Praha je třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě. Podle letošní statistiky Deloitte Property Index 2025 musí obyvatelé hlavního města na pořízení průměrného bytu o velikosti 70 metrů čtverečních vydat 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak zařadila na třetí místo mezi 75 sledovanými evropskými městy – hůře jsou na tom už jen Amsterdam a Atény.

Na nejnovější průzkum upozornily Hospodářské noviny. Situace se oproti loňsku ještě zhoršila. Tehdy stačilo Pražanům „jen“ 13,5 ročního platu. „I v letošním roce se Praha řadí mezi metropole s nejhorší dostupností vlastního bydlení v Evropě. Situace zůstává nepříznivá a zásadní změny zatím nejsou na obzoru. Rozdíl mezi růstem mezd a cenou nemovitostí se dále prohlubuje,“ říká Miroslav Linhart, partner poradenské společnosti Deloitte. Ta vydává tento index už 14 let.

Žebříček vychází z poměru nákladů na pořízení průměrného bytu a hrubé mzdy. Statistika tudíž potvrzuje i problematický rozdíl mezi růstem mezd a cenou nemovitostí. Ta se podle Linharta dále prohlubuje, protože mzdy nedokážou držet krok s rostoucími náklady na bydlení. Tato situace představuje problém zejména pro první kupující, mladé rodiny a domácnosti se středními příjmy.

Průměrný byt v Praze o výměře 70 metrů čtverečních stojí 15 hrubých ročních mezd. Hůře jsou na tom ze 75 sledovaných měst už jenom v Amsterdamu a Aténách, nicméně rozdíly se mezi těmito městy víceméně smazávají. Podobně to mají i obyvatelé Brna (14 platů), Bratislavy (12,3 platu), nebo Košic (14,2 platu). Naopak nejlevnější bydlení najdete například v italském Turíně (4,9 platu), britském Manchesteru (5,3 platu), nebo chorvatském Záhřebu (7,5 platu).

Podle Deloitte je přitom nutné brát v potaz i rozdíly mezi jednotlivými městy v rámci jedné země. Zatímco byt v Praze vyjde na 15 ročních platů, v Ostravě je to téměř o čtyři méně. Podobně velký rozdíl existuje i v Británii mezi Londýnem a Manchesterem. Pokud by se hodnotila dostupnost bydlení v celých zemích, Česko by skončilo na posledním místě mezi 28 sledovanými státy. Hned za ním by se umístilo Slovensko.

Průměrná mzda v Praze podle posledních dat Českého statistického úřadu činila v prvním čtvrtletí 62 472 korun. Podle analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema stál metr čtvereční v nových pražských bytech ve druhém čtvrtletí v průměru 170 594 korun. Meziročně jejich cena vzrostla o 8,8 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta. Zároveň ale developeři v Praze za první pololetí prodali 4300 nových bytů. To je meziročně o 23 procent více a zároveň druhý nejlepší pololetní výsledek za posledních 15 let.

Výší nájmů Praha patřila podle posledních dat Deloitte v roce 2024 s průměrnou cenou 405 korun (16,5 eura) spíše mezi dražší města regionu střední a východní Evropy. Nejvyšší nájmy byly v Lucemburku, kde nájmy stály 43,4 eura (1065 Kč) za metr čtvereční. Následovala Paříž s 32 eury (796 Kč) za metr čtvereční a Dublin s 31,7 eura (778 Kč) za pronájem části plochy.

Dostupnost vlastního bydlení komplikují také vysoké úrokové sazby hypoték, které se v Česku drží kolem 4,5 procenta – jedné z nejvyšších hodnot v Evropě. Odborníci se shodují, že řešením by byla rychlejší a větší výstavba nových bytů. Jenže povolovací procesy se v hlavním městě často táhnou celé roky. „Středně velké rezidenční projekty se povolují v průměru pět let, výjimkou nejsou ani desetileté procesy. To samo o sobě zvyšuje cenu nových bytů o zhruba deset procent,“ upozorňuje Evžen Korec, šéf developerské společnosti Ekospol.

Nadějí pro developery i kupující je připravovaný Metropolitní plán Prahy. Pokud by se podařilo jeho schválení, město by mohlo uvolnit rozsáhlá rozvojová území, kde by podle odhadů mohlo vzniknout až 350 tisíc bytů. Národní ekonomická rada vlády navíc spočítala, že zkrácení povolovacího řízení ze současných deseti let na jeden by mohlo snížit cenu bytu o 15 tisíc korun za metr čtvereční – tedy o milion korun u bytu střední velikosti.

Ekonom České spořitelny David Bartas upozornil, že se situace na trhu s bydlením začala dramaticky zhoršovat už během covidu v roce 2020. "V posledních dvou letech se dál propadáme. Česká města nemají moderní územní plány, nepovedla se digitalizace stavebního řízení, byrokracie je extrémně zdlouhavá, je zde nechuť stavět do výšky atd.," napsal na síti X.

Podle ekonoma tuto situaci neřešily ani minulé vlády. "Zároveň mají procesy ve stavebnictví několikaleté zpoždění, takže víme, že situace v dalších letech bude stejná nebo horší. Že by to ovlivnilo volby? Těžko. Mladých je málo. Téma nejvíc zvedají Piráti. Ti přitom stojí za zpackanou digitalizací i blokací výstavby na komunální úrovni," prohlásil David Bartas.

Česko se také umístilo na 14. místě z 25 sledovaných zemí ve výstavbě bytů. Loni se v ČR začalo stavět v průměru 3,34 bytových projektů na 1000 obyvatel. Nejvyšší počet nově zahájených stavebních projektů byl v roce 2024 v Irsku, po kterém následovalo Turecko a Izrael. Na opačné straně žebříčku byla Albánie, Itálie a Velká Británie.