Aby mohl být člověk katolickou církví prohlášen za svatého, potřebuje alespoň dva prokázané zázraky. Nedávno zesnulý papež František možná má jeden už v kapse. Na jeho pohřbu se sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Krátce poté Trump publikoval dosud nejostřejší kritiku Vladimira Putina. „Možná nechce zastavit válku, jen mě vodí, a je třeba s ním jednat jinak,“ napsal na sociální síti Truth Social. A nejspíše skutečně došlo k posunu v americko-ukrajinských vztazích. Republikánský senátor Lindsey Graham, který má k Trumpovi blízko, oznámil, že získal většinovou podporu pro svůj zákon, který by uvalil „kosti drtící“ sankce na Rusko, pokud Putin nezačne vážně vyjednávat. Součástí balíčku má být „500% clo na dovoz ze zemí, které nakupují ruskou ropu, ropné produkty, zemní plyn nebo uran“. A předevčírem pozdě večer přišla zpráva, že konečně byla podepsána dohoda o amerických investicích do ukrajinských nerostů.

V Kyjevě mohou slavit. Jedná se o mnohem lepší dohodu, než byly některé předchozí verze, a nejspíše maximum možného, co šlo vyjednat. Týká se pouze budoucnosti, nepředpokládá se, že se jí bude platit již poskytnutá pomoc. Dohoda zřizuje fond, ve kterém budou mít Ukrajina i Spojené státy rovný podíl. Fond bude financovat těžbu nerostů na Ukrajině, zisky z ní se budou dělit 50 na 50. Kyjev navíc předpokládá, že prvních 10 let veškeré zisky budou investovány do obnovy Ukrajiny, i když Svyrydenková přiznává, že to bude předmětem „dalších diskusí“. Navíc americké příspěvky do fondu podle Svyrydenkové mohou mít i formu vojenské pomoci. Otevírá se tak možnost pro pokračování americké podpory Ukrajině. Trump již podepsal prodej zbraní Ukrajině v hodnotě 50 milionů dolarů. Což vzhledem k ceně války není mnoho, ale společně s dohodou to dává naději, že sice USA již nebudou Kyjevu zbraně darovat, ale nemusely by blokovat jejich prodej. Zvláště nákup systémů protiletecké obrany je pro Ukrajinu klíčový.

Ve skutečnosti je technický text dohody dost jedno. Sice Ukrajina má teoreticky velké zásoby nejrůznějších klíčových minerálů a nerostů. Kyjev odhaduje, že na Ukrajině se nachází přibližně 5 % světových „kritických surovin“, včetně 7 % evropských zásob titanu a třetiny evropských zásob lithia. Mnoho nalezišť se ale nachází na okupovaných územích nebo blízko fronty. A i ta, která jsou přístupná, budou potřebovat masivní investice, pokud mají být vytěžena. „Kyjev se do jisté míry vzdává polovičního podílu na fiktivním aktivu,“ shrnul pro The Spectator dohodu expert na Rusko Mark Galeotti.

Důležitější, alespoň ve střednědobém horizontu, jsou diplomatické okolnosti. Celá šaráda s dohodou o nerostech má totiž jediný cíl – přesvědčit Donalda Trumpa, že pomoc Ukrajině není nějaká pochybná charita, ale výhodná investice. Proto Ukrajinci o dohodu tolik stojí, původní návrh vzešel z Kyjeva, i když v posledních měsících americký tlak na ni občas připomínal vydírání.

Navíc Američané v posledních týdnech otevřeně mluví o tom, že jsou frustrováni nedostatečným pokrokem při vyjednávání o ukončení války. Podpis dohody je tak i pokusem Kyjeva zavděčit se Washingtonu, aby – pokud rozhovory selžou – neodřízl Ukrajinu od jakékoli formy pomoci úplně. Ukrajinci tím také demonstrují svou ochotu se dohodnout a tím svalit vinu za neúspěch ve vyjednávání na Moskvu. Doufají, že plusové body ve Washingtonu by se mohly přehoupnout ve zvýšený americký tlak na Rusko.

Z tohoto hlediska je možná důležitější než pasáže o tom, jak bude fungovat společný fond, samotná preambule dohody, kde se Amerika zavazuje investovat do „svobodné, suverénní a zabezpečené Ukrajiny“. USA také implicitně uznávají, že viníkem války je Kreml, když se v dohodě píše o „plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu“.

Dohoda Ukrajině neposkytuje žádné konkrétní bezpečnostní záruky. Donald Trump tvrdí, že zárukou je samotná existence smlouvy – Rusko prý nebude chtít útočit na Ukrajinu, pokud tam budou přítomni američtí těžaři. To je trochu pochybné, například přítomnost amerických ropných firem nezabránila invazi Saddáma Husajna do Kuvajtu. Pokud se ale podaří v mysli Donalda Trumpa uhnízdit představu, že pomoc Ukrajině je výhodná investice a že Vladimir Putin není čestný partner, ale protivník, který ho vodí za nos, může to výrazně pomoci nějaké formě pokračující asistence Kyjevu. Samozřejmě u Trumpa ale nikdy nevíme, kdy může zcela změnit názor a všechno bude zase jinak.

Dohoda o ukrajinských nerostech je tak diplomatickým vítězstvím pro obě strany. Kyjev ukázal, že je schopný kompromisů, a získal si sympatie ve Washingtonu. Trump má v ruce smlouvu, a může tak demonstrovat své vyjednávací schopnosti. Snad je to začátek krásného přátelství.