Recese, klesající spotřeba domácností a technologické změny vytvářejí ve firmách tlak na snižování provozních nákladů a personální úspory. Útlum poptávky poznamenává obory napříč průmyslem, od výrobců automobilů po stavebnictví. Pokud dojde na černý scénář, některé profese navázané na německou ekonomiku nebo stavebnictví by se v následujících měsících mohly začít obávat o práci kvůli úsporným opatřením.

V září a říjnu ohlásilo Úřadu práce záměr propouštět větší množství personálu celkem 24 zaměstnavatelů (19 v září a 5 v říjnu). A celkem by se tento krok mohl v následujících měsících dotknout až 1927 zaměstnanců.

Mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková pro Echo24 odpověděla, že nejčastěji udávané důvody, které zaměstnavatele vedly k hromadnému rozesílání výpovědí, jsou „racionalizace činností, zvýšení efektivity práce, optimalizace počtu pracovních míst nebo flexibilnější využití kapacit.“ Jinými slovy, stojí za tím úspory. Podle Beránkové se propouštění v poslední době může týkat profesí, jako jsou například řidiči, obsluha pojízdných zařízení a strojů, ale i odborných pracovníků v obchodní sféře nebo veřejné správě.

O „hromadné propouštění“ jde vždy, pokud dá firma s 20 až 100 zaměstnanci během jednoho měsíce výpověď alespoň 10 lidem. V případě větších podniků se 100 a více zaměstnanci jde o 10 procent zaměstnanců a u firem se 300 a více zaměstnanci musí jít nejméně o 30 lidí. Zákon pak v takovém případě ukládá zaměstnavateli písemně informovat vždy nejméně s třicetidenním předstihem zaměstnance, krajskou pobočku Úřadu práce a také odbory.

Trend vývoje nezaměstnanosti zatím není nijak dramatický. A ani mírný výkyv v poslední době není podle firemního sociologa Vojtěcha Bednáře problémem, a to z důvodu dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a dalších faktorů, jako je nedostupnost zaměstnanců na trhu práce v některých oborech a výrazné zvyšování ceny práce související s vysokou inflací. Obává se ale potenciální krize, která by mohla přijít v souvislosti se snižováním počtu pracovníků u průmyslových firem navázaných na Německo nebo ve stavebnictví.

„Průmyslové firmy, zvláště ty dodávající do Německa, a to je celý automotive průmysl, v současné době poměrně výrazně personálně šetří,“ upozorňuje Bednář, který se zabývá personálním poradenstvím ve firmách. Řada těchto opatření je ale zatím ve statistikách nepozorovatelná.

Firmy čekají na návrat k růstu

„Personální úspory se neprojevují jen krácením pracovních míst. Nuceně se například vyčerpávají dovolené, vedou se minusové hodiny, platí zákaz přesčasů, lidé se přesouvají mezi pracovišti nebo jsou doma "na překážce". Firmy sice očekávají návrat ke konjunktuře v druhém kvartálu příštího roku, ale nemají data, kterými by to podpořily. Musí do té doby ale nějakým způsobem přežít,“ říká Bednář. To se týká nejen automobilek, ale i firem ve stavebnictví.

Cihelny propouštějí

Celý stavební sektor se totiž kvůli vysokým cenám materiálu a prodražování staveb potýká s úbytkem stavební produkce. Následky pociťuje i největší český výrobce cihel a střešních krytin Wienerberger, který musel kvůli odstávkám na podzim propustit už 59 lidí.

„Do režimu dlouhodobé odstávky přechází výrobní závod Týn nad Vltavou, kde bylo propuštěno 35 zaměstnanců. Aktuálně také omezujeme výrobu střešní krytiny ve výrobním závodě v Hranicích. Zde bude nadále výroba probíhat se sníženou produkcí. V souvislosti s takovým režimem bylo propuštěno 24 zaměstnanců,“ uvedl pro Echo24 generální ředitel a jednatel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek. „Během odstávek budou i nadále zaměstnanci pracovat na údržbových pracích závodů. Po jejich skončení budou doma, na překážkách zaměstnavatele. Naši zaměstnanci jsou pro nás prioritou a strategií společnosti je zachovat pracovní místa a nadále své výrobní závody udržet ve vysokém standardu,“ dodal.

Propouštění v poslední době oznámila řada dalších významných průmyslových podniků, od nošovické automobilky Hyundai, která plánuje uzavřít halu na výrobu manuálních převodovek, přes největšího zaměstnavatele v Litomyšli a výrobce technických textilií Saint-Gobain Adfors, až po pardubický Foxconn, který v první polovině roku propustil kvůli nižší poptávce asi 500 lidí.