Jednoduchý závěr, že „už je hotovo“, zřejmě ani letos neplatí. Srovnání srpnových volebních modelů agentury STEM z let 2021 a 2025 ukazuje, že i přes odlišné politické okolnosti je základní rozložení sil ve Sněmovně velmi podobné. V obou případech vede hnutí ANO s náskokem kolem třiceti procent, druhá je koalice Spolu a třetí místo obsazuje blok Pirátů se STAN – ať už společně (2021), nebo odděleně (2025). Protestní hlasy se soustřeďují u SPD a část voličů se pohybuje na hraně pěti procent, kde se rozhoduje o vstupu menších stran.

Zatímco v roce 2021 šlo o volby po turbulentním období pandemie covidu, letos se hlasování odehraje na pozadí vleklé ekonomické krize a skandálů kolem bitcoinové kauzy. Přesto grafy vypadají téměř totožně a naznačují, že letní měsíce nejsou obdobím, kdy by se politická mapa dramaticky překreslovala.

Srpen 2021: ANO první, SPOLU těsně druhé, PirSTAN třetí

V roce 2021 STEM naměřil hnutí ANO 31,1 %. Koalice SPOLU získala 21,7 % a na třetím místě byla koalice Pirátů a STAN s 18,7 %. SPD se tehdy držela na 11,2 %, komunisté na 5,8 % a sociální demokracie na 4,6 %. Šlachta s Přísahou dosahoval 3,3 %. Do dolní komory by se těsně dostali i Trikolóra se Svobodnými a Soukromníky (3,1 %), zelení i další menší subjekty zůstávaly hluboko pod pěti procenty.

Už tehdy přitom analytici varovali, že i když ANO působí nedostižně, výsledek nebyl uzavřený. „Srpnové preference ukazují, výsledek voleb zůstává stále otevřený a nejistý,“ shrnoval STEM. Závěrečné týdny kampaně nakonec skutečně přinesly zvrat – SPOLU dokázalo ANO porazit a sestavit vládu.

Srpen 2025: ANO si drží náskok, SPOLU posílilo, Piráti a STAN zvlášť

Aktuální srpnový model 2025 potvrzuje dominanci ANO, které má 32,7 %. Druhé SPOLU se drží na 21,3 %, tedy prakticky na stejné úrovni jako před čtyřmi lety. Třetí příčka je tentokrát rozdělená: SPD má 11 %, STAN 10,9 % a Piráti 8,5 %. Do Sněmovny by se dostalo i nové uskupení Stačilo! se 7 %. Pod čarou zůstávají Motoristé sobě (3,9 %) a Přísaha (3,3 %), kteří v tuto chvíli nemají šanci překonat pětiprocentní hranici.

2/2 Sdělení je jasné: Komouši nesmějí zpátky do sněmovny, i když si tu svou starou a rezavou káru rudou od krve přelakovali. A to se stane, když k volbám přijde dostatek normálních lidí. Tedy i těch, kteří jsou rozladěni výkonem současné vlády.

— Jan Lacina (@j_lacina) August 24, 2025

Podle STEM se hnutí ANO vrátilo na své „stabilní číslo“. Voličské přesuny se odehrávají zejména mezi ANO, SPD a Stačilo!. „Stabilizovala se také podpora Spolu. To se nestalo,“ uvedl k obavám o dopady bitcoinové kauzy ředitel STEM Martin Buchtík.

Stejný příběh, jiné postavy

Podobnost obou srpnových modelů bije do očí. ANO drží první příčku s odstupem, SPOLU se stabilně pohybuje okolo 21 %, SPD zůstává kolem deseti až jedenácti procent a Piráti se STAN oscilují mezi deseti a patnácti. Změnila se pouze podoba levicových hlasů – v roce 2021 byli přítomni komunisté a ČSSD, nyní jejich část voličů míří k projektu Stačilo!.

„Stejná agentura: STEM, stejná vzdálenost od voleb… Všichni jsou prakticky na stejných hodnotách,“ glosuje poslanec Jan Lacina. Podle něj je jasné, že „komouši nesmějí zpátky do Sněmovny, i když si tu svou starou a rezavou káru přelakovali“.

Naopak poslanec Patrik Nacher připomíná rozdíly: „Minule byla 5K v opozici, teď jakože vládne. Ty výchozí podmínky jsou zcela odlišné… ale máte recht, je třeba mobilizovat, aby to znovu nedopadlo jako minule.“

Varování před slepou vírou v průzkumy

Politologové i analytici dlouhodobě upozorňují, že průzkumy nejsou předpovědí voleb, ale jen „nedokonalým obrazem společnosti“. Karel Sál ve své analýze pro Institut pro politiku a společnost zdůrazňuje, že novináři výsledky průzkumů často přeceňují a voliči si je vykládají jako hotovou věc. „Novináři je milují, politologové nenávidí a kovaní straníci se jich obávají,“ uvádí Sál. Podle něj se agentury liší metodikou a výsledky mohou být odlišné i u stejného vzorku.

Institut pro politiku a společnost připomíná, že výsledky průzkumů vždy popisují stav starý dva až tři týdny a vycházejí z tisícovky respondentů. Klíčové je i to, koho agentura považuje za „pravděpodobného voliče“. „Občané by neměli přikládat předvolebním průzkumům příliš velkou důležitost. Jsou to jen nedokonalá a zastaralá data,“ shrnuje Sál.

Je „vymalováno“?

Oba srpny – 2021 i 2025 – dávají na první pohled jasnou odpověď, kdo je favoritem. Přesto podle odborníků platí, že mnoho voličů se rozhoduje na poslední chvíli a volební model je jen hypotéza, nikoli predikce.