Česká politická scéna zůstává v otázce budoucího členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci silně rozdělená. Zatímco vláda Petra Fialy (ODS), Piráti nebo prezident Petr Pavel podporují spíš tu euroatlantickou perspektivu Kyjeva a vnímají ji jako zásadní pro bezpečnost Evropy, část opozice, zejména hnutí ANO Andreje Babiše, SPD Tomia Okamury či menší politická uskupení, považují myšlenku ukrajinského členství za nereálnou, ba dokonce nebezpečnou.

„Ukrajina v EU i v NATO je nereálná představa. Nikdy tam nebudou a je to pouze pokrytectví evropských politiků, kteří sice něco vyhlašují do médií, ale v kuloárech mluví jinak,“ uvedl předseda ANO Andrej Babiš. Podle něj války, které nemají vojenské řešení, musí ukončit diplomacie. „Ta rusko-ukrajinská nebude výjimkou a nejsem zdaleka sám, kdo to tvrdí,“ dodal Babiš.

Skeptičtí jsou i představitelé hnutí a stran, které by teoreticky mohly být partnery ANO v budoucí vládě. „O EU se podle mě nemá cenu už bavit. Ta je před kolapsem, který vstup Ukrajiny jedině urychlí,“ prohlásil šéf Stačilo! Daniel Sterzik alias Vidlák. Podle něj by přijetí Ukrajiny do NATO znamenalo „třetí světovou válku, po které už všechny další války budou probíhat pomocí klacků a kamenů“. Vstup Ukrajiny do NATO považuje za eufemismus pro „celoplanetární jaderný armagedon“.

Tomio Okamura z SPD je rovněž proti přijetí Ukrajiny i Turecka do EU a pochybnosti má také o porážce Ruska: „Porážka Ruska ve válce na Ukrajině je vzhledem ke geopolitické geografické realitě nereálná.“

Kritičtější pohled na rychlé sliby Ukrajině zaujímá i Jana Maláčová (Levice). „Ukrajina i Turecko jsou příkladem situace, kdy Evropa často vytváří naděje, které sama není připravená naplnit. Vstup do EU může vetovat jediný stát – a v případě Ukrajiny je skeptických zemí více, než se oficiálně přiznává,“ upozorňuje Maláčová. Zároveň podotýká, že v moderních dějinách není precedent, kdy by jaderná mocnost byla vojensky poražena v přímém konfliktu. „U Ruska platí totéž. Hledání míru proto nemůže být založeno na iluzích, ale na tvrdé diplomacii, strategické trpělivosti a jasných cílech,“ dodala.

Vláda a proevropské strany nadále Ukrajinu jednoznačně podporují. „Ukrajina dnes brání nejen svou svobodu, ale i bezpečnost Evropy. Ukrajina potřebuje jasnou a věrohodnou euroatlantickou perspektivu, kterou Česká republika dlouhodobě podporuje,“ zdůraznil premiér Petr Fiala (ODS). Připustil však, že členství Ukrajiny v NATO či EU není možné za aktivního válečného stavu.

Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan podporu Ukrajině podmiňuje splněním vstupních kritérií. „Jakýkoliv stát, který by chtěl do EU vstoupit, musí nejprve splnit rozsáhlé podmínky. Ukrajina naopak provádí rychlé reformy a snaží se podmínky členství splnit co nejdříve, což je v její situaci úctyhodné. Jakmile podmínky splní, její členství v EU bezesporu podporujeme.“ O členství v NATO však mluví opatrně, neboť bude podle něj záviset na výsledku mírových jednání a obnovení teritoriální integrity Ukrajiny.

Optimisticky se vyjadřuje i náměstek primátora Prahy a předseda Pirátů Zdeněk Hřib: „Je rozhodnutím Ukrajiny, jestli bude chtít vstoupit do EU a NATO. My jejich vstup podpoříme. Ukrajinci jasně dokázali, že jsou cennými spojenci a dobrými obchodními partnery.“

Prezident Petr Pavel nedávno v Kyjevě znovu potvrdil, že Česko stojí za Ukrajinou. „Česko Ukrajinu považuje za součást evropské rodiny a podporuje její vstup do Evropské unie. Zároveň nelze zpochybňovat otázku budoucího členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci,“ prohlásil Pavel. Podle něj musí být ale jakékoli příměří krokem k udržitelnému míru, jehož podmínky musí být přijatelné pro všechny strany a s nimiž musí Ukrajinci souhlasit. Zdůraznil také potřebu bezpečnostních záruk, aby Rusko znovu nezaútočilo. „To je naše kolektivní zodpovědnost,“ dodal.

Ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč označil členství Ukrajiny v EU a NATO za nejlepší bezpečnostní záruku a varoval, že Rusko by se do tohoto procesu nemělo vměšovat. „Ukrajina ani NATO nejsou hrozbou pro Rusko, naopak Rusko ohrožuje Ukrajinu a celý demokratický svět,“ prohlásil velvyslanec na konferenci v Senátu. Jeho slova podpořila i místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). „Neuznáme okupované ukrajinské území jako součást Ruska a odmítáme vyloučit jakoukoli výhledovou perspektivu Ukrajiny, která by se nezakládala na spolupráci nebo účasti NATO,“ uvedla.

Někteří experti však upozorňují, že nadšení Západu pro rychlý vstup Ukrajiny ochladlo. „Podpora Ukrajiny se pro NATO stala dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství,“ míní analytik Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. Upozorňuje na stabilizovanou frontu, na pokračující ruské útoky na civilní cíle a na to, že „realita vývoje konfliktu donutila západní spojence revidovat své ambice“.

Navzdory vojenské pomoci v hodnotě stovek miliard dolarů, především z USA a EU, podle něj Rusko nejenže odolává, ale dokonce na bojišti získává převahu. „Představa, že pouhé zdvojnásobení či ztrojnásobení obranných výdajů může zásadně změnit strategickou rovnováhu, se proto jeví spíše jako zbožné přání,“ uvedl Petráš.

Debaty se přitom týkají i Turecka, které je členem NATO od roku 1952. Andrej Babiš označil Turecko za důležitého partnera EU kvůli ochraně hranic. Vít Rakušan ale prohlásil, že „Turecko se od demokratických hodnot pod Erdoğanem odvrací“ a jeho kandidatura do EU je prakticky pozastavena. Zdeněk Hřib se domnívá, že „je určitě lepší mít v budoucnu Turecko v EU než v BRICS nebo v jiné protievropské alianci,“ ale cesta k tomu podle něj bude ještě dlouhá.