Chýlí se ke konci další nepříliš šťastný a lehký rok, což platí jak o dění ve světě, tak u nás doma. Po éře covidových uzavírek, nesmyslných zákazů a rozlišování na očkované a neočkované nastala léta dřív nepředstavitelné vysoké inflace způsobené nalitím peněz do ekonomiky právě kvůli pandemickému ochromení hospodářství, propadání životní úrovně, drahých energií i základních potravin. To lidi přirozeně vyčerpalo a mnozí z nich přišli o motivaci, že se zase budou mít lépe. Do toho přichází premiér Petr Fiala, který jim vzkáže, že jde pouze o „blbou náladu, naštvanost a skepsi“, kterým nesmějí podléhat. „Jejím zdrojem je pesimismus a nedůvěra. Blbá nálada je nakažlivá a otravuje svět kolem nás,“ vysvětlil občanům.

Pokud takto mluví předseda vlády, je to spíš důvod k ještě větším obavám, protože Fialova slova působí v současné situaci trochu jako výsměch. Za připomenutí stojí, že reálné mzdy nám klesají už po dva roky. Chudneme, i když nominálně mzdy rostou. Kupní síla nás vrátila zpátky do roku 2017, ačkoli zboží a služby vlivem inflace někdy i několikanásobně zdražily. Platí, že jsme chudli nejprudším tempem mezi vyspělými zeměmi OECD.

Lidé na propad životní úrovně zareagovali výrazným omezením spotřeby, odkládali větší výdaje a úspory v bankách zas o něco narostly. Jsme ve špatné situaci, kdy naše ekonomika nejenže neroste, ale dokonce se propadá, celoroční pokles HDP se odhaduje na 0,5 procenta. Teď tedy závisí na tom, jestli budou mít domácnosti opět větší chuť utrácet, to znamená, jestli budou mít menší obavy z následujících měsíců přicházejícího roku. Reálné mzdy teď konečně zas pomalu růst začnou, protože inflace klesá. Stále je ale vysoká, v listopadu její hodnota dosahovala 7,3 procenta a očekává se, že i po celý příští rok ještě k dvouprocentnímu cíli neklesne. Centrální banka zatím úrokovou sazbu stále drží na sedmi procentech. Ve chvíli, kdy se toto číslo Týdeníku Echo dostane ke čtenářům, už budeme vědět, zda ji bankovní rada snížila, nebo počká až na únorové zasedání.

Dražší hospody, kadeřníci, kina a divadla

Vláda k rozčarování voličů podstatně přispěla, když v květnu po mnoha měsících konečně představila tzv. konsolidační balíček, kterým se snaží zlepšit stav státního rozpočtu. Fialův kabinet přicházel k moci s tím, že nezvýší daně, nebude zatěžovat podnikání dalšími regulacemi a celkově nechá víc peněz v kapsách občanů. Z balíčku však nakonec vyplynulo, že od roku 2024 budeme všichni státu odevzdávat ještě víc. Daňové změny se promítnou jak ve vyšších odvodech z příjmů, tak ve změnách v DPH, které ceny mnoha výrobků a služeb zvýší. Pohorší si všichni. Zaměstnanci i podnikatelé. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. O nejvíc peněz přijdou rodiny s dětmi staršími tří let, kdy jeden z rodičů zůstává doma. Dojde totiž k omezení slevy na manželku či manžela, kterou už bude možné uplatnit jen u péče o dítě maximálně tříleté. A dojde také k úplnému zrušení školkovného. Vzroste také tlak na živnostníky, i přesto, že vláda do poslední chvíle slibovala, že je většími odvody nezatíží. Od ledna dojde k zvýšení minimálního vyměřovacího základu, který by měl u OSVČ vzrůst ze současných 25 procent průměrné mzdy postupně o 5 procent ročně až na 40 procent. Za letošní rok živnostníci platili minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění 2944 korun. V příštím roce to bude při zohlednění růstu průměrné mzdy zhruba 3852 korun, tedy skoro o tisíc korun víc. Zvýší se také sazba daně firem z 19 na 21 procent.

U DPH budou od ledna existovat už pouze dvě sazby. Základní 21procentní a snížená ve výši 12 procent. To znamená, že některé položky se přesunou ze zrušených 10procentních a 15procentních sazeb výš, některé níž. Kvůli posunutí do 12procentní sazby zdraží například kadeřníci nebo vstupy na kulturní akce, například na koncerty či do divadel a kin. Vzroste také cena léků nebo palivového dřeva. Do vyšší sazby 21 procent se posune čepované pivo nebo sladké nápoje. Podniky už před Vánocemi pivo zdražovaly a podle hospodských jeho cena vyšplhá až o 7 korun za půllitr.

