Berlín se stává varovným příkladem, kam může vést neřešená bytová krize kombinovaná s nástupem radikální politiky. Zatímco poptávka po bydlení v německé metropoli dál roste a nová výstavba je kvůli regulacím a byrokracii minimální, politickou scénu ovládají čím dál radikálnější hlasy volající po znárodňování majetku a omezení trhu a svobodného podnikání.

Berlín už dávno není jen městem kulturního mixu, ale i symbolem levicového experimentu, který má blíž k revolučním snům než k realistické správě města. Ve čtvrti Neukölln právě zvítězil levicový radikál Ferat Kocak — muž, kterého německý tisk označuje za hrozbu nejen pro město, ale pro celý německý právní stát, píše německý deník Welt.

Kocak, původem Kurd a podporovatel Strany kurdských pracujících (PKK), se v Německu etabloval jako tvář uskupení Die Linke. Utekl z Turecka před násilím a perzekucí právě do Berlína, kde vystudoval ekonomii a začal se angažovat v levicové straně. Jeho program počítá s masovým znárodňováním bytových fondů, zestátňováním firem a radikálním omezením svobodného podnikání.

K tomu se přidává jeho otevřený antagonismus vůči Izraeli a vazby na proruská a propalestinská uskupení. „V osobě levicového politika a vítěze voleb v Neuköllnu Ferata Kocaka hrozí hlavnímu městu starosta, po kterém budou národy světa na toto město pohlížet s hrůzou,“ píše Welt.

Experti varují, že trh s nemovitostmi v Berlíně je na pokraji kolapsu. Hrozba majetkových zásahů, nejistota pro investory a ztráta důvěry v právní prostředí ženou ceny dolů a investory pryč. „Kdo nechce dům v Mogadišu, neměl by mít byt v Berlíně,“ napsal Welt a doporučuje prodávat, dokud je čas.

Berlínský „rudý chalífát“, jak město média začala nazývat, ukazuje, co se stane, když politická radikalizace předběhne racionální řešení problémů. Nedostatek bytů nelze nahradit vyvlastňováním — ale v Berlíně jako by si to část politické scény nepřála pochopit.