Ani třetí den po kontroverzním referendu o nezávislosti Katalánska nepřinesl naději na cestu z ústavní krize ve Španělsku. Katalánské vedení tvrdí, že nezávislost na Madridu by mohl parlament vyhlásit už na pondělním jednání. Premiér Carles Puigdemont kritizoval postoj šéfa centrální vlády Mariana Rajoye a krále Felipeho VI., zároveň však nabídl zprostředkované jednání. Evropský parlament vyzval Španělsko k dialogu s Katalánci.
Katalánsko vyhlásí nezávislost na Španělsku v následujících dnech. Britské televizi BBC to v úterý večer řekl premiér autonomní oblasti Carles Puigdemont. Jeho vláda prý „bude konat na konci tohoto nebo na začátku příštího týdne“.
Ulice Barcelony v úterý zaplnilo na 700 tisíc lidí, kteří protestovali proti postupu španělské policie při nedělním referendu o nezávislosti Katalánska. Veřejnou dopravu v celém regionu ochromila stávka, zavřená zůstala většina škol a památek, do práce nepřišly asi tři čtvrtiny státního zdravotnického personálu a demonstrace přerušily provoz na desítkách silnic.
Nedělní zásah policie, obušky a gumové projektily, to byla od Madridu tak hrubá chyba, že pokud se katalánští nacionalisté nedopustí nějaké podobné chyby, je zřejmě tato provincie pro Španělsko ztracena.
Španělsko se v pondělí vzpamatovávalo z hektického nedělního referenda v Katalánsku, které provázelo policejní násilí a které vyznělo ve prospěch katalánské nezávislosti. Přestože zejména z Evropské unie zazněly výzvy k uklidnění situace a k obnově dialogu, postoje Madridu a Barcelony jsou dál nesmiřitelné. Španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá řekl, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, centrální vláda může využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii.
Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Uvedl to v noci na pondělí mluvčí katalánské vlády. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z 5,34 milionu katalánských voličů. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit.
Násilí a chaos, které včera opanovaly řadu měst a obcí v Katalánsku, vypadají úplně neočekávaně, jako kdyby spadly z nebe. Konzument zpráv několik set kilometrů daleko má sklon si pomyslet: Asi je v té krásné Barceloně pálí dobré bydlo. Ve skutečnosti je to samozřejmě všechno jinak: snahy Katalánců o větší autonomii a posléze, když už tu autonomii měli, o samostatnost, mají v posledních letech stupňující tendenci.
V Katalánsku se v neděli uskutečnilo referendum o nezávislosti autonomní oblasti na Španělsku, jehož výsledek zatím není k dispozici. Hlasování se uskutečnilo navzdory odporu centrální madridské vlády a provázelo ho násilí, když se španělské pořádkové síly střetly s Katalánci. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem a že bylo zajištěno právo a referendum zmařeno.
V severním Iráku se v pondělí konalo referendum o nezávislosti iráckých Kurdů, hlasovat mohlo více než pět milionů lidí. Volební účast se pohybovala kolem 78 procent. Očekává se, že většina Kurdů nezávislost podpořila, výsledek ale nebude závazný, pouze poskytne regionální kurdské správě mandát pro vyjednávání o dalších krocích s Bagdádem. Předběžný výsledek by mohl být znám do tří dnů. Proti referendu se ostře vymezila centrální vláda v Bagdádu a také řada států, které s Irákem sousedí.
Španělská vojenská policie ráno prohledávala kanceláře regionální katalánské vlády a zatkla tajemníka katalánského vicepremiéra Josepa Mariu Jového. Madrid tak zřejmě nadále pokračuje ve vyšetřování ve snaze zablokovat plánované referendum o nezávislosti Katalánska, píše agentura AFP.
Katalánský parlament, v němž mají většinu separatisté, ve středu podle očekávání schválil zákon o referendu o nezávislosti Katalánska. Plánováno je na 1. října. Jednání o zákonu vyvolalo bouřlivou reakci centrální vlády v Madridu. Kabinet oznámil, že se obrátil na ústavní soud, aby debatu anuloval. Premiér Mariano Rajoy chce také požádat soud, aby trestní odpovědnost nesli i členové vedení katalánského parlamentu za to, že hlasování o zákonu vůbec umožnili.
Až 500.000 lidí přišlo na sobotní demonstraci v Barceloně proti terorismu. Akce pořádaná pod heslem Nemám strach je reakcí na teroristické útoky s 15 oběťmi a více než 120 zraněnými z minulého týdne. Demonstrace v metropoli autonomního Katalánska se účastnili i španělský král Felipe VI., premiér Mariano Rajoy a předsedové vlád autonomních španělských regionů. Mnoho demonstrantů ale dávalo jasně najevo, že chtějí osamostatnění na Madridu.
Soud ve Španělsku potrestal dalšího katalánského politika zákazem politické činnosti kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2014. Bývalý člen katalánské regionální vlády Francesc Homs nesmí podle středečního výroku španělského nejvyššího soudu vykonávat po 13 měsíců politickou činnost. To znamená, že se nyní musí vzdát i poslaneckého mandátu ve španělském parlamentu, upozorňuje list El País.
Španělský ústavní soud zrušil platnost rezoluce katalánského parlamentu z loňského října, na jejímž základě se mělo nejpozději letos v září konat referendum o nezávislosti Katalánska. Soud v úterý podle listu El País rovněž upozornil představitele tohoto autonomního regionu, že uspořádáním referenda se vystaví trestnímu stíhání.
