Důchody jako v Německu můžeme mít v Česku brzy. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura při jedné z předvolebních debat koalice Spolu a následně tuto ambici potvrdil také premiér Petr Fiala (oba ODS). Ekonomové, které oslovil deník Echo24 nicméně uvádí, že rozhodně není úkolem vlády dohánět německé důchody, protože by to akorát vedlo k dalšímu obrovskému zadlužování a zhoršení udržitelnosti důchodového systému. Varují před podobnými populistickými sliby.

Po německých mzdách, které sliboval premiér Fiala, nyní vláda avizuje také dorovnání německých důchodů. Ministr financí Stanjura reagoval na jedné z předvolebních debat na dotaz z publika, kdy Česko dožene Německo právě v důchodech. „Paní se ptala na německé důchody, tak si řekněme, jaké jsou. V průměru 1200 eur, asi 29 700 korun,“ uvedl Stanjura s tím, že třetina důchodců v Německu prý bere méně než 750 eur, tedy méně než 18 500 korun měsíčně, zatímco průměrný důchod v Česku je aktuálně 21 080 korun měsíčně. „Náš průměrný důchod už je vyšší, než který bere třetina Němců. Máme šanci je dohnat. Ještě tam nejsme, ale nejsme až tak daleko,“ uvedl Stanjura.

Premiér Fiala v Partii uvedl, že není nic špatného na tom se dorovnávat Německu, ať už ve mzdách nebo v důchodech s Německem. „Musíme rozlišovat mezi tím, že naše důchody jsou nezdaněné, zatímco v řadě zemí důchody zdaněné jsou. U nás mají důchodci také penzijní připojištění, dlouhodobý penzijní produkt. Když chceme srovnávat s tou zahraniční situací, musíme mít na paměti Zbyněk Stanjura se nesnažil říct: Máte se všichni dobře, ale že bychom měli mít ambici i tady, aby se naši lidé měli lépe. Nevím, proč by to tak nemělo být,“ řekl Fiala.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 zdůraznil, že průměr je pořád jen průměr. „Takže říct, že třetina Němců nebere ani český průměrný důchod nemusí být nijak šokující. Stejně tak se dá říct, že zhruba polovina tuzemských důchodců nepobírá český průměrný starobní důchod. Důvod, proč existuje významná část Němců s nízkým důchodem je nenaplnění všech nutných podmínek. I u nás, pokud lidé nesplní dobu pojištění nebo jdou do předčasné penze, pocítí to na výši své penze,“ vysvětlil Dufek.

„Dodal bych ještě, že v Německu stojí penzijní systém na třech pilířích. U nás na dvou a o tom druhém (označovaném jako třetí) se dá po mnoha letech existence hovořit jako o málo významném,“ doplnil ekonom.

Pro veřejné finance neudržitelné, shodují se ekonomové i Kalousek

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky ministr Stanjura pracuje se správným odhadem, podle svých slov data ověřoval u kolegů v Německu. „Ano, německé průměrné důchody se skutečně pohybují okolo 1200 euro, což při dnešním kurzu vychází na zhruba 29 800 Kč. V ČR má v letošním roce činit průměrná hodnota starobní penze zhruba 21 100 Kč měsíčně. Zvláštní jsou slova ministra, že jsme blízko, protože 21 100 je o 29,2 % méně než 29 800. Tento rozdíl byl v roce 2023 o něco málo menší, takže v posledních letech velké dohánění neprobíhá,“ uvedl pro Echo24 Peterka.

Vedle toho, že nelze podle něj srovnávat pouze průměrnou výši důchodu, ale i další podmínky, je třeba zmínit, že Němci mají vyšší platy a tedy větší prostor pro úspory a vlastní zajištění na stáří. „Na druhou stranu je náhradový poměr, tedy podíl průměrné penze a mzdy, v ČR o něco štědřejší. Lze tak velmi zjednodušeně říci, že slabší výkon české ekonomiky ve srovnání s německou pociťují čeští senioři méně než čeští zaměstnanci. Ze srovnání s Německem tak nelze učinit závěr, že by ČR dělala pro své seniory z pohledu výše důchodu méně,“ míní Peterka.

„Zároveň musím zdůraznit, že hlavním cílem hospodářské politiky a státního rozpočtu není dorovnání německých penzí. V současné situaci by to totiž znamenalo akorát vyšší tempo zadlužování a zhoršení udržitelnosti českého penzijního systému. Pevně doufám, že toto aspirující politici na místo příštího ministra financí dobře vědí a i přes řadu šíleností, které mohou během nadcházející kampaně zaznít, budou k správě českého rozpočtu a penzijního systému přistupovat maximálně zodpovědně a nikoliv populisticky,“ dodal Peterka.

Podle předsedy výboru pro rozpočtové prognózy a analytika České spořitelny proti závěru ministra Stanjury, že máme šanci německé důchody dohnat, se dá těžko něco namítnout. „Protože k přibližování úrovní českých mezd a důchodů k německým skutečně dlouhodobě dochází, a ministrův výrok neupřesňuje časový horizont, kdy by podle něj k úplnému dohnání mělo dojít,“ poukázal Skořepa.

„V nejbližších letech ale k dohnání určitě nedojde a ani bychom o to neměli usilovat, protože by to znamenalo prudký nárůst důchodů na úroveň, kterou by české veřejné finance rozhodně neunesly,“ dodal.

Kriticky se k této možnosti vyjádřil také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Nebude to (německé důchody) ani brzy, ani později. Současný poměr průměrný důchod/průměrná mzda (cca 50 %) je neudržitelný a bude klesat. A německých průměrných platů se nedožijeme. Začala soutěž v nereálných slibech. Nedej Bůh, aby je někdo chtěl doopravdy plnit,“ uvedl na síti X Kalousek.