V Německu roste tlak na zásadní obrat v evropské energetické politice. Šéfové parlamentních klubů CDU a CSU přijali v Paříži dokument, který volá po rovnosti mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií. Opuštění „ideologických preferencí“ a návrat k tzv. technologické neutralitě má být zároveň součástí nového strategického partnerství v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku, tedy Německa, Francie a Polska. Podle oslovených expertů by jakákoliv změna v tomto smyslu byla úspěchem, posílení jádra a plynu je podle nich nezbytné.

Deník Echo24 již informoval o dokumentu o „energetické neutralitě“, který by měl zrušit současné prioritizování obnovitelných zdrojů energie. Pracovní skupina by měla vypracovat kroky, které uzákoní tzv. technologickou neutralitu ve výrobě elektřiny, kterou považují za „ústřední prvek národní bezpečnosti“. To by znamenalo regulační a finanční rovnost „mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií.“ Pozice CDU/CSU je formulována překvapivě ostře: přednost obnovitelných zdrojů má v Evropě skončit. Nově zveřejněný pětist­ránkový dokument žádá „regulatorní a finanční rovnost“ mezi obnovitelnými zdroji a jádrem.

Kromě toho se formuje i spolupráce na půdorysu tzv. Výmarského trojúhelníku – Německo, Polsko a Francie. Ten by měl prosadit změnu kurzu v EU ze současné energetické politiky na nový trend, kdy by jednotlivé zdroje nebyly protlačovány a prosazovány.

Pravděpodobný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) tento týden pro Echo24 řekl, že postoj hnutí ANO je dlouhodobě podobný. „Závody v dotacích do OZE přivedly EU do schizofrenní situace, kdy státy nejsou schopny odfinancovat vyplývající náklady na udržení bilance a stabilizaci sítí, přenášejí výdaje na domácnosti a firmy, takže se rozevírají sociální nůžky a firmy ztrácejí výkonnost, tlumí investice a některé odcházejí do USA nebo Asie,“ uvedl Havlíček. „Jsem rád, že se ještě naší vládě podařilo prosadit a připravit jádro, budeme v tom pokračovat a bude-li zájem, rádi se připojíme k dalším podobně smýšlejícím zemím. Budoucnost evropské energetiky je v jádru, OZE a v mezidobí musíme udržet mix plynu a uhlí. Z tohoto neuhneme,“ dodal Havlíček.

Macenauer: Podobná změna by bylo zjevení a velký úspěch

Expert na energetiku Michal Macenauer, ředitele strategie poradenské společnosti EGU, pro Echo24 řekl, že pokud by se podařilo cokoli v tomto smyslu prosadit do evropské legislativy přímo a v dohledné době, řekněme dvou let, bylo by to zjevení a velký úspěch. „K neutralizaci cílů EU nicméně tak jako tak dojde, byť nevyhlášeně a spíše jakousi řekněme erozí nesmyslů a nesplnitelnosti,“ uvedl Macanauer.

Technologickou neutralitu dekarbonizace nemá podle něj smysl přeceňovat. „Nicméně na jejím prosazení či zachování bude záležet, jak rychle se bude dekarbonizovat. V každém případě by dlouhodobě šlo o posílení jádra a střednědobě i o posílení technologií na zemní plyn. Obojí je nezbytné. Pokud bude ČR schopna dodávat řešení pro jaderný a plynově energetický průmysl alespoň částečně, bude to příležitost, ale nemyslím si, že by to bylo makroekonomicky příliš významné,“ dodal.

Výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba Echu řekl, že se zatím jedná o první vlaštovky. „Ale určitě je to krok správným směrem, evropská politika měla k technologické neutralitě v posledních letech hodně daleko. Evropa by měla jednotlivým zemím umožnit získat zdroje, které dávají smysl v jejich konkrétní situaci. Nicméně rozhodně by nebyla dobrá linka, pokud by pouze Výmarský trojúhelník určoval podobu energetiky v celé EU. Všechny státy stále mají právo na určení si svého energetického mixu,“ uvedl Kotrba.

Současně toto prohlášení podle něj neznamená, že by měl rozvoj OZE skončit. „V případě České republiky je ale podle Svazu energetiky ČR nutné, aby i jádro patřilo do zdrojů, které v povolování, taxonomii a financování mají „zelenou“. Stejně tak i rozvoj nízkoemisních a obnovitelných plynů, úspor, akumulace. I my napříč energetikou dlouhodobě mluvíme o technologické neutralitě a hledání optimálního mixu přirozenou cestou, ne příkazy a zákazy,“ dodal Kotrba.

Že by se energetiky Výmarského trojúhelníku doplňovaly, říct nejde

Podle Michala Macenaura je přehnané tvrdit, že by se energetiky zemí Výmarského trojúhelníku doplňovaly. „To je velmi silné tvrzení. I když jsou tu rozdíly v zastoupení technologií a zdrojů v mixu primárních zdrojů energie, a v důsledku v emisivitě, nejde o doplňování. Francie je v dekarbonizaci objektivně nejdále. Polsko si přeje být a Německo se prozatím bojí o  tom mluvit a dál sní o obnovitelné energii,“ řekl Echu Macenauer.

Podobně hovoří také Josef Kotrba. „Slovo doplňují není správné, určitě lze říct o FR a PL, že budou stavět na kombinaci jádra a OZE. V Německu primárně OZE, jádro stále zůstává politicky na spolkové úrovni tabu. Každá země si nicméně sleduje své zájmy a ty pak odrážejí v unijní politice – jedná se o tři velké země,“ řekl Kotrba.

Postavení jádra na roveň s OZE by v ČR podle Kotrby do budoucna umožnilo daleko větší rozvoj jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů a zároveň dodalo investorům potřebnou jistotu. „Česko dlouhodobě hledá spojence v otázce jaderných technologií a jsme rádi, že se přidávají další a další státy. A řešení středoevropského energetického mixu bychom rozhodně neměli sledovat jako diváci výmarského trojúhelníku, ale jako jeho aktivní spoluautoři,“ dodal Kotrba.