Vznikající vládní koalice se chystá na zásadní změnu financování i kontroly veřejnoprávních médií. První chystaná změna nebudí příliš rozruchu, jde totiž o zavedení kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nad hospodařením České televize a rozhlasu, s čímž počítalo už programové prohlášení končící vlády. Následovat má však změna, která poměrně ostře dělí politiky na dva tábory, tedy konec současného systému poplatků. Podle nejsilnějšího hnutí ANO jde o zastaralý systém, který už dávno postrádá efektivitu.

Systémy financování médií veřejné služby jsou dle odborníků v podstatě dva, buď jde o přímý transfer od občanů k médiím veřejné služby, například formou poplatku nebo samostatné daně, jež není součástí státního rozpočtu, nebo jde o platby přímo ze státního rozpočtu. Oba modely jsou přitom v evropských zemích zhruba stejně rozšířené.

Pravděpodobná budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce poplatky zrušit, pokud se tedy ještě zásadně nezmění navrhované programové prohlášení vznikající vlády. Podle nově zvoleného místopředsedy mediálního výboru sněmovny Ondřeje Babky (ANO) není cílem ohrozit politickou nezávislost veřejnoprávních médií, ale zjednodušit a zefektivnit systém. Poplatky tak podle něj mají jednoznačně skončit.

„Tento systém vznikl v 90. letech, kdy vlastnictví přijímače automaticky znamenalo sledování ČT nebo ČRo. Jiní vysílatelé tehdy de facto neexistovali. Jde o systém zastaralý a neefektivní. Poplatky každý měsíc platí několik milionů poplatníků, což s sebou nese značné transakční náklady. Finanční i časové. Ostatně stále ještě 2,5 milionu domácností platí jenom za ČT prostřednictvím SIPO u České pošty. Také tu existuje problém domácností, které poplatek neplatí, ač by měly. Jen za minulý rok ČT rozeslala přes 330 tisíc upomínek a k soudnímu řízení postoupila více než 22 tisíc pohledávek. I toto stojí obrovské množství peněz,“ uvedl pro Týdeník Echo poslanec hnutí ANO.

Pokud by došlo k převedení financování přímo do státního rozpočtu, tyto problémy by podle něj odpadly. „Je to standardní a efektivní způsob, který funguje i v jiných institucích, které ze své podstaty musí být od politické moci nezávislé. Představme si, že bychom museli individuálně posílat poplatek například na každý soud. Bylo by to absurdní a krajně neefektivní. Naším cílem tedy není ohrozit politickou nezávislost ČT a ČRo, ale zjednodušit a zefektivnit systém,“ uvedl Ondřej Babka.

Strany končící vlády, které nyní míří do opozice, podporují zavedení kontroly NKÚ nad hospodařením veřejnoprávních médií. To je ostatně něco, co slibovaly zavést už během uplynulých čtyř let ve svém vlastním programovém prohlášení. Naopak v otázce poplatků se však dlouhodobě se stranami pravděpodobné budoucí vlády zásadně neshodnou.

„Jsem rozhodně proti rušení poplatků za média veřejné služby. Tyto poplatky jsou klíčovým pilířem nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Pokud by jejich financování přešlo plně do rukou státu, znamenalo by to faktické zestátnění médií veřejné služby a otevřelo by to prostor pro politické ovlivňování jejich obsahu,“ uvedl pro Týdeník Echo člen mediálního výboru sněmovny za TOP 09 Jan Jakob.

„Zkušenosti ze Slovenska či z Maďarska ukazují, jak snadno mohou média závislá na státním rozpočtu ztratit důvěryhodnost a proměnit se v nástroje vládní propagandy. Poplatky naopak zajišťují stabilní, předvídatelný příjem, který umožňuje vytvářet kvalitní a vyvážené pořady nezávislé na komerčních zájmech i momentálních politických náladách. Ve společnosti ohrožené dezinformacemi a polarizací jsou silná a nezávislá média veřejné služby nepostradatelná. Poplatky proto chápu jako investici do demokracie, nikoli jako zbytečnou zátěž,“ domnívá se Jan Jakob.