Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc znovu rozvířil veřejnou debatu. Trojice významných nevládních organizací – Institut H21, Iuridicum Remedium a Otevřená společnost – podala k Ústavnímu soudu společné stanovisko, v němž žádá zrušení této právní úpravy. Podle nich je nově zavedený trestný čin vágní, nebezpečný a ohrožuje samotné základy svobody projevu a právní jistoty v demokratickém státě.

Vláda chtěla chránit stát. Podle kritiků ale přehnala míru

Zákonodárci nový paragraf původně hájili jako prostředek proti hybridním hrozbám a vlivovým operacím ze zahraničí. Trestný čin se má vztahovat na případy, kdy někdo „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost ČR“ vykonává „činnost pro cizí moc“. V základní sazbě hrozí až pět let vězení, ve válečném stavu dokonce až patnáct.

O čem je nový trestný čin

Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc spočívá v tom, že někdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky (případně i mezinárodní organizace, k jejímž zájmům se ČR zavázala) vykonává činnost ve prospěch cizí moci – buď na území Česka, nebo i v zahraničí (pokud jde o občana ČR nebo osobu s trvalým pobytem). Trestné je také sledování osob pro cizí moc pomocí zpravodajských prostředků. Sankce se pohybují od jednoho roku do patnácti let vězení v závislosti na závažnosti následků nebo okolnostech, jako je válečný stav.

Problém ale podle kritiků spočívá právě v neurčitosti klíčových pojmů. „Zákon nejasně definuje, co vlastně znamená ‚činnost pro cizí moc‘. Bez jasných mantinelů se občané mohou obávat zveřejňovat legitimní kritické informace,“ varuje ředitel Institutu H21 Jan Hořeňovský. Dodává, že na rozdíl od jiných trestných činů (např. vyzvědačství) zde chybí jasné vymezení spojení pachatele s cizí entitou.

Může to dopadnout na novináře, neziskovky i běžné občany

Autoři stanoviska, které Ústavnímu soudu zaslali formou tzv. amicus curiae, tvrdí, že zákon může vést k „autocenzuře novinářů, aktivistů i široké veřejnosti“. „Takto široké a vágně definované ustanovení vytváří prostor pro politické zneužití a může být využito proti politickým oponentům nebo kriticky vystupujícím jednotlivcům a organizacím,“ říká právník Jan Vobořil z Iuridicum Remedium.

Kritici upozorňují, že zákon nedefinuje, co znamená „neoprávněná činnost“, ani co jsou „zpravodajské prostředky“. Podle nich by mohla být stíhána například investigativní žurnalistika, publikace citlivých informací v zahraničních médiích nebo i běžná mezinárodní spolupráce nevládních organizací. „Už samotné zveřejnění kritického textu v zahraničí by mohlo být vykládáno jako napomáhání cizí propagandě,“ upozorňuje Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti.

Na Ústavní soud se již dříve obrátila skupina senátorů napříč politickým spektrem, která rovněž napadla ustanovení o „činnosti pro cizí moc“. Podle nich byl paragraf do zákona přilepen nevhodně v rámci novely týkající se prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Návrh podpořilo 24 senátorů včetně všech členů klubu ANO, ČSSD i některých nezařazených. „Gumové a zneužitelné paragrafy nemají v trestním zákoníku být,“ uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová.

Obavy z mrazivého efektu a oslabování demokracie

Podle podavatelů stanoviska nejde jen o teoretické riziko. Varují před tzv. chilling effect, kdy lidé raději zvolí autocenzuru ze strachu, že by jejich činnost mohla být vyhodnocena jako trestná. „Vágně formulované trestní ustanovení, které umožňuje kriminalizovat i běžné projevy názorů, představuje pro demokratické hodnoty vážné riziko,“ shrnuje Vobořil.

Neziskové organizace proto žádají Ústavní soud, aby ustanovení zrušil jako protiústavní. Argumentují, že ochranu bezpečnosti státu lze zajistit i přesnějším a úžeji definovaným způsobem. „Přehnaná formulace více demokracii rozkládá, než ji chrání. Její dopady by nepřátelům naší svobody spíše nahrávaly, než je potlačily,“ uzavírá Kužílek.

Ústavní soud nyní zvažuje, zda paragraf obstojí z hlediska ústavnosti. Stanovisko neziskových organizací zatím nemá právní váhu, ale může přispět k rozhodnutí soudců. Verdikt se očekává v průběhu letošního léta.