Podle aktuálních dat Eurostatu platí české domácnosti za elektřinu nejvíce z celé Evropské unie – alespoň při přepočtu na kupní sílu obyvatel. Zjednodušeně řečeno: elektřina v Česku není nutně nejdražší v eurech, ale vzhledem k příjmům obyvatel ji pociťujeme jako největší zátěž. Energetici i ekonomové upozorňují, že statistiky zkreslují staré fixace a rozdílné přístupy států k dotacím a daním. A zásadní pro příští rok bude, zda stát převezme financování obnovitelných zdrojů energie, nebo naopak nechá růst regulovanou složku ceny, která tvoří téměř polovinu účtu.

Podle Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku cena elektřiny pro české domácnosti 39,16 PPS za 100 kWh, tedy nejvíce v celé EU. Následuje Polsko (34,96 PPS) a Itálie (34,40 PPS). Na opačném konci žebříčku stojí Malta (13,68 PPS), Maďarsko (15,01 PPS) a Finsko (18,70 PPS).

„Hlavním důvodem, proč jsou ceny elektřiny v Česku při přepočtu na kupní sílu nejvyšší, je kombinace vysokých distribučních poplatků, daní a nízké úrovně mezd,“ vysvětluje analytik XTB Jiří Tyleček. Podle něj české domácnosti vydávají větší část svých příjmů na energie než například Němci, „i když samotná tržní cena elektřiny není výrazně odlišná od průměru EU“.

Ekonom Lukáš Kovanda k tomu z druhé strany dodává: „Česko to opět dokázalo – i letos mají jeho domácnosti nejdražší elektřinu v EU. Eurostat mu v drahotě elektřiny vyhradil kategorii samu pro sebe. A ani Němci, kteří ve své energetické politice kupí omyl na omyl, nemají elektřinu dražší.“

Statistiky zkreslují staré fixace i různé státní zásahy

Někteří odborníci upozorňují, že Eurostat srovnává reálné faktury, v nichž se promítají i staré dvou- až tříleté fixace z doby, kdy ceny energií prudce stouply. To podle nich neodpovídá současnému trhu.

„Eurostat počítá průměry podle faktur, do nichž promlouvají i staré ‘rakety‘ z krizových let. Některé země ale fixace skoro nemají, takže teď vycházejí lépe,“ píše portál Vysoké napětí.

Naopak v roce 2022 byla situace opačná – tehdy se země s dlouhodobými fixacemi jevily jako levné, protože chránily spotřebitele před šokovým růstem. „Férová komparace napříč Evropou je skoro nemožná,“ shrnuje portál.

Rozdíly navíc prohlubují různé formy státních zásahů. Například Německo hradí poplatek za obnovitelné zdroje (EEG-Umlage) ze státního rozpočtu, Francie má cenové stropy a Belgie poskytuje daňové úlevy. V Česku se většina poplatků stále promítá přímo do faktur spotřebitelů, což statisticky zvyšuje cenu.

Podle odborné studie ENA Energy Analyses, která nevyužívá faktury, ale aktuální ceníky více než 900 dodavatelů v 13 evropských zemích, jsou české ceny lehce pod průměrem Evropy.

„U elektřiny české koncové ceny vycházejí zhruba o pět procentních bodů pod průměrem sledovaných zemí,“ uvádí ENA. „Nižší ceny než v Česku mají jen státy s masivními státními dotacemi – typicky Maďarsko, Slovensko nebo Francie.“

Rozdíly podle ENA spočívají především ve struktuře ceny. Zatímco obchodní složku určují dodavatelé, regulovanou část – tedy přenos, distribuci a příspěvky na podporované zdroje energie (POZE) – stanovuje stát. A právě ta bude v příštích měsících klíčová.

Regulovaná složka: růst o stovky korun, nebo pokles o 15 %

Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhl pro rok 2026 zvýšení regulované složky ceny o 2,7 % u elektřiny a 4,7 % u plynu. To by znamenalo růst účtů domácností v průměru o stovky korun ročně. „Za aktuálních podmínek ERÚ počítá s růstem regulované složky ceny elektřiny na hladině nízkého napětí o 2,7 procenta, tedy asi o 75 Kč za MWh,“ uvedl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Koncové účty by se ale mohly naopak snížit o zhruba 15 %, pokud stát převezme financování podpory obnovitelných zdrojů energie. Tento krok plánuje vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. „Chceme od ledna převést platbu za obnovitelné zdroje z občanů a firem na stát,“ řekl po jednání předseda SPD Tomio Okamura.

ERÚ je podle Šefránka připraven reagovat okamžitě: „Pokud stát na sebe převezme celé financování podpory POZE, promítneme to do cenových výměrů neprodleně. Na hladině nízkého napětí by to znamenalo pokles regulovaných cen zhruba o 15 procent.“

Na velkoobchodním trhu se české ceny elektřiny pohybují kolem 100 eur za MWh, tedy zhruba na úrovni Německa a pod Itálií či balkánskými státy. Nejlevnější jsou dlouhodobě severské země, kde díky vodním a jaderným zdrojům dosahují spotové ceny jen kolem 30–50 eur za MWh.

Rozdíly v konečných cenách tak z větší části nevznikají kvůli tržní elektřině, ale právě kvůli daním a regulovaným poplatkům. Francie například drží ceny nízko díky stropům a subvencím, Německo část nákladů přeneslo na rozpočet, zatímco Česko transparentně zahrnuje vše do faktury. V mezinárodním srovnání tak působí hůř, i když skutečné platby jsou srovnatelné.

Povolenky ETS2: další tlak na rozpočty domácností

Od roku 2027 zasáhne do cen energií také rozšířený systém emisních povolenek ETS2, který nově dopadne i na vytápění a dopravu.
„Emisní povolenky budou znamenat nemalou dodatečnou zátěž rodinných rozpočtů,“ varuje Jiří Tyleček. Podle jeho odhadů zaplatí běžná domácnost několik tisíc korun ročně navíc.

Ekonom Lukáš Kovanda dodává, že opatření Evropské komise systém spíše „zkomplikovala než zjednodušila“. „Systém bude možná stabilnější, ale cena povolenek může i nadále růst – jen předvídatelněji. To je výhra spíše pro investory než pro občany,“ uvedl.