Prezident Petr Pavel v pátek vysvětlil, proč tento týden odmítl jmenovat kandidáta Motoristů sobě Filipa Turka na post ministra životního prostředí s tím. V dopisu adresovaném premiérovi Andreji Babišovi uvedl, že je „výjimečných odůvodněných
případech ústavně zmocněn nevyhovět návrhu“ předsedy vlády na ministra.

Dokument, který server Echo24.cz získal jako první, ještě před tím, než byl veřejně publikován, se Pavel opírá o dvojici rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně jde o nález 9/01 z 5. prosince 2001 a 4/17 z 11. února 2020.

Nález z roku 2001 se týká zejména lustračního zákona. Soud v něm mimo jiné zdůrazňuje, že „ve stabilizovaných demokratických systémech je součástí požadavků vyžadovaných u osob, ucházejících se o zaměstnání ve službách státu, ve veřejných službách a na pracovištích, která jsou z hlediska bezpečnosti a stability státu považována za riziková, i splnění určitých občanských předpokladů, signalizujících názorový konsensus a loajalitu se zájmy státu a demokratickými principy, na nichž je stát budován“.

Druhý nález se pak týká zákona o střetu zájmů. Pavel podle těchto nálezů uvádí, že už když „chování vzbuzuje pochybnosti“, pak příslušného kandidáta prezident nemusí jmenovat.

„Jsem naprosto přesvědčen, že na straně Mgr. Filipa Turka existuje množství okolností, které mnohdy jednotlivě, ale především ve svém souhrnu, jeho loajalitu vůči fundamentálním principům a hodnotám ústavního řádu důvodně zpochybňují,“ uvádí teď Pavel. „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních
režimů 20. století, nacistické Německo,“ vysvětluje prezident svoje rozhodnutí.

Pavel chce podle informací Echo24 tyto právní podklady využít pro případ, že by došlo na případnou kompetenční žalobu. Tu může podat premiér Babiš, který se ale k tomu podle svých dosavadních vyjádření nechystá. Premiéra k podání kompetenční žalobu dosud netlačí ani Motoristé, pro které přitom v tuto chvíli jde o jedinou možnost, jak svého čestného prezidenta na ministerský post prosadit.

Podle ústavního právníka Marka Antoše z Univerzity Karlovy v Praze je z příslušných nálezů Ústavního soudu, kterými Pavel argumentuje, zajímavá pasáž z novějšího nálezu. Mimo jiné je v ní uvedeno, že „Poslanecká sněmovna složená na základě výsledku voleb pak následně legitimuje vládu k výkonu funkce (nikoli prezident jako jmenovací orgán); z tohoto hlediska volba prezidenta republiky, byť přímá, není „nepřímou“ volbou vlády, natož pak jejich jednotlivých členů.“

„Myslím, že přinejmenším tato pasáž podporuje spíše úvahy o tom, že ústavní prostor prezidenta republiky k odepření návrhu na jmenování vlády je úzký,“ sdělil Antoš serveru Echo24.