Na konci září přinesl protikremelský telegramový kanál VChK-OGPU informaci, že jedna z ponorek ruské Černomořské flotily se při misi ve Středozemním moři dostala do vážných technických potíží. Konkrétně má jít o 74 metrů dlouhou ponorku Novorossijsk třídy Kilo, která se údajně ocitla v ohrožení výbuchu kvůli úniku paliva. Následné pozorování plavidla u Gibraltaru spolu s přelety amerického hlídkového letounu nad danou oblastí podle analytiků nasvědčuje tomu, že zprávy nebyly bezdůvodné.

„Ponorka nemá ani náhradní díly, ani kvalifikované specialisty na palubě, kteří by závadu odstranili,“ uvedl podle serveru France24 kanál VChK-OGPU s varováním, že loď nyní „představuje riziko exploze“. Ruské úřady ani státní média přítomnost ponorky ve Středozemním moři nepotvrdily. Podle online detektivů nad oblastí, kde byla ponorka spatřena, několik dní po sobě přelétával také hlídkový letoun amerického námořnictva.

Ponorka Novorossijsk byla do služby uvedena v roce 2014 a o deset let později začleněna do Černomořské flotily. Jde o modernější variantu diesel-elektrických ponorek třídy Kilo, dlouhou 74 metrů a určenou pro posádku asi 50 mužů. „Byla vyvinuta v 80. letech. Nejde o zastaralé stroje ze 40. či 50. let, které se často porouchávaly,“ vysvětlil Alexandre Vautravers, expert na obranu a šéfredaktor švýcarského Military Review. Podle něj však třída Kilo není technologicky vyspělá. „Byla navržena tak, aby se dala vyrábět ve velkém množství, nikoli jako špička ruského námořnictva,“ uvedl.

Ponorka je vybavena torpédy, minami a může nést i střely s plochou dráhou letu Kalibr, ruský ekvivalent amerických Tomahawků. To znamená, že jakýkoli požár na palubě by mohl být mimořádně nebezpečný.

O účelu mise ponorky se oficiálně mlčí. Kanál VChK-OGPU tvrdí, že šlo o „bojovou misi“, experti však zdůrazňují, že to nemusí znamenat přípravu útoku. „Většinou jde o sběr zpravodajských informací nebo o nenápadný transport personálu a vybavení,“ vysvětlil Vautravers. Strategická poloha Gibraltarského průlivu je pro podobné operace ideální – jde o jedinou námořní cestu mezi Atlantikem a Středozemním mořem, přičemž každý pohyb lodí je zde bedlivě sledován.

Podle Basila Germonda, odborníka na mezinárodní bezpečnost z Lancaster University, má Rusko dlouhou tradici udržování námořní přítomnosti ve Středomoří. „Jde o dlouhodobé nasazení, jehož cílem je politický, ekonomický a strategický vliv,“ řekl. Dodal však, že po ztrátě syrského přístavu Tartús a v souvislosti s válkou na Ukrajině je ruská pozice v regionu značně oslabená.

Rozsah poškození ponorky zatím nelze ověřit. Pokud je však únik paliva skutečný, může jít o vážný problém. „Ruské válečné lodě jsou známé tím, že jsou špatně udržované a posádky nejsou vycvičeny na podobné situace,“ poznamenal Germond. Podle Vautraverse ale nehrozí katastrofa srovnatelná s havárií jaderné ponorky. „Novorossijsk není jaderná ponorka. Environmentální a bezpečnostní dopady případné exploze by byly omezené. Problémem jsou spíše miny a rakety na palubě,“ popsal.

Další komplikací je absence ruských přístavů v oblasti. Pokud se závadu nepodaří opravit na místě, musela by být ponorka odtažena až do Petrohradu. „Rusko si v současné situaci určitě nebude žádat o pomoc žádnou zemi NATO,“ upozornil Germond. Podle zdrojů citovaných kanálem VChK-OGPU by jedním z mála řešení mohlo být, že posádka začne palivo z podpalubí jednoduše odčerpávat přímo do moře.