Evropská unie by mohla Ukrajině poskytnout „reparační půjčku“ v objemu až 130 miliard eur (přibližně 3,32 bilionu korun). Uvedli to vysocí představitelé EU blízcí jednáním. Konečná částka má být stanovena až po hodnocení potřeb Ukrajiny ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF) pro roky 2026 a 2027.

Myšlenku půjčky založené na hotovostních zůstatcích ruských aktiv zmražených na Západě po invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 předložila podle agentury Reuters předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 10. září. Půjčka by měla pomoci Kyjevu financovat válečné úsilí a Ukrajina by ji splácela až poté, co od Ruska obdrží reparace v rámci mírové dohody. „Riziko ponese kolektivně Evropská unie a případně i některé další země G7,“ uvedla von der Leyenová.

Většina z přibližně 210 miliard eur ruských aktiv držených v Evropě se nachází v belgickém centrálním depozitáři Euroclear. Podle představitelů se nyní 175 miliard eur z těchto aktiv stalo hotovostí, která by mohla být základem nové půjčky.

Předtím, než by EU postupovala s reparační půjčkou, by však chtěla splatit půjčku G7 ve výši 45 miliard eur, dohodnutou loni. „To by zanechalo zhruba 130 miliard eur z hotovostního zůstatku dostupných pro nový nástroj,“ uvedli tři představitelé blízcí jednáním.

Evropský komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis uvedl, že Komise rozhodne o velikosti půjčky až po obdržení hodnocení MMF ohledně finančních potřeb Ukrajiny v příštích dvou letech. „Žádné konkrétní detaily zatím nebyly dohodnuty,“ dodali vysocí představitelé ministerstev financí členských států EU. Komise pracuje na mechanismu, který by umožnil využít zmražená ruská aktiva bez jejich konfiskace – což je pro mnoho vlád EU i Evropskou centrální banku nepřekročitelná červená linie.

Mechanismus reparační půjčky by podle očekávání zahrnoval tzv. Special Purpose Vehicle, kam by mohla být převedena zmražená ruská hotovost z Euroclear výměnou za nulové kupónové dluhopisy vydané Evropskou komisí s garancemi EU a případně i vlád G7.