Nadcházející páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce budí v Evropě i na Ukrajině směs nadějí a obav. Hlavní evropští lídři i představitelé Kyjeva trvají na tom, že jakékoli mírové ujednání o ukončení ruské války proti Ukrajině je možné jen za přímé účasti Ukrajiny.

„Pokud je cílem opravdu udržitelný a také spravedlivý mír, pak je to představitelné jen s účastí Ukrajiny,“ zdůraznil mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Podle něj je „zcela vyloučené“, aby se dohody dosáhlo bez Ukrajinek a Ukrajinců. Německý kancléř Friedrich Merz už o víkendu vyjádřil naději, že prezident Volodymyr Zelenskyj bude na jednání pozván.

Podle stanice NBC News Bílý dům účast ukrajinské hlavy státu stále zvažuje. Zatím má jít o dvoustranné setkání Trumpa a Putina. Agentura Bloomberg ale už v pátek uvedla, že Washington a Moskva připravují návrh příměří, který by stvrdil ruské zisky na Donbasu a ponechal Moskvě Krym. Trump přitom mluvil o „výměně území ku prospěchu obou stran“.

Evropa chce mluvit do výsledků

V nedělním společném prohlášení vůdci Británie, Francie, Německa, Itálie, Polska a Finska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedli, že „cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny“ a že předpokladem jednání je příměří. Polský premiér Donald Tusk dodal, že Spojené státy se zavázaly k předběžným konzultacím s evropskými partnery.

„Nepřijmeme ruské podmínky, které předpokládají pouze okupaci ukrajinského území,“ uvedl Tusk. „Rusko si musí být vědomo toho, že státní hranice nemůže měnit silou. Válka, kterou rozpoutalo, mu nemůže přinést prospěch jen proto, že je agresorem.“ Dodal, že i případná dohoda o míru by neměla Moskvu přesvědčit o beztrestnosti.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský při návštěvě Ukrajiny prohlásil, že „Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání přirozeně bude mít“. Zároveň zdůraznil, že „musí být Ukrajina, která rozhodne o tom, na co je ochotna přistoupit“.Podle amerikanisty Petra Kopeckého lze jen těžko očekávat zásadní průlom bez účasti Kyjeva a evropských států. „Trump se bude snažit dosáhnout zastavení bojů, ale nebude schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení,“ uvedl. Politolog Jakub Dopieralla by za průlom považoval už samotné setkání Putina se Zelenským, které Moskva dlouhodobě odmítá.

Experti také varují, že Trump by mohl být ochoten nabídnout Rusku zásadní ústupky v otázce územní celistvosti Ukrajiny. „Evropští lídři se budou snažit ho od toho odradit,“ podotkl Dopieralla.

Setkání na Aljašce podle něj i Kopeckého symbolicky ukazuje, že jde o území „nejblíže oběma zemím“ a že USA zvolily diplomaticky vstřícné místo – Putin nebyl na americkém území přes deset let.