Ministerstvo financí ve své srpnové makroekonomické predikci očekává letos růst české ekonomiky o 2,1 %, který bude tažen především vyšší spotřebou domácností, vládními výdaji a akumulací zásob. V roce 2026 by měl růst pokračovat obdobným tempem, přičemž investiční aktivita začne opět nabírat na síle. Inflace by měla být podle MF stabilní mírně nad 2 % a míra nezaměstnanosti nízká. Predikce je klíčovým podkladem pro tvorbu státního rozpočtu na rok 2026. Počítá s plošnými cly ve výši 15 % na většinu komodit vyvážených ze zemí EU do USA, jejichž negativní efekt bude v příštím roce tlumit německý stimulační balíček.

Česká ekonomika by mohla letos vykázat růst o 2,1 %. Odhad MF je mírně pozitivnější oproti dubnové predikci, kdy resort Zbyňka Stanjury (ODS) odhadoval růst kolem 2 % v porovnání s loňským zvýšením HDP o 1,1 %. Světová ekonomika nadále těží ze slábnoucí inflace, která je impulsem pro dynamiku spotřebních výdajů domácností. Naproti tomu investiční aktivitu v řadě zemí limituje restriktivní působení měnových politik společně se zvýšenou geopolitickou nestabilitou.

Podle Stanjury čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj. „Je to jak díky nízké a stabilní inflaci, která by měla v příštím roce ještě klesnout, tak i rostoucím reálným mzdám o 4 %, které se viditelně odráží ve vyšší spotřebě domácností. Velký podíl zde má ale také odpovědná fiskální politika vlády, které se povedlo ozdravit veřejné finance a i přesto rekordně investovat,“ uvedl Stanjura.

Schodek veřejných financí by měl v roce 2025, tedy v posledním roce funkčního období této vlády, klesnout na 1,9 % HDP oproti 5 % HDP z roku 2021, kdy dovládl předchozí kabinet. „Současná vláda tedy udělala maximum, aby byla česká ekonomika v příštích letech odolná a konkurenceschopná, a to i přes současné globální nejistoty,“ dodal Stanjura.

Hlavním tahounem růstu budou podle MF spotřební výdaje domácností, které stimuluje nárůst reálných příjmů a pokles míry úspor. Pozitivně k růstu přispěje i akumulace zásob a vládní výdaje. Investiční aktivitu podpoří veřejné investice, kde kromě investic z Nástroje pro oživení a odolnost očekáváme akceleraci stávající finanční perspektivy evropských strukturálních a investičních fondů EU. Naopak soukromé investice by měly i nadále zůstat utlumené.

Rizikem je geopolitické napětí i cla

V roce 2026 by se hrubý domácí produkt měl zvýšit o 2,0 %. Ekonomický výkon bude tažen domácí poptávkou. Kromě spotřeby domácností dojde také k oživení investiční aktivity firem. Dynamika vývozu by měla zrychlit v důsledku silnější zahraniční poptávky, částečně vlivem fiskálního balíčku Německa. „Na druhou stranu se zvýšení domácích investičních výdajů promítne do silnější dynamiky dovozů – celkově tak bude zahraniční obchod působit na ekonomický růst negativně,“ uvedlo MF

Inflace se vrátila do tolerančního pásma ČNB. Volatilita cenového růstu v letošním roce je způsobena převážně bazickým efektem vývoje cenové hladiny v loňském roce, ale také kolísavostí cen potravin a pohonných hmot. „Na cenový vývoj bude působit řada protichůdných faktorů. Inflační tlaky bude v horizontu predikce stále ještě tlumit měnová politika. Protiinflačně bude působit také očekávaný pokles dolarové ceny ropy, posilování koruny a v letošním roce i nižší ceny energií,“ uvádí ministerstvo. Naopak inflaci by měly tlačit nahoru rostoucí mzdy, zvýšení spotřebních daní z alkoholu a tabáku a také přetrvávající zvýšená cenová dynamika u služeb včetně nájemného. Průměrná roční inflace by tak měla letos dosáhnout 2,4 % a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 %.

Trh práce se navzdory dílčímu ochlazení potýká s nedostatkem pracovníků. Poptávka po práci ve službách a stavebnictví zůstává silná a pomáhá snižovat dopady problémů v některých průmyslových odvětvích. Míra nezaměstnanosti by se letos měla udržet kolem 2,6 % a v roce 2026 by pak mohla mírně vzrůst na 2,7 % vlivem celní politiky USA a zpožděného dopadu nepříznivého vývoje v průmyslu. Růst mezd a platů přesto zůstane z dlouhodobého hlediska nadprůměrný, reálné výdělky by se měly zvýšit v letošním i příštím roce.

Schodek veřejných financí by měl v roce 2025 mírně klesnout na 1,9 % HDP. Navzdory vyšším výdajům na vzdělávání, obranu a dopravní infrastrukturu se konsolidační úsilí vlády a pokračující ekonomické oživení projeví v meziročně lepším výsledku hospodaření. Strukturální saldo by mělo letos setrvat na −1,7 % HDP, veřejné zadlužení by mohlo vzrůst na 44,2 % HDP.

Rizika predikce ekonomického růstu jsou vychýlená směrem dolů. Mezi hlavní nejistoty patří geopolitické napětí, cla a jiné překážky v mezinárodním obchodě. MF odhaduje dopad amerických cel na dynamiku ekonomiky ve výši 0,3 procentního bodu v roce 2025, 0,4 procentního bodu pak v roce 2026. Toto zpomalení ale do velké míry podle MF kompenzuje zmíněný německý stimulační balíček. Přetrvávajícími riziky jsou možné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, pokračující silný růst cen ve službách a volatilita cen energií a surovin.