Pokud bude Rusko i nadále blokovat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci se Spojenými státy tlak. Dnes to na síti X uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron, který přicestoval do Kyjeva na schůzku vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. O masivních sankcích proti Rusku mluvil i německý kancléř Friedrich Merz, který je rovněž v Kyjevě. Podle Macrona se bude v Kyjevě také jednat o tom, jak Ukrajině zaručit v budoucnosti bezpečnost.

Macron připomněl, že Ukrajina už souhlasila s návrhem na 30 dní příměří, který připravily Spojené státy. „Rusko však mlží, klade si podmínky, marní čas a pokračuje ve své útočné válce,“ uvedl francouzský prezident. „Pokud Moskva bude dále blokovat (příměří), tak my Evropané v těsné koordinaci se Spojenými státy zvýšíme tlak,“ uvedl Macron.

Macron v rozhovoru, který poskytl stanici TF1, řekl, že je přesvědčený, že se uskuteční jednání o zastavení bojů. Není si ale jistý, že bude jasně vyhlášeno příměří. „Obávám se, že to nikdy není zcela průhledné,“ řekl francouzský prezident, který nevyloučil v době příměří přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. „Jsme připraveni tomu napomoci,“ řekl.

De retour à Kyiv, ma première pensée va aux Ukrainiens. Depuis plus de trois ans, vous résistez avec un courage admirable.

Pour votre terre.
Pour votre liberté.
Pour l’Europe.

Car oui, ici se joue la sécurité de notre continent.…

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) May 10, 2025

Francouzský prezident dnes ráno přicestoval do Kyjeva spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. V ukrajinské metropoli, kde je například také polský premiér Donald Tusk, se dnes koná schůzka takzvané koalice ochotných, tedy států, které podporují bránící se zemi. „Je to historický den,“ řekl Macron novinářům na místě o společné cestě. „Ukazuje se Evropa, která se vnímá jako mocnost,“ dodal. Macron je v Kyjevě po druhé, poprvé tam přicestoval v roce 2022 s tehdejším kancléřem Olafem Scholzem a italksým premiérem Mariem Draghim, uvedla stanice BFM TV.

Podle Macrona se dnešní jednaní zaměří na otázku, jak zajistit Ukrajině bezpečnost v případě uzavření mírové dohody. „Tady je ve hře bezpečnost našeho kontinentu,“ uvedl Macron, podle kterého cílem je dosáhnout „svobodné, silné, prosperující a evropské Ukrajiny“.

Takzvaná koalice ochotných je skupina států, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Ukrajiny, součástí diskusí jsou i úvahy o bezpečnostních zárukách a případných mírových silách na Ukrajině. Podle agentur by dnešní setkání mohlo přinést plán dlouhodobějšího příměří společně s možností nových sankcí vůči Rusku, pokud by na klid zbraní nepřistoupilo, což nyní naznačil i francouzský prezident.

Stanice ABC News dnes zveřejnila úryvek z rozhovoru s mluvčím Kremlu Dmitrim Peskovem, ve kterém mluvčí naznačuje, že Rusko očekává zastavení dodávek zbraní, které „Ukrajina každodenně dostává z Evropy a Spojených států“. Podle Peskova by příměří bylo nyní vojensky výhodné pro Ukrajinu, protože Rusko podle něj na bojišti postupuje. „Ukrajina by tuto dobu využila k výcviku nového vojenského personálu,“ uvedl Peskov.

Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa. Ten sliboval rychlé vyjednání míru a jeho administrativa v tomto ohledu původně tlačila zejména na Ukrajinu. Kyjev na americký návrh třicetidenního klidu zbraní kývl, Rusko ale jednoznačnou odpověď nedalo. Trumpova administrativa nyní několikrát dala najevo, že její pohled na postoj Moskvy se mění.