Na první pohled jde jen o analýzu právníků Evropské komise ke střetu zájmů českého premiéra. Ve skutečnosti jde také o důležité svědectví o stavu tuzemských médií. Kdyby se bruselské analýzy nechopily evropské deníky, premiérův střet zájmů by se v tuzemsku veřejně neřešil.
Analýza ministerstva spravedlnosti se nevěnuje konkrétní situaci okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), míní organizace Transparency International (TI). Jde podle ní o obecný právní rozbor, který podezření nijak nevyvrací. Analýzu ministerstvo vypracovalo v souvislosti s případem dotací pro holding Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů. Podle uniklého dokumentu právní služby Evropské komise může být Babiš kvůli evropským dotacím pro Agrofert ve střetu zájmů.
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš za víkendovým únikem zprávy právní služby Evropské komise, která zpochybňuje jeho nestrannost, vidí dnešní debatu europarlamentu o rozpočtu EU, řekl po dnešním zasedání vlády. Česko podle něj nebude žádné peníze Bruselu vracet, protože k tomu není nejmenší důvod. Zopakoval, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů. Podle uniklé zprávy má Babiš zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu, který vložil do svěřenského fondu, a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování spojené s využíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu.
Obecná analýza nové legislativy EU týkající se evropských dotací podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) ukazuje, že svěřenský fond jako záruka nestrannosti premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše dostačuje a předseda vlády postupoval podle českého práva. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) po schůzce s Babišem, Kněžínkem a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO) uvedla, že vracení dotací Agrofertu nyní nehrozí. Text právní služby Evropské komise, o kterém o víkendu informoval tisk, není oficiální, zdůraznila.
Premiéra Andreje Babiše čeká vysvětlování možného střetu zájmů. Dnes bude svůj postoj obhajovat na jednání vlády, kde se členové kabinetu seznámí s výsledky právní analýzy, kterou vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Babišovy problémy bude řešit i předseda Pirátů Ivan Bartoš, který dnes hodlá oslovit české úřady, aby se začaly zabývat premiérovým střetem zájmů. Úřady dle Bartoše totiž dosud celou situaci zlehčovaly či ignorovaly.
Předseda vlády Andrej Babiš má po zjištění právní služby Evropské komise velmi málo možností jak zareagovat. Kvůli svému střetu zájmů a porušování unijních pravidel může společnost Agrofert přijít až o dvě miliardy korun na dotacích. Například podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) má premiér na výběr ze tří možností. A žádná z nich není pro Babiše patrně příliš lákavá.
Předseda vlády Andrej Babiš tvrdí, že vyšetřování jeho střetu zájmů a porušování unijních pravidel je načasovaná pseudokauza. Začátek současné kauzy hledá u předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleové, která ho prý nenávidí. „Naši čeští poslanci samozřejmě dělají politiku a poškozují naši zemi. Jsou to nesmysly,“ řekl Babiš pro ČT24.
Holding Agrofert odmítl, že by mohl mít premiér Andrej Babiš (ANO) vliv na své bývalé firmy. Podle mluvčího konglomerátu Karla Hanzelky je „vše podle práva“. Andrej Babiš sdělil, že analýzu pro Evropskou komisi neviděl a jeho právníci ji okomentují až po oficiálním vyjádření EK. „V žádném střetu zájmu nejsem, chovám se přesně podle zákona, tak jak jej přijal parlament a po mně český právní systém na základě lex Babiš vyžadoval. Svěřenské fondy neřídím ani neovládám,“ uvedl současně.
Několik otázek souvisejících s přístupem Evropské komise ke stížnostem české organizace Transparency International na možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše někteří europoslanci směřovali na komisařku pro regionální politiku Corinu Cretsuovou.
Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, v níž je spolu s dalšími trestně stíhán premiér Andrej Babiš (ANO), skončí v prosinci. Policie má klíčové důkazy o propojení Agrofertu s Farmou Čapí hnízdo například v podobě výpovědí svědků. Podle nich se Babiš objevoval na stavbě Čapího hnízda po roce 2008 a účastnil se kontrolních dnů v době, kdy už farma alespoň oficiálně s Agrofertem neměla mít nic společného. Ucelený přehled desetičlánkového důkazního řetězce v kauze Čapí hnízdo přinesl server iROZHLAS.
