Vznikající vláda se nachází v nestandardní situaci, kdy se ve velmi krátkém čase musí vypořádat s nejhorším návrhem rozpočtu v historii. V rozhovoru pro Echo24 to řekl předseda rozpočtového výboru sněmovny Vladimír Pikora (Motoristé sobě). Dodal, že si v tuto chvíli s ohledem na chybějících údajně zhruba 96 miliard v navrhovaném rozpočtu neumí představit, že by byl dodržen zákonem stanovený a končící vládou navržený deficit 286 miliard korun, který ale podle vznikající vlády dosahuje reálné výše 381 miliard. Vyjádřil se také k motoristické ambici vyrovnaného rozpočtu či k rozpočtové výjimce na výdaje na obranu, která je podle Národní rozpočtové rady v navrhovaném rozpočtu porušena.

Jak hodnotíte průběh středečního jednání rozpočtového výboru?

Bylo to naprosto nestandardní jednání. Lidé, kteří zde pracují dvacet nebo třicet let, tvrdí, že nic takového nezažili. Je to dáno jednak tím podzimním termínem voleb (platným od předčasných voleb v r. 2013 – pozn. red.), což je extrémně špatné načasování. A zároveň jsme v naprosto nestandardní situaci, protože vláda Petra Fialy byla ochotná porušit zákon, i co se týče Státního fondu dopravní infrastruktury. To jsme ještě neviděli, aby nějaká vláda udělala něco podobného.

Co to z pohledu budoucí vlády znamená?

Dostali jsme se do situace, kterou nikdo nepamatuje a museli jsme to řešit zcela nestandardně. To vedlo k tomu, že hned v úvodu, kdy bychom v rámci prvního čtení měli řešit pouze příjmy, výdaje a konec, tedy by se mohlo zdát, že půjde o snadné jednání, ten rozpočtový výbor trval pět hodin. Poslanci chtěli vyslechnout významné státní úředníky, protože nevěřili těm datům, která dostali v rámci navrženého státního rozpočtu. Tak, jak jsme si to vyslechli, se zdá, že v rozpočtu chybí nějakých 96 miliard. To znamená, že tam chybí jednak část příjmů, ale především – a to je nejdůležitější – jsou tam podhodnocené výdaje, na které bude v realitě nutné vynaložit podstatně více peněz. Kdyby to bylo nižší číslo, jednalo se o pár miliard, tak se s tím dá docela pohrát. Ve chvíli, kdy se bavíme o něčem, co se blíží 100 miliardám, tak jak to chcete řešit?

Přesně moje otázka.

Od středy detailně analyzujeme podklady ze středečního jednání rozpočtového výboru, které potvrdily schodek nejméně 381 miliard korun. Veškeré materiály shromáždíme do pondělí a před jednáním výboru se ještě v rámci koalice poradíme o dalším postupu. Do té doby nelze jednoznačně říci, jaká opatření v souvislosti se zfalšovaným návrhem rozpočtu ministra Zbyňka Stanjury přijmeme.

Normálním řešením by v běžné situaci bylo přijmout rozpočtové opatření, kterým by se třeba zrušil nějaký úřad, zrušila nějaká povinnost, snížily platy nebo prostě jiné řešení, které by vedlo k úsporám. Náš plán je mít 17. prosince hotový rozpočet, abychom nemuseli do rozpočtového provizoria, tak máme hrozně málo času a takovéto rozpočtové opatření není v podstatě možné. Můžeme udělat jen to, že někde ty výdaje zkrátka nebudou a řekne se: Máte smůlu. Nebo něco seškrtáme. Ve chvíli, kdy máte tak málo času, jako máme my, tak je všechno extrémně komplikované. Protože v parlamentu jsou nastavené různé lhůty a není tak jednoduché něco schválit. Jde o komplikovaný proces, nejde to udělat ze dne na den.

Takže co s tím?

My jsme se z právního pohledu dostali do situace, kdy máme dvě řešení. Buď schválíme ten návrh tak, jak ho předložila vláda a budeme se tvářit, že jsme s tím v pohodě a přitom to bude cizí rozpočet. Já s tím v pohodě rozhodně nejsem, myslím si, že tam je hrozně problémů, i kdyby to nebylo skoro 100 miliard. Je to opravdu komplikované. Druhá varianta je vrátit vládě rozpočet k přepracování a vláda na tom bude pracovat. Jenže když na tom vláda bude pracovat, tak to znamená, že se těžko vyhneme rozpočtovému provizoriu. Protože vláda by to musela připravit a nás by pak čekalo první, druhé čtení a strašně se to povleče. My v tuto chvíli tedy ze špatných rozhodnutí vybíráme to nejméně špatné.

Čili to, co jste jako budoucí vláda ještě nedávno říkali, že právě s ohledem na to, abyste se vyhnuli rozpočtovému provizoriu, pošlete navržený rozpočet do druhého čtení, v tuto chvíli není jednoznačné?

