Opoziční hnutí ANO se vymezuje proti novým klimatickým cílům Evropské komise (EK), jež navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Mělo by to devastující účinek na průmysl a životní úroveň obyvatel, řekl na dnešní tiskové konferenci předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček.

"Evropská unie se řítí hlavou proti zdi. Místo aby zatáhla za ruční brzdu, tak přidává plyn," řekl Havlíček. "Zdůvodnění, které poskytla Evropská komise, je důkazem že bruselští úředníci naprosto nepochopili, v jaké ekonomické a sociální situaci se EU nachází," poznamenal.

Podle komise stanovení cíle pro rok 2040 poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy. Posílí rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu EU na čistou energii, tvrdí komise.

Evropská ekonomika podle Havlíčka ztrácí za Spojenými státy, začíná ji předhánět i Čína. V důsledku toho klesá výkonnost a ziskovost podniků. Podle Havlíčka je to nereálnými klimatickými opatřeními, ztrátou energetické a surovinové soběstačnosti, přeregulovaností prostředí a předotovaným systémem. "Učiní to z EU ekonomický skanzen," řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy k novým cílům. "Paradoxně to oslabí schopnost dále investovat do účinné ekologizace Evropy, protože logicky bude méně zdrojů," dodal.

Vláda Petra Fialy (ODS) by se podle Havlíčka měla kategoricky ohradit proti novým klimatickým cílům a pokud nebude vyslyšena, měla by při pravděpodobném hlasování o nedůvěře komisi Ursuly von der Leyenové hlasovat pro vyslovení nedůvěry.

Fiala ve středu po jednání vlády řekl, že Česko se stanovováním dalšího klimatického cíle nesouhlasí. Je podle něj potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty. Domnívá se, že je naopak potřeba některé věci korigovat a přizpůsobovat realitě.

Návrh nových klimatických cílů musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní podle informací ČTK nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.

Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.