Dubnový pokles inflace na 1,8 procenta by měl být důvodem k optimismu. Jenže v rámci statistik Českého statistického úřadu se ukrývají výkyvy, které dopadají na konkrétní spotřebitele i výrobce. Nejvíce rostou ceny potravin důležitých pro pečení a cukrářství – másla, vajec, čokolády, kakaa nebo kávy. A i když část základních surovin zlevnila, výsledné ceny v obchodech zatím většinou neklesají.

Podle analytiků i lidí z oboru je současná situace záludná – některé suroviny opravdu zlevňují, jiné ale poměrně výrazně zdražují a ve výsledku zůstávají náklady výrobců vysoko. Například máslo meziročně podražilo o 28,8 procenta, vejce o 37,1 procenta, čokoládové výrobky o 17,8 procenta, kakao o 18,8 procenta a káva o 20,4 procenta, ukazuje aktuální zpráva Českého statistického úřadu.

To jsou přesně položky, které se promítají do sladkého i běžného pečiva a dalších pekařských nebo cukrářských výrobků. Naopak cukr zlevnil o 32,4 procenta, mouka o 14,2 procenta, a některé tuky a oleje o více než procento. „Zlevňování základních vstupů však často nestačí kompenzovat růst ostatních cen, především u dovozových komodit jako kakao a káva,“ komentuje ekonom Štěpán Křeček z BH Securities.

Inflace zpomalila, ale jen přechodně

Dubnová čísla o inflaci, která dosáhla 1,8 procenta, představují nejnižší hodnotu od března 2018. Ekonomové však upozorňují, že je to do značné míry důsledek statistických efektů. „Pokles byl způsoben především srovnávací základnou a výkyvy u volatilních položek, tedy potravin, nápojů a pohonných hmot,“ vysvětluje hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.

Podle něj není důvod se domnívat, že inflace zůstane trvale nízká. „V květnu očekáváme nárůst na 2,1 procenta, v červnu pak na 2,6 procenta. Dubnové číslo bychom neměli přeceňovat,“ říká. Podobně varuje i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč, který upozorňuje, že potraviny mohou inflaci táhnout vzhůru i v dalších měsících.

Drahé potraviny, dražší služby – a do toho plýtvání

V Česku se přesto ročně vyhodí více než milion tun jídla. „To je zhruba 101 kilogramů na obyvatele,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Přestože přes 70 procent lidí považuje plýtvání jídlem za vážný společenský problém, více než 30 procent Čechů potraviny pravidelně vyhazuje. U mladých lidí je toto číslo ještě vyšší – až 45 procent mileniálů a příslušníků generace Z.

Podle Kovandy Češi ročně vyhodí jídlo v průměrné hodnotě 1800 korun na osobu, u mladší generace je to dokonce přes 2400 korun. „Ekonomické dopady jsou obrovské. A zároveň je to ekologická zátěž – promarněná voda, energie, práce,“ dodává.

ČNB snižuje sazby, politici mluví o nulové DPH

V reakci na zpomalení inflace se Česká národní banka opět vrátila ke snižování úrokových sazeb. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by měla sazba klesnout ještě letos pod 3 procenta, což je hranice považovaná za neutrální. „ČNB by měla přejít z protiinflační politiky na stimulaci anemicky rostoucí ekonomiky, resp. ten okamžik již nastal,“ říká.

Politici se mezitím předhánějí v návrzích, jak ceny potravin snížit. Hnutí STAČILO! navrhuje nulovou DPH na základní české potraviny – chléb, vejce, mléko, zeleninu nebo mouku. „Nulová daň je nejen ekonomickým, ale i morálním opatřením,“ uvedla za hnutí Jana Bobošíková. Podle ní si mnoho domácností nemůže dovolit kvalitní české suroviny a návrh má zlepšit dostupnost zdravých potravin. Hnutí ANO zase v rámci kampaně upozorňuje, jak za vlády Andreje Babiš „bylo líp“ a SPD oprášila koncept takzvaného jarmarku, kde se prodávají potraviny za nízké ceny.

Výhled: Inflace mírně poroste, ale zůstane pod kontrolou

Analytici očekávají, že inflace zůstane v nejbližších měsících mírně nad 2 %, ale stále uvnitř tolerančního pásma ČNB (1–3 %). „Klíčová bude situace v oblasti služeb, kde ceny nadále rostou rychleji než u zboží,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.