho pak na konci července odvolala s tím, že „úspěšně splnil zadání“ (přestože slibovanou zprávu o svých zjištěních neodevzdal), pak později uvedl, že smlouva mohla být od počátku neplatná.

Blažek kontra Decroix

K všeobecným zmatkům přispívají i politici. Exministr Blažek se z veřejné scény nestáhl. Z pozice řadového poslance tvrdí, že přijetím daru postupoval správně a že současné pozdvižení je zbytečné. Noční razii v Břeclavi označil za „zátah s mediálním humbukem“, jenž má vyšetřovatelům obviněného předhodit „pěkně vystrašeného“. Decroix kontrovala, že „je to celé od začátku úplně blbě“ a že Blažkovy rady jsou „platné jak mrtvému zimník“. Místo toho, aby ministerstvo řešilo kauzu klidně a profesionálně, působí chaoticky a podrážděně, čímž zbytečně přitahuje pozornost a nahrává opozici.

Resort spravedlnosti polovinu darovaných bitcoinů prodal v aukcích v rámci 41 smluv za 446 milionů korun. Druhá polovina zůstala uložena u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, než je policie zajistila jako výnos z trestné činnosti. Kupci ovšem požadují jistotu, že jejich nákup byl legální. Pokud se prokáže opak, mohou žádat odškodnění a ušlé úroky. Ministryně připouští, že „narovnání je ideální varianta“, ale možnost miliardových ztrát je reálná.

Stát se tak ocitl ve schizofrenní pozici: na jedné straně vyšetřuje, na druhé obchoduje. Kupci mají v ruce smlouvy, policie tvrdí, že šlo o špinavé peníze. Místo peněz navíc se stát stal obchodníkem s toxickým aktivem, které ho může poškodit. 

Audit, časová osa a politické divadlo

Audit Grant Thornton už v červenci varoval, že dar se přijímat neměl. Závěrečná zpráva má přijít do konce srpna. Decroix zároveň slíbila zveřejnit aktualizovanou časovou osu celé kauzy, čítající přes osm tisíc položek. Jenže její publikaci odkládala – oficiálně kvůli konzultacím s orgány činnými v trestním řízení. Je nicméně otázkou, jestli si veřejnost nezaslouží spíš vědět, kdo za to všechno může, než vidět nějakou osu. Kuriózní byla taktéž role koordinátora Uhlíře. Ten měl na celou věc dohlédnout a vypracovat svou zprávu o dění na ministerstvu, žádnou takovou zprávu jsme nicméně neviděli. Prý nebylo co popisovat.

Opozice to poměrně logicky označuje za výsměch. Karel Havlíček mluví o „tragikomedii“, Zdeněk Hřib o „výsměchu veřejnosti“, Tomio Okamura o „vládním divadle v přímém přenosu“. Piráti tvrdí, že stát tratí miliardy a že ministři z ODS kryjí Stanjuru. Havlíček dodal, že „Česko vypadá jako Latinská Amerika 80. let“. Levné politické body. 

Co bude dál? Krajský soud bude rozhodovat o Jiřikovského stížnosti proti vazbě. Policie musí doložit, že skutečně šlo o praní špinavých peněz. Auditor brzy zveřejní závěrečnou zprávu. Ministerstvo se snaží uklidnit kupce, ale hrozí vleklé soudní spory.

Dlouhodobě je ale výsledek mizerný – z právní kauzy se stal bizarní spektákl. Noční zásah s dětmi na střeše, ostré hádky politiků na sociálních sítích a hrozba miliardových ztrát vytvářejí obraz státu, který se spíš topí ve vlastních přešlapech, než aby efektivně spravoval potřeby občanů. Bylo by to snad i k pousmání, kdyby bitcoinová aféra byla jediným příkladem tohoto rozkladu.