Německý Spolkový sněm v pátek navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti balíku se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá jeho opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů.

Pro schválení důchodového balíku hlasovalo 319 poslanců, 225 jich bylo proti a 53 se zdrželo. Vládní koalice CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) má ve Spolkovém sněmu většinu 328 hlasů z 630. Dlouho přitom nebylo jasné, zda se podaří vládnímu táboru dostatek hlasů ve vlastních řadách najít. V pátek ráno Merz řekl, že si přeje dosáhnout většiny aspoň 316 hlasů. Pokud by balík neprošel, znamenalo by to velkou ránu pro jeho autoritu. Některá německá média hlasování interpretovala jako hlasování o důvěře kancléři.

Nyní návrh zákona musí na zasedání 19. prosince schválit ještě druhá komora parlamentu, Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí. Pokud tak učiní – což se očekává -, bude moci zákon vstoupit v platnost k 1. lednu.

Sporný balík plní zásadní předvolební sliby všech tří vládních stran. Kromě stabilizace důchodů, kterou prosazovala SPD, je v něm také návrh bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) na zvýšení důchodů zohledňující dobu péče o děti, takzvanou mateřskou rentu. CDU do balíku prosadila takzvaný aktivní důchod, tedy ustanovení, které daňově zvýhodní pracující důchodce.

CDU/CSU a SPD se už v koaliční smlouvě na začátku roku dohodly, že prodlouží navázání průměrného důchodu na průměrnou mzdu do roku 2031. Poroste-li průměrná mzda, má růst i průměrný důchod. Nejnižší důchod má činit 48 procent průměrné mzdy. Skupina 18 mladých poslanců CDU/CSU se postavila proti tomu, aby vláda v zákoně stanovila i to, jak se má výše důchodů vyvíjet po roce 2031, respektive jak přesně by se měl důchod po tomto roce počítat.

Důchodový balík pochází z dílny ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basové, která je zároveň spolupředsedkyní SPD. Vláda jej schválila už letos v létě. Sociální demokraté považují stanovení výše důchodu po roce 2031 za důležité kvůli zajištění důchodové stability. Podle poslanců CDU/CSU, kteří se proti němu postavili, představuje příliš velkou zátěž pro mladou generaci a státní rozpočet.

Kancléř Merz se několik týdnů snažil rebely přesvědčit, aby balík podpořili. Varoval je mimo jiné, že by jeho neschválení mohlo ohrozit stabilitu celé vlády, což by vzhledem ke geopolitické situaci byl pro Německo i Evropu podle něj závažný problém. Oblomit se Merz rebely snažil slibem, že vznikne nová důchodová komise. Své návrhy na hlubší reformu důchodového systému má předložit do poloviny příštího roku. Tabu přitom nemají být ani úvahy o zvýšení věku odchodu do důchodu nad 67 let. To SPD dosud zásadně odmítala.