O „malou“ školskou novelu se strhla nečekaná rozepře mezi sněmovnou a Senátem. Návrh se širokou podporou vládních i opozičních stran ve sněmovně má přinést řešení problému s enormním počtem odkladů povinné školní docházky. V Česku totiž každý rok odkladu využívá prakticky čtvrtina ročníku. V Senátu však novela tvrdě narazila – i u vládních senátorů – a to kvůli podpůrným opatřením, která autoři ke změně prosazují. Sněmovna by se mohla pokusit přehlasovat Senát už ve středu.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je v Česku zbytečně moc dětí, které do školy nastupují až v sedmi letech. Dlouhodobě jde už téměř o čtvrtinu a řeč je o ročnících, které mají kolem 100 tisíc dětí. Podle expertů by mělo jít o výjimečné opatření, které by se mohlo týkat asi dvou procent dětí. V rámci Evropské unie dosahují odklady většinou hodnot do 5 %. Podle všech ukazatelů se tak zdá, že není možné, aby k takové masivní míře odkladů docházelo z racionálních důvodů.

Dopady v návrzích reformních kroků popsala například i Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Pozdní nástupy na ZŠ zvyšují nároky na kapacity MŠ, zvyšují věk, kdy mladí lidé dokončují počáteční vzdělání ve školách a kdy vstupují na trh práce. To negativně dopadá na objem disponibilní pracovních sil, snižuje výběr daní a pojistného a prodlužuje nároky na rodičovské zázemí dětí,“ uvedl v doporučeních vládě NERV.

Na tom, že je něco potřeba udělat s mírou odkladů, však byla všeobecně shoda, to i mezi vládou a opozicí ve sněmovně či v samotném Senátu. Na čem však návrh narazil byla skupina dalších „nástrojů“, které mají podle předkladatelů zjednodušit adaptaci škol a umenšit obavy rodičů o studijní výkony svých potomků a s tím tak umenšit jejich přirozenou snahu školní docházku oddálit.

Senát tak mimo jiné odmítl, aby školy povinně hodnotily žáky v prvních a druhých třídách slovním hodnocením místo známek. Doporučil sněmovně také zrušit návrh, podle kterého by děti nemohly až na výjimečné případy propadnout a opakovat první třídu. Kontroverzi vzbudila také myšlenka ještě navýšit počty asistentů pedagoga, ti by totiž měli podle sněmovny být v každé větší první třídě na základních školách.

Za návrhy tato tři opatření z novely vyškrtnout stál senátor z klubu ODS a TOP 09 a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík. Apeloval zejména na autonomii škol. Podobně pak na jeho návrh Senát odmítl i povinné slovní hodnocení, podle Stanislava Balíka by se také jednalo o zásah do svobodného rozhodování škol, které mají nyní možnost si způsoby hodnocení vybírat.

„My jsme zákonodárný sbor. Pokud ale budeme souhlasit s navrženým zákonem, mávnutím kouzelného proutku jsme se změnili ve schůzi pedagogické rady ve školní sborovně, která až dosud řeší, jestli si Miloš, Zdeněk nebo Jana zopakuje první třídu, nebo ne. Pokud zákon projde v navrženém znění, řešit to nebudou, to jsme za ně rozhodli my. Skutečně se k tomu cítíme kompetentní? Máme to skutečně být my, kdo místo elementaristek a elementaristů řeknou, že i když Zdeněk neumí číst, má se jít trápit do druhé třídy?“ argumentoval senátor Balík.

Podle spoluautora novely, poslance TOP 09 a dříve dlouholetého ředitele základní školy Pavla Klímy, patří změny ke komplexnímu řešení situace kolem odkladů. „Jiné než známkovací hodnocení bylo při přípravě novely navrženo jako jedno z doprovodných podpůrných opatření pro základní školy. Obavy rodičů ze školního neúspěchu dítěte, který se v českém prostředí zužuje na špatnou známku, byly vyhodnoceny jako silný faktor 25 % odkladů,“ uvedl Klíma pro Týdeník Echo.

Pro lepší adaptaci dětí má fungovat konec možnosti propadnout v prvních třídách. Postoupit do druhého ročníku by žáci měli bez ohledu na prospěch. Ředitel by pouze výjimečně mohl opakování povolit na žádost rodičů, potřeba by mělo být opět doporučení lékaře či klinického psychologa a poradny. „Opakování 1. ročníku nechceme. Mluvíme o 1. ročníku, o nějaké adaptační fázi 1. pololetí, proč bychom tam měli nechávat děti opakovat ročník, když je chceme nastavit na to, aby se různě připravené děti dostaly do vzdělávacího procesu. Od toho budou vzdělaní elementaristé, aby toto zvládli,“ obhajoval Klíma princip změn v Senátu s tím, že v odůvodněných případech opakování stále bude možné. Pedagogové a školy se mají na možné náročnější složení tříd připravit během tříletého období, kdy má docházet k zavádění změn.