Zhruba 800 zakázek v hodnotě skoro 8 miliard korun. Tolik státních zakázek mohla získala společnost Agrofert, se kterou je stále spojený předseda vlády Andrej Babiš. Čísla vyplývají z databáze, kterou si o holdingu vypracovali Piráti z veřejného registru smluv. Zaměřili se přitom na začátek platnosti zákona o střetu zájmů z loňského února. Podle informací deníku Echo24 v pátek Piráti pošlou databázi Evropské komisi.
Organizace Transparency International ČR (TI) ve středu odeslala druhý podnět týkající se možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Tentokrát putuje k Evropské komisi. Premiér je podle TI v podezření, že přes svěřenské fondy může nadále ovládat holding Agrofert, který čerpá významný objem dotací z fondů Evropské unie. EK podle TI musí vazby premiéra na Agrofert prošetřit. Babiš se jako premiér podílí na plnění rozpočtu EU, a nelze proto vyloučit, že je ve střetu zájmů. TI to uvedla ve středu v tiskové zprávě.
Téma unijních dotací pro zemědělce nabralo na významu poté, co do exekutivy vstoupili premiér a podnikatel Andrej Babiš a později na několik měsíců jako šéf resortu zemědělství Jiří Milek. Tito dva zástupci zemědělských a potravinářských holdingů totiž zastupují velké hráče, stejně jako Agrární komora či Zemědělský svaz. Ty společně s českou vládou odmítají zastropení zemědělských dotací z EU, opačný názor ale mají méně viditelní zástupci malých a středních zemědělců. Ke slovu se dostali v úterý před europoslanci ve Štrasburku.
Zlínská pobočka brněnského krajského zastupitelství podala obžalobu na deset osob kvůli neoprávněnému čerpání evropských dotací. Podle žalobců způsobily škodu za desítky milionů korun, hrozí jim až 12 let vězení. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovala krajská policejní mluvčí Lenka Javorková. Všichni jsou stíhaní na svobodě. Javorková odmítla sdělit podrobnosti o identitě obžalovaných.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) změnil pravidla, na dotace pro malé a střední podniky od srpna nedosáhnou firmy, které koupila větší společnost. Dříve měly dvouletou ochrannou lhůtu. Ve středu na to upozornil server iRozhlas.cz a následně potvrdila mluvčí fondu Neli Vesselinova. Piráti se domnívají, že velké zemědělské firmy včetně Agrofertu braly peníze nezákonně a měly by je vrátit. Vesselinova uvedla, že fond nechyboval, když dotace firmám z velkých firem dával, má na to právní analýzy. Agrofert podle svého mluvčího Karla Hanzelky nechyboval a nic se pro firmu nemění.
V kauze Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad byl podle České televize nově obviněn bývalý hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. ČT uvedla, že byl obviněn ze zneužívání pravomocí veřejného činitele pro podezření, že ovlivňoval výběrové řízení na ředitele dotačního úřadu ROP Severozápad, jímž se následně stal Petr Kušnierz. Šulc pochybení odmítá.
Od začátku srpna začínají platit přísnější evropská pravidla pro posuzování střetu zájmů. Piráti jsou přesvědčeni, že je český premiér Andrej Babiš nesplňuje. Píší proto dopis evropským komisařům, od kterých žádají jasné stanovisko. Pokud se tvrzení pirátů potvrdí, mohl by Agrofert přijít o stovky miliónů z evropských dotací. Informují Hospodářské noviny.
Bez velké pozornosti proběhly zprávy o tom, že koncern Agrofert zveřejnil bilanci za rok 2017.
Kdyby se na jednu křivku nanesly načerpané dotace a na druhou zaplacené daně, ty křivky by se od sebe od nástupu Andreje Babiše do politiky čím dál víc rozcházely. Načerpaných dotací přibývá, zaplacených daní ubývá.
