Co si říkali Bush a Putin o Ukrajině i radaru v Česku. Archiv odtajnil dokumenty
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o Ukrajině jako umělém státu zabírajícím historicky ruské území již dvě desetiletí před invazí do země. Vyplývá to z přepisů rozhovorů mezi ním a prezidentem USA Georgem Bushem mladším z let 2001, 2005 a 2008. Dokumenty nyní zveřejnil americký Národní bezpečnostní archiv.
Nejstarší z přepisů pochází z vůbec prvního setkání Putina s Bushem, které se uskutečnilo ve Slovinsku v červnu 2001. George W. Bush byl tehdy v prezidentském úřadě jen pár měsíců a dosud nemusel čelit krizi, která definovala jeho éru – útoku islamistů na Spojené státy z 11. září. Z přepisu je patrná jeho snaha navázat s Putinem přátelský nebo alespoň vzájemně ohleduplný vztah a tento přístup se zdá být z ruské strany opětován.
Bush se během jednání snažil ubezpečit ruského prezidenta, že nehodlá ruskou moc nijak podrývat, a prohlásil, že "silné Rusko" je v americkém zájmu. V rozhovoru však již byla načrtnuta řada otázek, které v následujících desetiletích vztahy mezi Západem a Ruskem postupně otrávily. Bush například kritizoval Putinův přístup k pacifikaci Čečenska a prohlásil, že podle něj je „použití masivní síly a porušování práv menšin strašná věc.“ Uvedl, že Rusko by „mělo být více jako Západ, se zajištěným právním státem, svobodou podnikání a nezávislými médii“.
Putin se na druhou stranu chlubil, že je mezi Rusy populární, protože je v kontaktu s běžnými lidmi, kteří jsou podle něj frustrovaní a „cítí se podvedení rozsáhlými změnami, které jim sice přinesly více svobody, z níž ale nemohou naplno těžit“. Bushovi rovněž představil svůj pohled na rozpad Sovětského svazu. „Co se ve skutečnosti stalo? Ruská dobrá vůle změnila svět. Rusové se dobrovolně vzdali statisíců kilometrů čtverečních svého území,“ řekl americkému prezidentovi. Ukrajina, která „stovky let tvořila součást Ruska“, byla podle Putina „odevzdána“.
Na setkání byl probírán i vztah Ruska k NATO. Putin tehdy uvedl, že si „dovede představit spojenectví“ a že Rusové se cítí být z Aliance „vynecháni“. Stěžoval si, že na ruský názor nebyl při rozšiřovacím procesu brán zřetel. Bush Putina varoval, že hlavním strategickým soupeřem pro Rusko i USA může v následujících desetiletích být Čína. Putin tehdy souhlasil.
O čtyři roky později se Putin s Bushem setkal v Bílém domě. I tehdy se prezentoval jako ochotný partner, přepis rozhovoru například ukazuje blízké postoje obou prezidentů k Severní Koreji či íránskému jadernému programu.
Poslední osobní rozhovor Putina s Bushem se však ji nesl ve výrazně chladnější atmosféře. Prezidenti se tehdy setkali v Putinově rezidenci v Soči v dubnu 2008, krátce po summitu NATO v Bukurešti, na kterém Spojené státy vehementně podporovaly otevření přístupových jednání s Gruzií a Ukrajinou. Putin Bushovi sdělil, že „přistoupení země jako Ukrajina do NATO na dlouhou dobu vytvoří prostor pro konflikt mezi vámi a námi, dlouhodobou konfrontaci“.
Když se jej Bush zeptal proč, Putin odvětil, že Ukrajina „není národ vytvořený přirozeným způsobem“, ale „umělá země vytvořená v sovětských dobách“, kterou Sovětský svaz vytvořil částečně z historicky ruského území, částečně z území, které zabral za druhé světové války. Velká část ukrajinské populace tehdy podle Putina vnímala NATO jako „nepřátelskou organizaci“, přičemž třetinu obyvatelstva země podle něj tvořily přímo Rusové.
Putin na setkání také kritizoval projekt výstavby americké protiraketové obrany v Česku a Polsku. Bush se jej snažil ubezpečit, že regionální protiraketový systém není namířen proti Rusku a může Moskvě dokonce pomoci, protože by mohl vyřešit „problém některých bláznů na Blízkém východě, kteří by mohli získat raketu s jadernou hlavicí“.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.