Ústavní soud po roce a půl rozhodne o jednom ze základních pilířů vládní důchodové reformy. Zejména přitvrzení pravidel pro odchod do předčasného důchodu vzbudilo kontroverze už při schvalování, kdy do procesu rázně vstoupil prezident Petr Pavel. Zároveň druhá část opatření, tedy snížení pravidelných valorizací penzí, patří ke trojici nejsilnějších opatření reformy z hlediska přiškrcení výdajů. Stanovisko k návrhu, kterým novelu napadli poslanci hnutí ANO, soudci veřejně vyhlásí už ve středu.

Problematikou se soud zabývá z podnětu poslanců hnutí ANO od listopadu 2023. Nyní jde o nejstarší dosud nevyřízený návrh v agendě pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. Aby plénum dospělo k rozhodnutí, musel předseda soudu Josef Baxa rozhodnout o výměně soudce zpravodaje. Josefa Fialu nahradil Jan Wintr.

Novela, na kterou stížnost míří, už od října předminulého roku zpomaluje valorizace a zpřísňuje podmínky předčasné penze. Je součástí širších penzijních změn a jejím cílem je zbrzdit zadlužování a růst výdajů v penzijním systému. Zákon zkracuje možnost jít do penze dřív z pěti na tři roky, zvyšuje krácení předčasného důchodu, stanovuje podmínku 40 let placení odvodů a ruší valorizaci zásluhové části do řádného důchodového věku.

Původně měla začít novela platit o měsíc dříve, váháním s podpisem ji však pozdržel prezident Petr Pavel, který měl k zákonu také výhrady. Poukazoval mimo jiné na to, že nový model mimořádné valorizace bude dražší než ten dosavadní. Normu podepsal 1. září, nová pravidla se tedy zavedla o měsíc později, což podle tehdejších odhadů vyšlo na několik miliard navíc.

Pod návrh se podepsalo 71 poslanců, tedy celý klub hnutí ANO. Jednala za ně předsedkyně klubu Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Požádali soud, aby zrušil některá ustanovení, která se týkají pravidel výpočtu důchodů, jejich valorizace a podmínek pro přiznání předčasného důchodu. Tvrdili, že novela narušuje principy právního státu, včetně ochrany legitimního očekávání a právní jistoty.

Návrh poukazuje také na legislativní proceduru a údajné omezení diskuze v Poslanecké sněmovně. Zdůrazňuje negativní dopady novely na lidi, kteří už jednou splnili podmínky pro odchod do předčasného důchodu, ale kvůli nové úpravě o možnost dřívější penze znovu přišli. Hnutí ANO vadilo také to, že z novely vypadlo přechodné období, které podle původních plánů mělo činit 13 měsíců.

Právě snížená valorizace penzí patří ke třem nejdůležitějším opatřením vládní penzijní reformy. Nejvíce má podle nedávné studie Národní rozpočtové rady ušetřit odklad věku pro odchod do důchodu a snížení výpočtu nových důchodů, na třetím místě je však právě snížená valorizace, za kterou má mířit až zhruba 0,4 % HDP z ušetřených výdajů. To je v dnešních číslech přes 30 miliard korun.

„Zhruba od roku 2030 pak začne působit vliv snížené valorizace existujících důchodů třetinou místo dosavadní poloviny růstu reálné mzdy. Změna valorizačního mechanizmu je sice účinná již od počátku roku 2024, valorizace podle růstu reálné mzdy se ale spustí až v okamžiku, kdy reálné mzdy, které v průběhu let 2022 a 2023 výrazně poklesly, překročí svoji úroveň z roku 2021. K tomu by podle odhadů mělo dojít v roce 2028, valorizace podle reálných mezd pak vzhledem ke zpožděním započne v lednu 2030. Od tohoto roku pak bude vliv nižší valorizace nabíhat poměrně rychle, vzhledem k tomu, že se dotýká všech přiznaných důchodů,“ popisuje ve studii její autor a analytik rozpočtové rady Michal Hlaváček.

Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve uvedl, že vláda podle něj postupovala odpovědně a rozumně. V řízení u ÚS kabinet navrhoval zamítnutí návrhu ANO. Z výměny soudce zpravodaje zatím nelze vyvozovat, jaký bude výsledek řízení. Ukazuje však to, že původní zpravodaj prosazoval řešení, které v plénu nezískalo potřebnou podporu.