Adaptace, odpovědnost a kulturní otevřenost. To jsou hlavní sdělení letošního ročníku nejvýznamnějších slovenských cen za architekturu CE ZA AR. Ocenění, které každoročně vyzdvihuje to nejlepší z tamní architektonické produkce, letos akcentovalo téma udržitelnosti a přihlášení se k evropskému kulturnímu prostoru.

„V mnoha kategoriích jsme nakonec dospěli k názoru, že naší nejdůležitější odpovědností v rámci poroty je zdůraznit pohled environmentální udržitelnosti a ukázat slovenské veřejnosti, že planetu zachráníme jen tehdy, pokud nebudeme stavět nové budovy, ale hledat inovativní způsoby, jak s minimálními materiálními zdroji znovu využít a revitalizovat existující a možná nedoceněné stavby,“ uvedl předseda poroty ocenění CE ZA AR Samppa Lappalainen, mezinárodně uznávaný architekt a ředitel finského studia JKMM Architects.

Ať žije revitalizace!

Byť se jeho slova mohou zdát radikální, reflektují trend, který dnes rezonuje v celé Evropě: oceňovaná architektura není v první řadě o budování nových ikon, ale o smysluplném zacházení s tím, co už máme, ale mnohdy si s tím nevíme rady. To je také důvod, proč v globálních soutěžních přehlídkách současné architektury získávají pozornost především projekty pracující s tématy, jako jsou rekonstrukce budov, obnovy opomíjených lokalit v rámci měst nebo transformace vysloužilých areálů pro nové funkce. To vše se promítlo také do většiny kategorií letošního 24. ročníku nejprestižnějších slovenských cen, které se každoročně těší značnému zájmu nejen odborné veřejnosti.

Nejzřetelněji se tento přístup poroty projevil v kategorii rodinných domů. V konkurenci nominovaných novostaveb – působivé luxusní vily a krásné novodobé usedlosti v Nízkých Tatrách – nakonec zvítězil projekt s ironickým názvem „Rekonstrukce rekonstruovaného domu“ od vlivného slovenského ateliéru Kilo/Honč. Úkolem architektů bylo přetvoření zcela obyčejného, sto let starého domu, který prošel značnou proměnou už v devadesátých letech. Po úvodní obhlídce ale dospěli architekti k závěru, že zásadně měnit celou stavbu není vlastně ani potřeba – a místo úpravy zevnějšku stavby, aby působila moderněji, se zaměřili na efektivní úpravy dispozic a otevření domu do zahrady. Výsledek, který sami označují jako „architekturu bez architektury“, se stal do určité míry manifestem poroty a sdělení celého letošního ročníku ocenění: namísto výstavby dalších a dalších rodinných domů na okrajích měst má větší smysl naučit se dobře využívat ty existující.

Architektonická adekvátnost

S podobným tématem, ovšem pomocí zcela jiných prostředků, pracuje také vítězná realizace v kategorii bytových domů: Nová Vajnorská od ateliéru Compass Architekti, která krásně doplňuje kompaktní městskou zástavbu v širším centru Bratislavy. Porota ocenila nejen urbanistickou kultivovanost projektu, ale i ekonomickou stránku architektonického návrhu – díky využití prefabrikovaných prvků, které snížily náklady, projekt dokládá, že kvalitní architektura nestojí na velkých rozpočtech, ale na adekvátnosti řešení.

Také vítězné projekty v kategoriích interiér a exteriér dokazují, že práce se stávajícím prostředím může mít mnoho podob. Krajská knihovna P. O. Hviezdoslava v Prešově představuje poetickou obnovu historických měšťanských domů, revitalizace sídlištního parku Agátka na největším trnavském sídlišti zase přinesla obnovu důležitého veřejného prostoru, která spojuje ekologické principy městské krajiny s atraktivním rekreačním využitím pro místní obyvatele.

Letošní téma stavebních adaptací pak jen podtrhlo zvláštní ocenění Fenomén architektury, které získal pavilon Ferdinand v bratislavském Sadu Janka Kráľa. Budova z osmdesátých let, která se po privatizaci v 90. letech stala erotickým salonem, byla nedávno městem odkoupena, opravena a navrácena veřejnosti. Krásná ukázka toho, jak může samospráva iniciovat pozitivní proměny konkrétních lokalit i v malém měřítku. A přesně to se Bratislavě pod vedením primátora Matúše Valla daří příkladně.