Izrael slaví. Poslední živí rukojmí Hamásu jsou z Gazy zpět. Americký prezident Donald Trump přiletěl do Jeruzaléma, aby společně s Izraelci oslavil konec války, na kterém je mu třeba přiznat lví podíl. I když druhá fáze Trumpova plánu – tedy odzbrojení Hamásu a předání vlády nad Gazou neutrální správě – je dosti nejistá, jisté je, že hlavní boje skončily. Během volební kampaně Trump sliboval, že ukončí jak konflikt v Gaze, tak ten na Ukrajině. V jednom případě má splněno, ve druhém mu úspěch stále uniká. Může však poučení z jedné války použít k ukončení i té druhé.

K tomu, aby Hamás nakonec souhlasil s propuštěním rukojmích – i když se Izrael nestáhne z Gazy úplně, a tím pádem si udrží bezpečnostní kontrolu –, přispěl i silný vojenský tlak. Jednak přímo v Gaze, kde pokračující izraelská ofenziva v Gaza City dostala teroristické hnutí do úzkých, jednak v Kataru, kde sídlí politické vedení Hamásu. I když izraelský raketový úder v Dauhá nakonec hamásovské velení nezabil, minimálně vystrašil Katar, který požádal USA o pomoc. Trump na oplátku žádal, aby katarská vláda na Hamás pořádně zatlačila.

Podle deníku The Wall Street Journal při konečných vyjednáváních v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch na vyjednávače Hamásu Chálila al-Hajju nastoupili zástupci Turecka, Kataru a Egypta. „Varovali ho, že pokud Hamás plán neschválí, bude zbaven veškeré politické a diplomatické podpory; Katar a Turecko již nebudou hostit politické vedení skupiny a Egypt přestane tlačit na to, aby Hamás měl slovo v poválečné správě Gazy,“ uvedly zdroje Wall Street Journal.

Pokud chce Trump ukončit i válku na Ukrajině, bude muset najít způsob, jak zatlačit také na Putina. A zdá se, že si to uvědomuje. V neděli deník Financial Times přinesl informaci, že Američané aktivně pomáhají Ukrajincům zaměřovat údery na ruskou energetickou soustavu. „Americká rozvědka pomáhá Kyjevu při plánování tras, výšky letu, načasování a rozhodování o misích, což podle obeznámených představitelů umožňuje ukrajinským dálkovým útočným dronům s jednosměrným letem vyhýbat se ruské protivzdušné obraně,“ napsal list.

Podle některých zdrojů cíle vybírá Kyjev a Američané následně asistují. Ale podle jiných je to dokonce Amerika, která určuje prioritu cílů. „Jeden z nich popsal dronové síly Kyjeva jako ‚nástroj‘, který Washington využívá k oslabení ruské ekonomiky a k donucení Putina k uzavření dohody,“ tvrdí Financial Times.

Tím to však nemusí skončit. Trump vyhrožuje, že Ukrajině pošle dalekonosné rakety Tomahawk. „Mohl bych říct: ‚Podívejte, pokud se tato válka nevyřeší, pošlu jim tomahawky,‘“ řekl v neděli Trump. „Tomahawk je neuvěřitelná zbraň, velmi útočná zbraň. A upřímně řečeno, Rusko tohle nepotřebuje,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se o možném nasazení tomahawků vyjednává. Podle něj by to „posílilo Ukrajinu a pomohlo Rusům trochu vystřízlivět“.

Celkově se jedná o neuvěřitelný obrat nejen v porovnání s přístupem Trumpovy administrativy na začátku tohoto roku, ale i oproti vládě Joea Bidena. Jeho administrativa vytrvale odmítala schvalovat údery uvnitř Ruska, jelikož se obávala eskalace.

Americký prezident Theodore Roosevelt měl zahraničněpolitické moto: „Mluvte tiše a noste velký klacek.“ Trump ukázal, že funguje i „řvát a nést velký klacek“.

Trump prohlašuje, že jeho zahraniční politika se řídí heslem „mír skrze sílu“. Aby toto fungovalo, musíte být ochotni sílu nasadit. Nyní si na Hamásu vyzkoušel, že to funguje. A zdá se, že hledá cesty, jak poučku použít i proti Putinovi. Pokud se mu to podaří, titul mírotvůrce si opravdu zaslouží.