Čerpání evropských dotací na úspory energie je pomalé a proces schvalování žádostí o dotace dlouhý. Úspory energie tak byly ke konci loňského roku minimální. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil postup ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Agentury pro podnikání a inovace při rozdělování dotací. Nedostatky kontroloři odhalili i u příjemců dotací.
Evropský parlament začátkem července v prvním čtení schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací. Nařízení nově zakazuje politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace, nařízení ale ještě musí schválit i Rada EU. Předpis se týká i českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Bude muset doložit, že neovládá svěřenský fond, kam loni kvůli českému zákonu o střetu zájmů, tzv. lex Babiš, převedl holding Agrofert.
Evropský parlament začátkem července schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací. Nařízení nově zakazuje politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace, informoval server Neovlivní.cz. Předpis se týká i českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Bude muset doložit, že neovládá svěřenský fond, kam loni kvůli českému zákonu o střetu zájmů převedl holding Agrofert. Pokud to nedoloží, bude se muset vzdát funkcí, nebo firma přijde o dotace, uvedl server.
Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejich studii publikoval mezinárodní časopis Conservation Letters a vyplývá z něj, že společná evropská politika a nastavení zemědělských dotací nejsou pro ptáky a přírodu příznivé. Na závěr studie upozornila v tiskové zprávě Česká společnost ornitologická (ČSO)
Malé a střední firmy dostatečně nevyužívají dotace z fondů EU, vyplývá z analýzy Index očekávání firem ČSOB. Žádání o dotace je totiž komplikované a administrativně náročné. „Jde o papírovou válku, ale vyplatí se,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 ředitel ČSOB EU Centra Jakub Tomaštík. Podle Tomaštíka žádost o dotaci nejčastěji potopí nekvalitní zpracování. Trh s dotačními poradci je přitom robustní, liší se ale ve kvalitě.
Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) se bude zabývat dvojicí firem ze skupiny Agrofert. Důvodem je podezření, že společnosti z holdingu měly neoprávněně čerpat dotace pro malé a střední podniky. OLAF se bude případem zabývat na podnět Kontrolního výboru z Evropského parlamentu, ve kterém zasedá i český zástupce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Samotný úřad se k vyšetřování zatím nevyjádřil.
Společnost Imoba z holdingu Agrofert vrátila padesátimilionovou dotaci na vybudování rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo na Benešovsku. V tiskové zprávě to oznámil ředitel úřadu regionální rady Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy Kamil Munia. Pro podezření z dotačního podvodu kvůli sporné dotaci čelí stíhání premiér Andrej Babiš (ANO) a další lidé.
Česká vláda se bouří proti návrhu Evropské unie na zastropování přímých plateb zemědělských dotací. V praxi to znamená snahu Bruselu o větší podporu menších a středních zemědělských farem. Zastropování proto vítají soukromí zemědělci. Premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka, dva zástupce velkých zemědělských koncernů, kritizují, že hájí jen své zájmy.
Firma Imoba z holdingu Agrofert souhlasila s dobrovolným vrácením padesátimilionové dotace na vybudování rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. Dohodu bude příští týden schvalovat výbor Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy, který dotaci přidělil. Imoba do dokumentu nechala včlenit, že vrácení peněz neznamená, že by porušila podmínky dotace. Napsala to Mladá fronta Dnes, jež spadá stejně jako Imoba do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Ten pro podezření z dotačního podvodu kvůli sporné dotaci čelí trestnímu stíhání.
Trvalo to téměř měsíc a půl, než se český premiér v demisi a očekávání nové vlády rozhoupal a začal konečně v Evropě hájit zájmy České republiky.
Premiér Andrej Babiš není jediný člen vlády, jehož firmy, které jsou momentálně ve svěřenském fondu, berou miliony na zemědělských dotacích. Přes 160 miliónů vloni čerpaly i firmy spadající do holdingu Úsovsko, ve kterém má stále ministr zemědělství Jiří Milek podíl. Dotace přitom přerozděluje přímo ministerstvo zemědělství, kterému Milek šéfuje.
