Dánsko poprvé po čtyřech desetiletích vážně zvažuje návrat k jaderné energetice. Vláda chce prověřit možnost využití malých modulárních reaktorů (SMR) a uvažuje o zrušení zákazu výstavby jaderných elektráren, který platí od roku 1985. Ministerstvo klimatu, energetiky a veřejných služeb oznámilo, že vytvořilo rámec pro analýzu přínosů i rizik nových jaderných technologií a zahájilo první práce. Informuje RTE či World Nuclear News.

Podle ministra energetiky Larse Aagaarda zůstane základem dánské energetiky vítr a slunce, jejich role se ale dostává na hranici možností. „Obnovitelné zdroje dnes tvoří páteř našeho systému a budou jí i nadále. Zároveň ale vidíme, že samy o sobě nestačí,“ uvedl ministr. Dánsko proto chce otevřeně posoudit, zda mohou nové technologie nabídnout stabilní bezemisní zdroj energie do budoucna.

Zákaz jádra schválil dánský parlament v roce 1985, v době silného odporu veřejnosti k jaderné energetice. V Dánsku bylo silné protijaderné a mírové hnutí, které ještě zesílilo v roce 1979, kdy došlo k částečnému roztavení reaktoru v americké elektrárně Three Mile Island. Přestože v Dánsku v 50. letech vznikly tři experimentální reaktory v rámci Národní laboratoře v Risø, komerční reaktor nikdy spuštěn nebyl.

Postoj se však postupně mění. V roce 2023 uvedl průzkum Gallup, že 55 % Dánů se na jadernou energetiku dívá pozitivně a pouze 26 % negativně. V květnu loňského roku se pro zahájení odborné analýzy možného využití jádra pak vyslovily zhruba dvě třetiny poslanců. „Je lepší mít v Evropě jadernou energetiku, než být závislí na ruském plynu,“ uvedla tehdy v parlamentu premiérka Mette Frederiksenová.

Vláda přitom zdůrazňuje, že klasické velké jaderné elektrárny nepovažuje pro Dánsko za vhodné a za klíčovou součást energetického mixu stále považuje energii z větru. Zájem se soustředí výhradně na malé modulární reaktory, o které v posledních letech roste zájem napříč Evropskou unií. Ministerstvo jejich potenciál spojuje zejména se snahou zajistit stabilitu energetického systému, udržet ceny elektřiny na přijatelné úrovni a posílit energetickou nezávislost.

Připravovaná analýza má odpovědět na několik klíčových otázek: zda by bylo možné SMR technicky a ekonomicky začlenit do dánské energetiky, jaké legislativní změny by to vyžadovalo, jak by musela být nastavena státní regulace a dohled.

Součástí analýzy bude i odhad personálních a institucionálních nároků na státní správu, včetně počtu nových odborníků, které by bylo nutné přijmout. Ministerstvo zároveň zdůrazňuje, že samotná studie neznamená automatické rozhodnutí o výstavbě jaderných zařízení. „Má jít o základ pro debatu, nikoli o spuštění konkrétních projektů,“ uvedlo.

Ministr Aagaard varuje před zkratkovitými závěry. Podle něj nejsou malé modulární reaktory „rychlým řešením ani bezrizikovou zkratkou“. „K jaderné energii přistupuji s otevřenou myslí a doufám, že se všichni uklidní. Debata o zrušení zákazu bez zvážení toho, zda budete také dělat vše ostatní, co s tím souvisí, vysílá pouze signál bez obsahu. SMR mohou mít v budoucnu velký potenciál, takže by nemělo jít o ideologii, ale o to dělat věci důkladně,“ uvedl. Analýza, která se v minulých dnech začala připravovat, má být hotová ve druhém čtvrtletí roku 2026.

Do technologie malých modulárních reaktorů nyní hodně investuje řada energetických firem. V roce 2025 se do vývoje nové technologie zapojil i český energetický gigant ČEZ, který uzavřel strategické partnerství s britskou společností Rolls-Royce SMR. Do společnosti, která má budovat první SMR ve Velké Británii i akciově vstoupil.

Technologie a modularita SMR umožňují sériovou výrobu, popř. unifikací jaderných stavebních jednotek, které se snadněji přepraví a sestaví v celek na místě výstavby. Přesunem části realizace do továren se snižuje riziko časových průtahů, respektive zvyšování nákladů. Měly by se tím výrazně snížit jednotkové náklady, zlepšit kvalita, zvýšit efektivita a samozřejmě také významně snížit doba výstavby elektrárny, uvádí ČEZ. Ten plánuje v 30. a 40. letech vybudovat modulární reaktory například v Temelíně a v Tušimicích a Dětmarovicích.

Do debaty v Dánsku se zapojuje i byznys a akademická sféra. Loni v prosinci vznikla Aliance pro jadernou energetiku (Nuclear Power Alliance), platforma sdružující průmyslové svazy, univerzity a firmy, která prosazuje technologicky neutrální přístup k jádru. Zapojily se například Konfederace dánského průmyslu, odborový svaz Dansk Metal, Nadace Novo Nordisk nebo firmy Topsoe a Niras.

Dánsko dnes patří k evropským lídrům v obnovitelných zdrojích. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury pocházelo v roce 2024 z větru 58 procent vyrobené elektřiny, z biomasy 18 procent a ze solárních elektráren 11 procent. Právě vysoký podíl nestabilních zdrojů ale zvyšuje tlak na hledání doplňkových technologií, které by zajistily stabilní dodávky energií do sítě.

Dánsko není jedinou zemí, kde se debatuje o expanzi jaderné energetiky. Do roku 2050 by se měla kapacita pro výrobu z jaderné energie ztrojnásobit. Zatímco v roce 2024 dosahoval instalovaný výkon jaderných elektráren 398 GW, v roce 2050 by měl dosáhnout 1363 GWe. Vyplývá to ze zprávy Světové jaderné asociace (WNA) a závazků států k vybudování nových jaderných kapacit.