V tuhle chvíli je to o diskusi nad možnostmi, které máme. Nejsme ve standardní situaci. Standardní situace by byla, kdyby byl rozpočet profesionálně a kvalitně připraven, my bychom ho vzali a jeli bychom dál. Ve chvíli, kdy horší rozpočet tu ještě nebyl a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se chytá za hlavu a říká, co to je za paskvil, tak nám se nechce rychle říct: Hele bereme to. Stranické špičky budou nyní projednávat, jaké jsou možnosti, aby se vybrala ta nejméně špatná. Nechci nic předjímat. V tuhle chvíli podle mě nikdo neví, jak to skončí, protože ta situace je opravdu mizerná.

Lze alespoň říci, že se budete snažit dodržet ten zákonem daný deficit 286 miliard?

Problém je, že jsme na hraně dané zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Neumím si představit, jak zákonem daný deficit splnit. Možná, že někdo přijde s nějakým zajímavým řešením, jak to udělat a já řeknu, že to je super. Ale v tuhle chvíli takové řešení neznám. Já jsem zákon o rozpočtové odpovědnosti chválil, když vznikal, protože si myslím, že potřeba ozdravit veřejné finance. Když se podíváme na trajektorii veřejných financí, kterou jsme na výboru slyšeli od Národní rozpočtové rady, tak to je něco strašného. S tím se něco dělat musí. Je strašná škoda, že my nastupujeme a někdo říká, že bychom měli mít schodek skoro 400 miliard, aby to bylo fér. To je strašný průšvih, jednoduché řešení není.

Vy jako Motoristé jste slibovali vyrovnané rozpočty, což teď zřejmě není reálné. Umíte si představit, že byste se třeba na konci dostali alespoň k saldu veřejných financí ve výši třeba půl procenta HDP? Tedy že by byl patrný ten klesající trend.

Když jsem připravoval ekonomickou část našeho programu, tak jsme vycházeli z toho, že v roce 2026 bude platit to, co vláda tvrdila v roce 2025. Vláda v dubnu 2025 schválila dokument, v němž se psalo, že deficit bude 225 miliard. V rozpočtových programových novinách jsme kalkulovali s tímto číslem. Není možné v posledních třech měsících roku, respektive v ještě kratším čase, protože pan prezident to natáhl tak, že jsme se poslanci se vším všudy oficiálně stali až na začátku listopadu, připravit nějakou zásadní reformu. To není realistické a my jsme ani v našem programu nepočítali s dramatickými škrty v roce 2026. My jsme jasně psali, že chceme velké škrty, ale až v roce 2027. My totiž musíme v roce 2026 připravit zákony takovým způsobem, aby bylo kde škrtat. Oni nás hodili do situace, kde máme tak málo času a tak špatný rozpočet, že musíme škrty řešit už nyní. Ale ke komplexnějším úpravám potřebujete nebýt ve funkci 14 dní.

Jaké jsou tedy priority pro ten příští rok? Pokrýt mandatorní výdaje, které podle Aleny Schillerové také chybí a případně ubrat na investicích?

Dnes se v rozpravě ukázalo, že s řadou výdajů daných zákonem se nepočítalo, jako by neexistovaly. Vláda se tvářila, že má klapky na očích a netušila, že dané zákony existují. Teď není prostor do hlubších detailů věnovat tomu, co by mělo následovat ve druhém či třetím čtení, jsme rádi, že rozdýcháme první čtení. Ptáte se na něco, co budu schopen odpovědět za 14 dní, ale ne teď.

Předseda NRR Mojmír Hampl zmiňoval dvě zásadní věci, které rada končící vládě vyčítá. Jednak je to nesoulad mezi návrhem státního rozpočtu a schváleným rozpočtem SFDI. A zároveň ale říká, že dochází ke zneužití výjimky možnosti rozpočtovat peníze na obranu nad rámec zákonem daného deficitu. Jak tuto kritiku vnímáte?

Celá tato záležitost s výjimkou na obranu je nová, v minulosti jsme ji nemuseli řešit a musí si sednout. Úředníci musí pořádně pochopit, co kam patří, co kam nepatří, co je jak definované. Je to podobné jako se státním dluhem, který Český statistický úřad vykazuje nějakým způsobem a Eurostat zase jinak a výsledkem je zásadní rozdíl, že když se na to díváte prizmatem evropských dat, tak jsme na tom mnohem hůře než optikou čísel českých. Jsou totiž různé definice toho, co se do dluhu může počítat, a co ne. A analogicky to platí i pro tuto výjimku na obranu. Z mého pohledu si jen hrajeme na to, že něco není výdaj, že nějaké peníze jsou lepší a jiné horší. Je to ale pořád dluh. Já bych tu výjimku úplně zrušil.

Zmínil jste Miroslava Kalouska, který ocenil, že jste se stal předsedou rozpočtového výboru s tím, že doufá, že budete jako předseda bojovat proti rozpočtovým trikům a podvodům. Jak tedy chcete svou funkci pojmout, v čem chcete fungovat jinak než váš předchůdce Josef Bernard?

