Evropská unie vůči Rusku zvýší sankční tlak, režim ruského prezidenta Vladimira Putina zatím podle ní neprokázal ochotu k ukončení války proti Ukrajině. Dnes to před začátkem summitu Evropského politického společenství (EPC) řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Jednou z probíraných možností zvýšení sankčního tlaku na summitu mělo být dokonce totální obchodní embargo vůči Rusku, uvedl ve svém newsletteru server Politico s odvoláním na dva přítomné diplomatické zdroje. Setkání v Tiraně se krom zástupců EU zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či generální tajemník NATO Mark Rutte.

Potenciální opatření proti Moskvě by mohla zahrnovat cla na ruský vývoz až po úplné obchodní embargo, uvedli pro Politico diplomati. Podle jejich dalšího vyjádření hledají vedoucí představitelé EU a Spojeného království způsoby, jak zasadit ruské ekonomice „knockoutový úder, který by zastínil všechny předchozí série sankcí“. Dosud se totiž všechny sankce uvalené na Moskvu od anexe Krymu po invazi na Ukrajinu v podstatě minuly účinkem, zatímco mnohé evropské země trpí upadající ekonomikou a vysokými cenami energií, Rusko si i přes silný tlak a omezení našlo nové obchodní příležitosti na globálním jihu.

Na summitu projednaný „knockoutový“ sankční plán dle diplomatických zdrojů Politica čerpá inspiraci mimo jiné z návrhu amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama, který navrhl postihnout ruský export 500procentními sankcemi, pokud Putin nezastaví své útoky na Ukrajinu. V posledních dnech byl Graham v kontaktu s evropskými protějšky, včetně francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota, uvádí Politico.

Připravovaný balíček sankcí dle Leyenové bude zahrnovat i plynovod Nord Stream

Sama předsedkyně EK von der Leyenová se před summitem zmínila jen o tom, že se pracuje na novém balíčku sankcí, který bude zahrnovat sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Paradoxně se ale o tyto plynovody, resp. jejich znovuzprovoznění zajímají Spojené státy. Dále by dle Leyenové měl sankční balíček zahrnovat sankce proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází sankce, snížení cenového stropu na ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.

O možných sankcích proti provozovateli plynovodu Nord Stream, který ve dvou větvích vede z Ruska po dně Baltského moře do Německa, na začátku měsíce informoval americký list The Wall Street Journal (WSJ). Uvedl, že Evropa by tak zareagovala na ruské snahy o obnovu provozu tohoto produktovodu. O takové možnosti hovořil Putin, když uvedl, že Rusko o tomto tématu mluvilo s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Von Der Leyenová: Evropa chce mír, ale Putin očividně ne

Trump a jeho vláda se v posledních týdnech snaží přinutit Ukrajinu a Rusko k příměří a k mírovým jednáním. Zatímco Ukrajina už bez podmínek přijala americký návrh na 30denní příměří, Rusko se jasně nevyjádřilo. Dnes se po odkladu odehrála přímá jednání ukrajinské a ruské delegace. Západ v této věci Moskvu zkritizoval, neboť do Turecka vyslala delegaci na nižší úrovni. Zelenskyj naopak navrhoval setkání přímo s Putinem, v Turecku byl ve čtvrtek přítomen a byl připraven z Ankary odjet do Istanbulu.

Von der Leyenová řekla, že Evropa chce mír, ale že Putin takovýto postoj očividně nezastává, když Zelenskyj byl na setkání v Istanbulu připraven, ale šéf Kremlu nedorazil. Zelenskyj se proto zúčastnil právě jednání EPC v albánské metropoli.

"Myslím, že Putin udělal chybu, když poslal delegaci na nižší úrovni," řekl dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, který se EPC rovněž účastní, v reakci na dnešní setkání zástupců Ukrajiny a Ruska v Istanbulu. "Míč je zcela jasně na jeho straně hřiště, je na něm, aby reagoval," poznamenal s tím, že ruský prezident musí prokázat, že opravdu chce mír. Generální tajemník NATO také uvedl, že v hledání cesty k míru zůstává opatrným optimistou.

Summit EPC, který dnes hostila Tirana, byl neformální platformou s cílem podporovat politický dialog v Evropě, a přispívat tak k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. Česko zastoupil premiér Petr Fiala.