Proč se v Praze nestaví do výšky? Tato otázka dlouhodobě trápí jak pražské stavaře a developery, tak politiky na magistrátu. Nový Metropolitní plán Prahy, který má určit rozvoj města na několik desetiletí dopředu, přináší jasné výškové limity pro nové budovy. Jejich cílem je chránit historická panoramata města a zachovat charakter pražského centra bez dominant, které by podle památkářů narušovaly jeho genius loci. Kritici volají po benevolentnějších limitech výškové výstavby a tvrdí, že kdyby se více stavělo do výšky po vzoru evropských metropolí, tak bude dostupnější bydlení. „Praha se nesmí stát zónou UNESCO, kde nejde bydlet,“ uvedl Patrik Nacher pro Echo24.

Praha nestaví do výšky kvůli složitým povolovacím procesům, nedostatku dlouhodobé koncepce a odporu ze strany památkářů a některých organizací, které chtějí zachovat historický charakter města. I když má Praha několik výškových budov, chybí jí jasná vize pro budoucí rozvoj a odvážné kroky k povolování ambicióznějších projektů.

Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) uvádí, že výšková stavba je taková stavba, která svou výškou překračuje výškovou hladinu dané lokality nebo relativní výšku 40 metrů. „Území se zákazem výškových staveb je stanoveno v optickém kontaktu s Pražskou památkovou rezervací a slouží k ochraně výrazných kulturních hodnot struktury historické zástavby hlavního města Prahy a dochovaného panoramatu jádra města. Hranice zákazu výškových staveb je vymezena ve výkresu č. 4 – Plán využití ploch,“ píše se na webu.

Stávající výšková hladina může být v tomto území překročena pouze drobnými výškovými dominantami. Uvnitř ochranného pásma památkových rezervací je nutno každou výškovou stavbu posuzovat v územním řízení jednotlivě v místním urbanistickém kontextu zejména vůči vltavské kotlině a vlastnímu historickému jádru, v charakteristických panoramatických pohledech, určených příslušným úřadem památkové péče.

Podle aktuálních dat je 56 procent domů v Praze nižších než 10 metrů a regulace brání stavět vysoké budovy. „Pokud chceme fungující Prahu, kde si může dovolit bydlet střední i nižší třída, tak musíme stavět do výšky,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč v podcastu Insider.

Metropolitní plán dává jasná pravidla a vymezuje prostor

Metropolitní plán Prahy dává jasná pravidla a vymezuje prostor, kde budou moci výškové stavby vyrůst. Nutno dodat, že Praha s výjimkou památkové oblasti dosud plošnou výškovou regulaci neměla a přesto zde budovy vyšší než 100 metrů nevznikaly. „Částečným důvodem mohou být vysoké požadavky například na parkovací místa, které stavění výškových staveb komplikují, hlavní ale je, že veřejnost je zkrátka na výstavbu výškových budov citlivá,“ uvedl mluvčí Matouš Hutník z IPR pro deník Echo24.

Podle Hutníka to je maximálně možný kompromis města s obyvateli, developery i památkáři. „Pokud se časem ukáže, že někde je plán ve výškové regulaci přísnější, než je nezbytně nutné, je možné ji změnit podobně, jako se mění územní plán dnes,“ sdělil redakci. „Po celou druhou polovinu 20. století jsme si museli zvykat na žalostný stav, kdy na jedné straně historické vrstvy skomíraly, a na straně druhé vznikala často unifikovaná podoba ve formě sídlišť. Na nich se dá najít řada kvalit, nicméně většinová společnost zastává k hustším a vyšším formám zástavby rezervovaný vztah,“ podotkl Matouš Hutník.

Urbanisté a architekti přitom už 30 let usilují o narovnání této debaty a hledají odpovídající formu zástavby. „Od vilových čtvrtí a předměstských čtvrtí, které jsou v Praze charakteristické, přes dostavby rozšířeného historického města a před námi zůstávají čtvrti, ve kterých v návaznosti zejména na kolejovou dopravu je možné jejich podobu obohatit o novou vrstvu, vyšší, hustší a ekologičtější, která může být i řešením pro řadu center a sídlišť, která zestárla nejrychleji,“ uzavírá.

Naopak pražský zastupitel Patrik Nacher (ANO) se domnívá, že stavba vysokých budov by měla být benevolentnější a pružnější. „Nemyslím tím, že by se výškové budovy měly stavět v centru. To rozhodně ne, ale pro mě je výškový limit jakýmsi lakmusovým papírkem, jestli je tady ochota a zájem stavět a udělat tady novou, soudobou architektonickou vrstvu. Nebo jestli budeme stále žít z minulosti a v okruhu 20 kilometrů čtverečních se prostě nepostaví nic nad šest pater,“ uvedl pro Echo24.

