V neděli zveřejnil server Novinky.cz článek s titulkem „ANO: Pokud povládneme, paragraf trestního zákoníku namířený proti Rusku zrušíme“. Reagoval tak na prohlášení místopředsedy hnutí (a stínového ministra spravedlnosti) Radka Vondráčka o tom, že v případě vítězství a sestavení vlády plánuje ANO zrušit „gumový paragraf“, jenž byl schválen ve formě přílepku k zákonu o pomoci Ukrajině (lex Ukrajina VII) a bude kriminalizovat neoprávněnou činnosti pro cizí moc.

Není jasné, co „neoprávněná činnost pro cizí moc“ znamená, poněvadž nemusí jít o spolupráci se zahraničním nepřítelem ani o přímý úmysl jednat v jeho prospěch – věc je definována vágně, a mnozí proto upozorňují na to, že paragraf ohrožuje svobodu projevu, vytváří právní nejistotu občanů země a může vést ke stíhání či autocenzuře novinářů, aktivistů i širší veřejnosti.

Nutno podotknout, že Rakušanovo „nechápání“ je v tomto případě očividné divadlo, navíc poněkud cynické, pakliže naznačuje, že odpor vůči trestnému činu značí službu cizí moci – nemluvě o tom, že právě takový skutek by byl nově trestný. Ministr si je totiž moc dobře vědom toho, jaké problémy paragraf má.

V lednu, když se zákon schvaloval v Senátu, setkal se s ostrou kritikou, a to nejen z řad opozice. Zdeněk Hraba (nezávislý) trestný čin označil za „lehce zneužitelný“ a Vladimíra Ludková (ODS) prohlásila, že jde o „gumový trestní paskvil“. Formulaci kritizoval i Nejvyšší soud, který napsal, že ustanovení vnímá jako „velmi problematické s ohledem na jeho obsahové vymezení užívající poměrně abstraktních a neurčitých pojmů, pod nimiž si každý může představovat něco jiného“.

Senátorka a bývalá disidentka Hana Kordová Marvanová napsala k paragrafu celý komentář, kde poukázala na skutečnost, že jde o „přílepek s totalitním nádechem“, neboť jeho skutková podstata připomíná politické zločiny z časů komunistické diktatury, například pobuřování či podvracení republiky, kvůli němuž byl mimo jiné vězněn i Václav Havel.

Rakušan čin před hlasováním v Senátu osobně hájil tváří v tvář kritikům a jen těžko může tvrdit, že si není vědom jejich námitek. Zákon nakonec prošel, ale bezprostředně poté oznámil tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, že je třeba paragraf zrevidovat, neboť i jemu se jevil jako příliš vágní – k tomu ovšem nedošlo. V březnu pak podal senátor Michael Canov (SLK) podnět k Ústavnímu soudu, aby se trestnost neoprávněné činnosti pro cizí moc zrušila; podepsalo se pod něj dvacet čtyři členů horní komory napříč politickým spektrem.

Na konci června poslali Ústavnímu soudu své stanovisko i tři organizace, jež se zabývají občanskými svobodami – Otevřená společnost, Iuridicum Remedium a Institut H21 –, kde vyjadřují podporu senátorům a varují, že paragraf ohrožuje svobodnou demokratickou diskusi v České republice. Jedním z původců je Oldřich Kužílek, spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím a nynější zastupitel Prahy 6 za Rakušanův STAN. „Přehnaná formulace nového trestného činu může více škodit než pomáhat, více demokracii rozkládat než ji chránit. Její dopady by nepřátelům naší svobody spíše nahrávaly, než je potlačily,“ napsal Kužílek v tiskové zprávě ke stanovisku pro Ústavní soud.

Do voleb zbývá jen pár měsíců a určité přehánění lze tolerovat jako součást finální rovinky politického boje. Nicméně vyjádření ministra vnitra – jeho ochota naznačovat, že kritici slouží cizí moci, a současné předstírání, že nechápe jejich výhrady – odhaluje míru bezskrupulóznosti, jež stále dokáže překvapit. To platí dvojnásob, uvědomíme-li si, že Rakušan bagatelizuje ohrožení základních práv, kterým by měl demokratický politik přece jen dávat větší váhu než porážce oponenta.