Lidé studující v posledních patnácti letech často netuší, že se jim doba studia v žádném rozsahu nezapočítává „do důchodu“. Roky strávené studiem tedy znamenají z pohledu penzí totéž, jako by nedělali nic. To se má od příštího roku změnit, ovšem jen pro malou část studujících. Původně vláda Petra Fialy slibovala návrat započítávání studia do doby důchodového pojištění. Realita je však nakonec jiná, zmínka vypadla už z aktualizovaného programového prohlášení a nakonec i z důchodové reformy, v té se přitom objevila úplně jiná novinka.

V původním programovém prohlášení slibovala, že se studium opět začne počítat do tzv. náhradní doby důchodového pojištění – tedy zjednodušeně do „odpracovaných“ let potřebných pro získání či navyšování penze. Započítávání studentských let do důchodu totiž patří k „hlavolamům“ současného systému a kvůli změnám v posledních dekádách vznikly hned tři kategorie lidí, kterým se studium započítává podle toho, kdy studovali.

Zatímco rodiče dnešních studentů mohou se započtením studia počítat, pro jejich děti už to od roku 2010 neplatí. Pro ně současné nastavení znamená čistou nulu. Tedy doba jejich studia se do výpočtu důchodu nijak nezahrnuje. Další kategorie jsou pak lidé, kteří studovali mezi roky 1996 a právě 2009. Těm se sice také nezapočítává doba studia do osmnácti let, tedy období od konce povinné školní docházky zhruba do konce střední školy, následně se však započítává ještě maximálně šest let dalšího studia. I to má však háček, doba studia po osmnáctém roku se totiž počítá jen z 80 %, tedy počet studovaných dní se o 20 % krátí.

Poslední kategorií jsou pak ročníky, které studovaly před začátkem roku 1996. Ti jsou jediní, kterým se plně hodnotí studium do osmnácti let. Stejně jako u předchozí kategorie pak platí, že doba studia po dovršení plnoletosti se započítává maximálně v dalších šesti letech a pouze z 80 %.

Vládní důchodová reforma však přeci jen přinesla změnu, která se dosud netýkala žádné z vyjmenovaných „kategorií“. A týkat se bude pouze té poslední, tedy mladších ročníků, kterým se studium jinak vůbec nezapočítává. Už od roku 2026 by se totiž do nově přiznaných důchodů mělo začít uznávat studium studentům doktorského studia.

„Doktorské studium absolvované po roce 2009 se bude započítávat jako náhradní doba pojištění. Započítávat se bude pouze první studium v doktorském studijním programu, které jste úspěšně dokončili. Tímto studiem budete moci získat maximálně 4 roky náhradních dob pojištění. Tato doba se počítá ode dne zahájení tohoto studia,“ uvádí na svém webu Česká správa sociálního zabezpečení. Týkat se změna bude prezenční formy studia a to buď na vysoké škole v Česku, případně i na vysoké škole v zahraničí, pokud ho české ministerstvo školství uzná jako rovnocenné studiu na české vysoké škole.

Pokud se dnešní studenti z ostatních stupňů studia chtějí vyhnout rokům, které jim „vypadnou“ z důchodového systému, mají i po penzijní reformě veskrze dvě možnosti. Už během studií vydělávat tolik, aby jim vznikla povinnost odvádět odvody, nebo zkrátka dobu studentských let doplatit. Stát tak studenty upozorňuje, že existuje možnost dobrovolného pojištění, které jim umožní například roky strávené na vysoké škole do doby pojištění zahrnout. Jako doba pojištění se studium hodnotí pouze v případě vzniku nároku na invalidní důchod.

Měsíční výše pojistného, které se platí i doplácí zpětně vždy podle aktuálního roku, činí minimálně jednu čtvrtinu průměrné mzdy. V roce 2025 tak činí minimální měsíční platba 3 260 Kč. Sazba pojistného je jednotná a představuje 28 % z určeného vyměřovacího základu, tedy v případě minimálního odvodu zmíněné čtvrtiny průměrné mzdy. Za doplacený rok pojištění v roce 2025 by tak pojištěnec zaplatil zhruba 39 tisíc korun.

Potřeba doplatit si doby důchodového pojištění může vznikat z řady důvodů a právě doplacení doby studia patří mezi důvody, kterým stát dává poměrně štědré podmínky. Doba studia totiž patří k výjimkám, kde je doplacení možné zpětně po neomezenou dobu, tedy do doby pobírání penze (více jsme o dobrovolném pojištění psali například zde).