Skutečnost, že normu podpořili novodobí svazáci ze Starostů nebo TOP 09 (na rozdíl od Pirátů, kteří byli proti), nijak nepřekvapuje. Ale že se přidali i poslanci ANO, hnutí, které před volbami slibovalo, že se šmíráckému zákonu postaví, je zrada na voličích. Jenže oni všichni vědí, že většinová společnost riziko brutálního zásahu do soukromí nevnímá. Vzdát se toho ale nemůžeme.
Tragický osud běloruské ženy, která odcestovala do thajského Bangkoku za prací modelky, odhaluje stále rostoucí problém obchodu s lidmi a nucenými pracemi ve střední a jihovýchodní Asii, které mají drastické konce. Běloruska hledala práci v zahraničí. Místo očekávaného modelingu byla však unesena do Myanmaru, kde se stala obětí otroctví a následně měla být prodána na orgány. Její tělo byl spáleno, ale gang ještě požadoval po její rodině vysoké výkupné, za již neexistující dívčiny pozůstatky.
Málokdy se nám Čechům přihodí, že bychom mohli nabídnout své rady a zkušenosti nějaké vyspělé zemi. Jedna taková vzácná situace se rýsovala v USA. Myšlenku reparací za otroctví uvedl nově do pohybu spisovatel esejista Ta-Nehisi Coates esejí v roce 2014. Nejkonkrétnějších obrysů nabyla v šíleném létě Black Lives Matter v roce 2020, kdy Kalifornie zřídila pro reparace pracovní skupinu a svou vlastní zřídila taky sanfranciská městská rada. Byla to zlatá éra přejmenovávání škol, rušení moderní algebry ve školách coby rasistické a dalších pošahaných nápadů.
Nyní již bývalá soudkyně OSN a vysokého soudu v Ugandě Lydia Mugambeová byla britským soudem v Oxfordu uznána vinnou ze zotročování mladé ženy, kterou „zneužila a vykořisťovala.“ Devětačtyřicetiletá soudkyně byla shledána vinnou z nucení k práci, spiknutí za účelem porušení imigračního zákona Spojeného království a zastrašování svědka, píše britský deník The Guardian.
V roce 2020 rozvášněný dav svrhl a hodil do řeky sochu bristolského mecenáše Edwarda Colstona kvůli jeho zapojení do obchodu s otroky v 17. století. Šlo o rozšíření amerických protestů Black Lives Matter do Británie. Přestože Spojené království nikdy nezavedlo segregaci a již v roce 1845 si americký černošský sociální reformátor Frederick Douglass liboval, že v zemi zažil „dokonalou absenci všeho, co se podobá té odporné nenávisti, s níž jsme pronásledováni v USA“, aktivisté tvrdili, že Británie je stejně zatížena historickým rasismem.
V britské pobočce amerického řetězce s rychlým občerstvením McDonald’s a v továrně na pečivo pracovali jako moderní otroci Češi. Informuje o tom zpravodajský server BBC. Gang tam podle jeho zjištění vykořisťoval 16 lidí z České republiky déle čtyři roky. Zapojené firmy varovné signály dlouho přehlížely. Oběťmi byli lidé pocházející ze zranitelného prostředí. Většinou byli bez domova nebo drogově závislí. Pracovali buď v restauraci rychlého občerstvení nebo v továrně, která dodávala pečivo supermarketům, jako je Asda, Co-op, Marks & Spencer,
