Vládní úpravy parametrů penzijního systému přečkaly i poslední zkoušku u Ústavního soudu a minimálně do voleb je lze tedy považovat za prosazené. Celý balík reformy tak mění prakticky všechny důležité parametry systému, nečiní tak ovšem najednou. Zatímco dnešních penzistů se může nejdříve za několik let dotknout snížení valorizací, pro ty budoucí je na stole celá řada dalších změn a už v minulých letech na ně dopadly například změny u předčasných penzí. Cílem změn je snížit v budoucnu bující výdaje penzijního systému.

Kdo půjde do důchodu později než v 65 letech?

Zdaleka nejkontroverznější a zároveň nejzásadnější opatření chystané reformy z hlediska šetření výdajů. Po roce 2030 se bude zvyšovat věk pro získání nároku na odchod do řádného důchodu. Po řadě dohadů a kompromisů se návrh ustálil následovně: k navyšování důchodového věku bude docházet prakticky lineárně o měsíc s každým ročníkem, nastavila se přitom nová hranice 67 let místo nynějších 65. Ročník 1966 tak půjde do penze v 65 letech a jednom měsíci, u lidí narozených po roce 1988 se důchodový věk zastropuje na 67 letech. Jiná pravidla však platí v případě žen s dětmi, nakonec však o výhodu nehledě na děti přijdou. Kdy půjde do důchodu váš ročník, jsme podrobněji popisovali například zde.

Postupné snížení výpočtu nových penzí

Mezi opozicí kritizované opatření patří od začátku i zpomalení růstu budoucích důchodů. V příštích zhruba deseti letech by mělo postupně dojít ke zpomalování růstu penzí, které bude postupně dopadat na důchody přiznané mezi lety 2026 a 2035. Podle návrhu ministerstva práce má totiž docházet ke snižování zásluhové části důchodu, tedy započítávání částky z výdělků. Z plně zohledňovaného příjmu do první redukční hranice by se po deseti letech mělo brát v potaz 90 procent. Důchody tak sice mají v další dekádě růst, ale pomaleji, tedy budou se de facto oproti nynějšímu nastavení snižovat. Současně se začne zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. Během deseti let to má pak činit rozdíl přibližně osmi procent u výpočtu důchodů oproti současnému stavu.

Kdo pracuje v náročné profesi a může do důchodu dříve?

Jde o návrh, na kterém se před finálním schvalováním ve sněmovně zasekla podpora i uvnitř vládní koalice. Původně se totiž možnost odejít do důchodu dříve měla týkat asi 120 tisíc lidí, nakonec však na poslední chvíli vyhrál nečekaný kompromisní návrh. Ten ponechává dřívější penzi jen pracovníkům čtvrté kategorie, jichž je zhruba 15 000. Koalice se shodla na řešení, že pracovníkům spadajících do rizikových oblastí třetí kategorie mají povinně přispívat zaměstnavatelé do penzijního připojištění, tedy budou mimo první penzijní pilíř. Návrh nyní čeká na schválení v Senátu. Pokud projde, příspěvek pro část zaměstnanců v třetí kategorii by měl platit od ledna.

Výhodný předčasný důchod pro „nejpracovitější“

Už od ledna si bude moct část lidí v předdůchodovém věku zažádat o zvýhodněný vstup do předčasného důchodu, mezi prvními některé ročníky ze šedesátých let. Cesta k němu však není zrovna jednoduchá, žádat o něj mohou pouze lidé, kteří mají odpracováno 45 let. Do této doby se přitom řada věcí nedá započíst, včetně těch, které platí pro běžný předčasný důchod. Na druhou stranu platí, že je možné si některé doby pojištění zpětně uhradit. Kdo podmínky splní, může získat předčasnou penzi jen s polovičním krácením. Více jsme o tom psali zde.

Vyšší důchod za vychované děti se velmi rychle dočkal změny

Původní vládní návrh počítal s postupným zrušením nároku na výchovné (zavedeno bylo v roce 2023 a činí 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, nárok má jen jeden z rodičů) za prvního a druhého potomka, od roku 2030 mělo náležet jen za třetí a další dítě. U prvních dvou potomků nahrazovala vládní novela výchovné tím, že při stanovení penze započítala za dobu péče fiktivní výdělek ve výši průměrné mzdy. Sněmovna výchovné na návrh skupiny koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) upravila, dál by se mělo vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě. U lidí, kteří získali či získají nárok na výchovné do roku 2029, tento příspěvek zůstane, ale nebude se valorizovat. Změny mají začít platit od roku 2027.

Odpuštění důchodových odvodů pracujícím důchodcům místo navyšování penze

Pracující důchodci si mohou od letošního roku navýšit své měsíční výdělky i o tisíce měsíčně. Novinka jim umožňuje získat slevu na odvody ze sociálního pojištění. V dubnu už tuto slevu uplatňovalo přes 130 tisíc lidí, kterým v průměru zůstávalo navíc 2638 korun měsíčně. Nynější systém od ledna nahradil původní mechanismus, který navyšoval za práci penze doživotně. Novinka nahradila původní systém, který pracujícím důchodcům navyšoval za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti procentní výměru o 0,4 % výpočtového základu. O navýšení penze bylo třeba žádat každý rok a často se jednalo o několik desítek korun měsíčně navíc. Na druhou stranu však navýšení penze zůstávalo doživotní, tedy i poté, co penzisté přestali pracovat.

Minimální starobní důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy

Zvýší se minimální starobní důchod, a to díky navýšení téměř tři dekády nezměněné nejnižší procentní výměry. Ta je už od roku 1996 určena pevnou částkou 770 korun měsíčně, což bylo tehdy přes devět procent průměrné mzdy, dnes je to v poměru k průměrné mzdě pětkrát méně. Nově bude minimální zásluhový díl penze stanoven jako deset procent průměrné mzdy, tedy ve stejné výši jako základní výměra důchodu, která je pro všechny příjemce penzí stejná. Minimální starobní důchod (a také invalidní u nejvážnější invalidity třetího stupně) tak dosáhne 20 procent průměrné mzdy. Navýšení se dotkne i dříve přiznaných důchodů. Pokud by tato úprava platila už v minulém roce, dosahoval by minimální starobní důchod 8800 korun místo 5170 korun měsíčně.

Dobrovolný sdílený vyměřovací základ manželů pro výpočet důchodu

Manželé nebo registrovaní partneři se budou při přiznání důchodu od roku 2027 moci rozhodnout, že si napůl rozdělí dosažené vyměřovací základy za období, kdy oba pracovali. Při výpočtu důchodu se na ně bude pohlížet tak, jako by měli stejný příjem. Přihlášení se ke společnému vyměřovacímu základu bude dobrovolné a bude možné od něj kdykoliv – i jednostranně – ustoupit.