Praha má podle Nachera tři možnosti, jak stavět a čelit krizi bydlení. Město musí využít buď oblasti brownfieldů, jako je Smíchov či Nákladové nádraží Žižkov, rozpínat se a „jít do šířky“, nebo právě stavět do výšky. „Stačí se podívat jak na Západ, tak na Východ od nás. Bratislava, Vídeň, Budapešť nebo Varšava. Všude se staví do výšky a mrakodrapy tam rostou jako houby po dešti,“ řekl a dodal, že stavba do šířky znamená rozpínání a zvětšování města, což s sebou přináší i problémy spojené s dopravní infrastrukturou.

Metropolitní plán chrání i 44 panoramatických pohledů. „Například i Pankrác, kde už máme dvě budovy, které mají přes 100 metrů, by měl mít limit 70 metrů, což je za mě absurdní,“ uvedl Nacher s tím, že jedním z hlavních problémů jsou aktivisté z řad politiků. „Mezi ně řadím Piráty a Prahu sobě. Ti podporují cokoliv, co může zpomalit výstavbu,“ uvedl. Podle něho ale další politici na magistrátu chtějí změnu a benevolentnější výškové limity. „Samozřejmě se to musí schvalovat individuálně. Nechceme žádné mrakodrapy na Malé Straně nebo na Vinohradech,“ sdělil redakci.

Díky výškové výstavbě by bylo i dostupnější bydlení. „Bylo by dobré, aby ministerstvo kultury, ministerstvo životního prostředí a památkáři vzali zpátečku a povolili v Praze stavět do výšky. Výškové budovy podle mě nejsou problém pět až deset kilometrů od centra,“ uvedl Nacher. „Praha se nesmí stát jenom zónou UNESCO, kde není možnost normálně bydlet.“

Na tuto problematiku poukázal i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, i Brno či Bratislava mají vyšší budovu, o Varšavě ani nemluvě… V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři,“ upozornil.

Žebříček je tím pádem smutným dokladem stále propastnějšího tuzemského zaostávání v moderní výstavbě. „Přitom třeba Praha, ale částečně také Brno, vykazují na poměry Visegrádské čtyřky nejvyšší ceny nemovitostí a také nájmů. Přitom vyšší podíl moderní výškové výstavby by vytvořil tlak na pokles cen nemovitostí, a tedy i nájmů, nebo alespoň na jejich pomalejší růst. V Praze by výškové budovy mohly vznikat například na Pankráci nebo v dalších částech Prahy 4, aniž by tedy bylo dotčeno historické jádro města,“ domnívá se Kovanda.

Uvedl, že vzhledem k dramatickému nedostatku bytů v Praze a enormnímu zájmu o bydlení v ní neexistuje dlouhodobě vlastně jiná možnost než stavět více do výšky. „Rozsah metropole neustále rozšiřovat nelze, navíc se tak zvyšují nároky na dopravní obsluhu a životní prostředí se ničí i zastavováním polí či dosud nezastavěných ploch. Stavět více do výšky tedy znamená učinit bydlení dostupnějším a zároveň chránit životní prostředí,“ podotkl Kovanda a dodal, že nemožnost rozsáhlejší výškové výstavby staveb 100 metrů a vyšších zneatraktivňuje rozvoj města i v očích developerů.

To potvrzuje i CEO developerské společnosti Neocity Oded Beer. „Současný trend ve výškové výstavbě ukazuje na snahu developerů maximalizovat stavební potenciál a hledat nové formy dostupného bydlení. U developerských projektů je ale vždy nutné balancovat mezi ekonomickou realitou, urbanistickým kontextem a estetickou hodnotou prostředí. Důležité je, aby nové stavby přinášely nové byty, ale i kvalitní veřejný prostor, který dává městu dlouhodobě smysl,“ uvedl pro Echo24.

„Vrakodrap“ Davida Černého je v ohrožení. Postaví se?

Metropolitní plán Prahy nově ohrožuje i očekávanou výškovou budovu Top Tower. Tu má postavit u stanice metra Nové Butovice developerská společnost Trigema. Sporným bodem je výška, píše magazín E15. Top Tower má měřit 125 metrů, přičemž o dalších deset metrů ji má přesahovat vrak lodi od sochaře Davida Černého. Nový plán ale počítá s limitem sto metrů. „Je pravda, že nový Metropolitní plán na přání památkářů v místě s takto vysokou budovou nepočítá,“ upozornil Matouš Hutník.

Podle šéfa Trigemy Marcela Sourala má firma tři možnosti, jak projekt zachránit: získat stavební povolení ještě před účinností nového plánu, využít přechodné období po jeho schválení, nebo doufat ve změnu samotného dokumentu. „To se zatím neví,“ uvedl Soural stručně.

Praha má v současnosti tři výškové stavby přesahující sto metrů – V Tower, City Empiria a City Tower, všechny na Pankráci. Nový plán už podobné projekty nepřipouští. „Památková péče je přesvědčená, že domy, které na Pankráci někdo postavil, jsou chybou, kterou nemáme replikovat,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Projekt Top Tower, navržený architektem Tomášem Císařem a Davidem Černým, má kromě bytů a kanceláří nabídnout i kulturní a zážitkové centrum. Trigema se zároveň zavázala přispět městu a Praze 13 částkou 75,7 milionu korun na veřejný prostor a občanskou vybavenost.