Rakouský podnikatel a vysoký manažer automobilky Porsche Siegfried Wolf chce v Rusku pokračovat ve výrobě aut. Podle informací německého týdeníku Der Spiegel s tímto nápadem tajně oslovil letos v lednu ruského prezidenta Vladimira Putina. Výroba by měla probíhat ve dvou ruských pozastavených závodech na automobily a ty podle zdrojů listu mají vyrábět vozy Škoda Rapid, Octavia, Kodiaq a Karoq s upraveným designem tak, aby připomínaly vozy zaniklé ruské značky Volha nebo GAZ M20 Poběda. Volkswagen tvrdí, že o plánu neví.

Wolf v dopise Putinovi údajně prohlásil, že chce vyrobit v Rusku nejméně 270 000 aut ročně. Výroba se podle něj může rozjet již v druhé polovině roku 2023. Je však pravděpodobnější, že by k ní došlo až po případném zrušení některých západních sankcí.

„V dnešních složitých podmínkách je v Rusku nedostatek kvalitních automobilů,“ podotkl Wolf podle Spiegelu v dopise. Wolf po Putinovi žádal 60 miliard rublů k zahájení výroby, na které má spolupracovat automobilka Volkswagen s ruskou GAZ, na kterou byly uvaleny západní sankce. Výrobní linky mají poskytnout dvě továrny, jedna v Nižném Novgorodu, která patří společnosti Schaeffler, druhá v Kaluze jihozápadně od Moskvy, která patří německému výrobci Volkswagen. Pod tohoto výrobce spadá právě i česká Škoda Auto.

Díky Wolfově iniciativě „bude uspokojena poptávka ruských spotřebitelů po kvalitních a spolehlivých vozidlech“ a navíc bude vytvořeno „celkem více než 12 000 pracovních míst v oblasti špičkových technologií“. To vše tvoří „základ pro další rozvoj nezávislého a moderního automobilového průmyslu v Ruské federaci“. Podle Wolfa bude projekt provozovat ruská společnost PromAvtoKonsalt, jejímž je vlastníkem.

Hlavním bodem plánu, který Putina zřejmě zaujal, má být ale „oživení legendární ruské značky Volha“. Ta zanikla pro nezájem zákazníků v roce 2010. Všechny vozy značky Škoda, které chce Wolf v Rusku vyrobit, totiž mají mít ruský design a „zásadně přepracovaný vnější vzhled“, aby na nich vynikly „charakteristické rysy“ modelů Volha a Poběda.

Wolf pro realizaci plánu potřebuje získat obě továrny pod PromAvtoKonsalt, dále od Putina žádal zvýhodněnou půjčku ve výši 60 miliard rublů s úrokem ve výši jednoho procenta. Kreml by navíc měl po dobu devíti měsíců vyplácet alespoň dvě třetiny mezd v obou závodech. Jako třetí položku Wolf požadoval půl miliardy rublů na výzkum a vývoj v letech 2023 a 2024.

Wolf prohlásil, že již bylo dosaženo „principiální dohody s nejvyšším vedením Volkswagenu“ a že nejpozději v březnu bude rozhodnutí „definitivně schváleno dozorčí radou koncernu“. Spiegel ale od Volkswagenu zjistil, že představenstvo o dopise vůbec nevědělo. Porsche SE, kde Wolf sedí v dozorčí radě a která je součástí koncernu Volkswagen Group, pouze uvedla: „Společnost Porsche SE nemá a neměla povědomí o dopise pana Wolfa.“

Wolf je jednou z nejvýznamnějších osobností evropského automobilového průmyslu. Sedí v dozorčích radách německého dodavatele Schaeffler a také Porsche SE. Často „otevíral dveře“ do Ruska, kde řadu let podnikal. Málokterý jiný manažer z německy mluvících zemí má v Rusku tak dobré kontakty na tamní šéfy firem a oligarchy včetně Putina.

Podle rakouského listu Kleine Zeitung popsal Wolf v roce 2014 svůj vztah s Putinem jako „velmi uctivý“. Po anexi Krymu prý ruského prezidenta označil za „velmi, velmi, velmi korektního člověka“, uvedl list Standard. Jeho „vůdcovství“ je podle Wolfa něco, co mu v EU „do značné míry“ chybí. V roce 2016 udělil Putin rakouskému podnikateli „Řád přátelství“, prestižní ruské vyznamenání.

Wolf Spiegelu ale již dříve řekl, že „co nejrozhodněji odsuzuje současnou rusko-ukrajinskou válku“. Také zdůraznil, že se nikdy se nepodílel na zbrojní výrobě ani na ní nijak nevydělával. Navíc tvrdí, že nespolupracuje s osobami nebo společnostmi, na které se vztahují mezinárodní sankce. Není jasné, zda zjištění týdeníku Spiegel nebudou mít za následek vyšetřování Wolfa.