Americký prezident Donald Trump ve středu znovu pohrozil Íránu, aby uzavřel jadernou dohodu, a na své platformě Truth Social prohlásil, že „čas se krátí“. V příspěvku zdůraznil, že „obrovská armáda je na cestě do Íránu.“ Americký prezident přirovnal situaci k útoku USA na Venezuelu na začátku ledna. „Jedná se o větší flotilu, vedenou velkou letadlovou lodí Abraham Lincoln, než byla ta vyslaná do Venezuely,“ zdůraznil.

„Doufejme, že Írán rychle „usedne k jednacímu stolu“ a vyjedná spravedlivou a rovnocennou dohodu – BEZ JADERNÝCH ZBRANÍ –, která bude výhodná pro všechny strany. Čas se krátí, je to opravdu naléhavé!,“ napsal mimo jiné Trump.

Americký prezident, který během svého prvního funkčního období odstoupil od jaderné dohody s Teheránem z roku 2015, také poznamenal, že po jeho posledním varování Íránu následoval vojenský úder. „Příští útok bude mnohem horší! Nedopusťte, aby se to opakovalo,“ napsal.

Írán v případě americké agrese „odpoví jako nikdy předtím“, reagovala íránská mise při OSN ve středu na síti X po Trumpových výhrůžkách, píše francouzský list Le Figaro. „Írán je připraven k dialogu založenému na vzájemném respektu a zájmech – ale pokud bude donucen, bude se bránit a odpoví jako nikdy předtím!“ uvádí se ve zprávě zveřejněné v reakci na Trumpovo prohlášení.

Dříve toho dne íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí vyzval Američany, aby v případě, že chtějí zahájit jednání, „přestali s výhrůžkami a nepřiměřenými požadavky“. „Diplomacie provázená vojenskými hrozbami nemůže být ani účinná, ani užitečná,“ prohlásil podle Le Figaro v televizi a ujistil, že Teherán „neusiloval o jednání“, jak v úterý tvrdil Donald Trump.

Trump v úterý podle německého listu Bild pro zpravodajský portál Axios uvedl, že situace v Íránu je v současné době „v pohybu“ a že věří, že Teherán má o jednání vážný zájem: „Chtějí uzavřít dohodu. To vím. Několikrát volali. Chtějí jednat.“

Německý kancléř Friedrich Merz pak ve středu, tedy měsíc po vypuknutí protestů, které byly krvavě potlačeny, prohlásil, že dny íránského režimu „jsou sečteny“.

Analytici se domnívají, že mezi možnosti zvažovanými Washingtonem patří bombardování vojenských cílů nebo cílené údery proti vůdcům, kteří jsou u moci od islámské revoluce v roce 1979, píše Le Figaro. Letadlová loď Abraham Lincoln, jejíž současná přesná poloha není známa, dorazila v pondělí se svou eskortou do Perského zálivu.