Po měsících marného tlaku a veřejných výzev k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou Donald Trump podle světových médií mnohem intenzivněji než dosud naznačil, že by mohl od mírových rozhovorů také ustoupit. Přestože po telefonátu s Vladimirem Putinem oznámil zahájení jednání o příměří, zároveň později přiznal, že má v hlavě svou „červenou linii“, již však odmítl blíže specifikovat.

Poté, co americký prezident Trump absolvoval sérii hovorů s Putinem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry, před novináři v Oválné pracovně Bílého domu zdůraznil, že si ještě "nemyje ruce" nad mírovými rozhovory.

Nejprve se optimisticky vyjádřil o možnostech uzavření mírové dohody mezi oběma znepřátelenými státy, zároveň jedním dechem dodal, že není jisté, co z toho vyjde. „Jde o velmi, velmi velká ega. Ale myslím si, že se něco stane. A když ne, tak se prostě stáhnu a oni budou muset pokračovat,“ řekl šéf Bílého domu

Posléze přiznal, že má „v hlavě“ červenou linii, kterou není připraven odhalit. „Mám určitou linii,“ řekl. „Ale nechci říkat, jaká ta linie je, protože to jednání ještě více ztěžuje.“

"Podmínky pro příměří budou vyjednány mezi těmito dvěma stranami (Ukrajinou a Rukem), jak to být musí, protože jen ony znají detaily jednání, o kterých nikdo jiný neví,“ napsal Trump na síti TruthSocial. Atmosféru telefonického hovoru s ruským protějškem Putinem popsal jako „výbornou, co do tónu i ducha“.

Trumpovo případné odstoupení od mírových snah by mohlo mít dalekosáhlé důsledky – pro Ukrajinu i pro bezpečnost Evropy. Ukrajina dlouhodobě spoléhá na americkou podporu jako páku vůči Kremlu, a Putin mezitím zjevně sází na to, že čas hraje v jeho prospěch, píše server Politico.

Trumpův případný odklon od řešení rusko-ukrajinského konfliktu může podle Politica také naznačovat změnu priorit americké zahraniční politiky – směrem k obchodním dohodám či obnovení jednání o jaderném programu s Íránem. Evropa by pak mohla zůstat sama, pokud jde o další vojenskou podporu Kyjevu.

Na dotaz novinářů, zda Ukrajina dělá dost pro dosažení míru, Trump odpověděl, že potřebuje čas na vyvození závěrů. „Raději vám to řeknu asi za dva týdny, protože nemůžu říct ano ani ne," řekl americký prezident s tím, že Zelenskyj je podle něj "silný chlap", s nímž ale není snadné jednat. "Ale myslím, že s tím chce přestat. To, co se tam děje, je velmi špatná věc," doplnil šéf Bílého domu.

Někteří evropští lídři po hovoru s Trumpem vydali prohlášení na podporu Ukrajiny a slíbili, že udělají to, co USA zatím odmítají – posílí sankce proti Moskvě. Evropská unie tak v úterý schválila 17. balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Trump v reakci na to nechtěl novinářům říci, zda se Spojené státy přidají v zavádění nových sankcí proti Rusku. "Zvažujeme mnoho věcí, uvidíme," řekl pouze Trump.

Případné Trumpovo odstoupení z mírových rozhovorů nepovažuje český prezident Petr Pavel za dobrý signál. "Vnímám prohlášení Donalda Trumpa jako výraz frustrace z toho, že se nedaří to, v co doufal, a sice, že s prezidentem (Vladimirem) Putinem se dokáže shodnout rychle a že bude schopen vyhlásit dosažení míru na Ukrajině a navíc obnovit ekonomické vztahy s Ruskem," poznamenal český prezident.

Putin, který podle ruské agentury TASS po hovoru přislíbil „diskusi o příměří“, podmínil takové rozhovory „dalšími příslušnými dohodami“. Odmítl se ale zavázat k zásadní podmínce Ukrajiny: že jakákoli jednání musí začít až po vyhlášení příměří.

Rusko je podle Putina připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Rusko také - podle dřívějších vyjádření Putina a i podle vyjádření ruských představitelů při mírových jednáních v Istanbulu - trvá na tom, aby Ukrajina stáhla své vojáky ze čtyř ukrajinských regionů, které Rusko částečně okupuje a které Moskva na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku: Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, jakož i uznala za součást Ruska ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo na jaře 2014. Tehdy začal konflikt, který vpádem ruských vojsk v únoru 2022 do sousední země přerostl v nejkrvavější válku v Evropě od druhé světové války.

Zelenskyj ruský požadavek na stažení ukrajinských vojsk z vlastního území odmítl. Podle něj proto, že bránit svrchovanost a územní celistvost je ústavní povinností jak hlavy, státu, tak vojáků.