Umělé zdražování

Ačkoli vláda slibovala, že se zaměří hlavně na výdajovou stranu rozpočtu a bude výrazně škrtat v národních dotacích nebo v platech státních zaměstnanců, jsou v balíčku markantní hlavně změny na příjmové straně. Zmínit je třeba také vyšší daň z nemovitosti, což znamená růst další přímé daně, kterému se Fialův kabinet původně tak bránil. Nepřímo si připlatíme také na energiích, hlavně u elektřiny výrazně naroste její regulovaná složka. Ta bude u odběratelů z řad domácností nyní činit čtyřicet procent z koncové ceny a podíl postupně dále poroste. Cena regulované složky se má zvýšit o víc než 65 procent a nahoru ji táhnou především povinné platby za zelené zdroje; budou je znovu v plné výši platit odběratelé.

Zdražení elektřiny pro běžné odběratele nemusí být nakonec vzhledem k poklesu ceny silové složky zatím tak výrazné. Koho se ale cenový skok regulované složky dotkne, to jsou velcí odběratelé, tedy energeticky náročné firmy. Typicky tedy například železárny, sklárny, slévárny či pekárny, ale i další velké potravinářské podniky. Odběratelům elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne regulovaná složka o víc než 105 procent, těm na hladině velmi vysokého napětí až o 190 procent. Zástupci průmyslu vypočítávali, jak masivně se jim kvůli energiím zvýší náklady, a naléhali na vládu, aby jim pomohla, nebo aby návrh ERÚ pozměnila. A vláda skutečně ještě před svátky oznámila, že uvolní na pomoc tři a půl miliardy korun. Nejvíc zasaženým firmám se mají platby za obnovitelné zdroje snížit prý až o dvě třetiny. Pomoc souvisí se změnami prosazenými v konsolidačním balíčku, které státu umožňují zacílit pomoc s platbami za obnovitelné zdroje jen některým firmám s velkou energetickou spotřebou. Znamená to, že vybraným se bude z peněz daňových poplatníků dotovat uměle zdražená elektřina, čímž se jen posílí další zbytečné přerozdělování.

To nejdůležitější na celé věci není fakt, že cena elektřiny, respektive její regulované části, se zvedne, takže domácnosti i firmy si na povinných poplatcích připlatí víc. Stále se málo mluví o tom, že zdražování energií je plánované a žádoucí. Kvůli požadavkům na dekarbonizaci a prosazování obnovitelných zdrojů, ke kterým se v rámci evropského Green New Dealu zavázala i Česká republika, budou nyní muset státem regulované platby růst. Někdo musí zaplatit přeměnu energetiky založené na fosilních zdrojích na energetiku zdrojů čistších, ale nestálých. Pokud se má instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů zvyšovat, musí se zajistit i vyšší flexibilita elektrizační soustavy.

Ještě větší přerozdělování

Vláda na podzim schválila klimaticko-energetický plán, který jí má pomoci naplňovat již zmíněný Green New Deal a balíček opatření s názvem Fit for 55, jehož hlavním úkolem je snížit emise o 55 procent do roku 2030. To ve výsledku bude znamenat nejen zdražování emisních povolenek, tudíž i umělé prodražování fosilních zdrojů a postupné ukončování výroby spalovacích motorů. Obrovské přerozdělování peněz, bez kterého se plán neobejde, prodraží každodenní fungování všem Evropanům. Povolenky se totiž budou postupně týkat i budov, silniční dopravy a vytápění. Přerozdělování a přelévání peněz od bohatších k chudším dobře vykresluje pasáž z vládního klimatického plánu: „Vyšší ceny fosilních paliv v důsledku zavedení nového systému obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a paliva však mohou mít dopad na osoby s nízkými příjmy a na mikropodniky. Z tohoto důvodu bude navrhovaný Sociální fond pro klimatická opatření poskytovat podporu zranitelným skupinám, jež jsou tímto novým systémem, který je součástí balíčku Fit for 55, zasaženy nejvíce.“

Různé poradenské společnosti, které klimatický plán analyzovaly, rovnou upozorňovaly, že uskutečnění dekarbonizace v budovách a v dopravě bude ještě náročnější než dekarbonizace průmyslu a energetiky. A proto navrhují ještě větší přerozdělení v podobě zvýšení daní. „Úprava daně z příjmu a/nebo sociálních odvodů by dále mohla být vhodným nástrojem pro řešení sociálních dopadů nízkopříjmových domácností, ale i nižší střední třídy,“ píše se v klimatické strategii. Pokud tedy někdo čekal, že uklidnění rozbouřených trhů s elektřinou a plynem nás vrátí do dob levných energií, mýlil se. Budeme si je zdražovat sami.

Je ještě řada dalších ekonomických témat, nad jejichž vývojem v příštím roce se můžeme zamýšlet. Jsou to třeba v úvodu zmíněné drahé potraviny. Bude zajímavé sledovat, zda antimonopolní úřad dostojí slibům a začne konečně dělat svou práci. Tedy opravdu dohlížet na to, aby trh s potravinami neovládalo několik největších hráčů, kterým nic nebrání dál zdražovat. Důvodů k „blbé náladě“ je dost a zdá se, že spíš přibývají, než ubývají. Přesto ještě zkusme, jak radí premiér, nepodléhat skepsi úplně.