Předsedou rozpočtového výboru jsem čtyři pracovní dny, takže se se vším seznamuji. To je předčasné, ale myslím si, že horší než za Stanjury to být nemůže. Rozpočtové triky jsme si vyzkoušeli, viděli jsme, co znamená, když vláda nedodržuje zákon a neví, jestli má rozpočet poslat do sněmovny, nebo ne a ještě si klade nějaké podmínky. Předpokládám, že nic tak hrozného Česká republika už nezažije.

V programovém prohlášení máte poměrně vágně definováno, že chce nastavit trend ke zdravým veřejným financím. Původní motoristický závazek mít do konce volebního období vyrovnané hospodaření označil Andrej Babiš hned po volbách za nesmysl. Jak tedy probíhala jednání ohledně veřejných financí mezi vámi a hnutím ANO?

My v tuhle chvíli řešíme úplně šílený Fialův rozpočet se šíleným Fialovým deficitem. Ty následující roky jsou otázka, kterou budeme teprve řešit. Dohoda je ale jasná, tedy že budeme usilovat o to, aby nastala změna trajektorie, abychom nebyli svědky toho, že deficity rostou. My to chceme otočit, aby klesaly. Kdyby voliči rozhodli tak, že bychom měli tolik hlasů jako hnutí ANO, tak ten rozpočet seškrtám tak, že jsme na nule za chviličku. Ale vzhledem k tomu, kolik hlasů máme v porovnání s ANO a SPD, tak musíme reflektovat politickou realitu a škrty nebudou tak rychlé, jako bych si je představoval já. To je ale v Česku naprosto běžné, protože tu zkrátka nevznikají jednobarevné vlády.

V prohlášení máte tři zásadní ekonomické oblasti: jednak poměrně drahé sliby, například snižování cen energií, výkup minoritářů ČEZu, štědřejší penzijní systém a tak dále. Pak nezvyšování daní a v neposlední řadě ozdravování veřejných financí. Podle ekonomů se to neslučuje s realitou. Co si myslí ekonom Vladimír Pikora?

My teď teprve zjišťujeme, že navrhovaný rozpočet je dramaticky odlišný od reality. Uvidíme, jak to bude s dalšími požadavky nebo tím, co si naši koaliční partneři vytyčili za své priority. Pravdou je, že v programovém prohlášení je hodně věcí, ale když bude snaha dát před závorku to, že deficit se bude snižovat, tak se dá rozumně vymyslet i ten zbytek. V programovém prohlášení nenajdete konkrétní závazky ve smyslu, že něco zlevníme o tolik a tolik procent. My tam pouze máme, že dojde v daných oblastech ke změnám, které ale nejsou kvantifikovány. Důležité bude je kvantifikovat tak, aby to rozpočet unesl a mohl mít do budoucna nižší deficity.

Kolik peněz očekáváte, že reálně přinese EET, respektive boj s šedou ekonomikou? Je reálný odhad 30 miliard budoucí ministryně Schillerové, řešili jste to spolu?

Řešili jsme to, ale jsme ve velmi nestandardní situaci, paní Schillerová není ministryní. Nemáme v tuto chvíli tolik informací, kolik bychom potřebovali mít. Diskuse je tedy předčasná a máme jedinou shodu na tom, že EET bude.

V tuhle chvíli obecně tedy řešíte primárně tu nastalou situaci s rozpočtem, nikoliv dlouhodobé priority, je to tak?

Nikde není psáno, že priority naší vznikající vlády budou naplněny v roce 2026. Tohle teprve přijde na řadu, není to nyní tématem. Co chcete na rok 2026 vymýšlet, když máte necelý měsíc?

Šlo podle vás v uplynulém období hospodařit lépe, mohla třeba vláda Petra Fialy rychleji konsolidovat, když vezmete do úvahy doznívající covid, ustřelenou inflaci, válku na Ukrajině či energetickou situaci?

Myslím si, že není potřeba se pořád schovávat za válku, covid nebo něco podobného. Vidíme, že různé státy se s tím vyrovnaly různě. Schovávat se za to v roce 2025 je podle mě už moc daleko. Určitě se dalo výrazně více šetřit. Premiér Fiala v roce 2023, když představoval takzvaný ozdravný balíček, mluvil o závazku snižovat deficit o 70 miliard. Oni nedodrželi svůj vlastní slib, který dali poté, co válka na Ukrajině byla už dávno rozjetá. Pro mě tedy válka na Ukrajině ani nic dalšího není argument.

Zmiňujete vládní konsolidační balíček z května roku 2023 a také to, že v roce 2026 budete razantně zasahovat do veřejných financí. Dá se očekávat, že představíte nějaký svůj vlastní ozdravný balíček v průběhu příštího roku?

To je, jako byste se ptal, jestli v dubnu napadne sníh. Možná, že ano, možná, že ne. Teď opravdu nechci nic předjímat.