Rozhovory

Tomáš Němeček

Jdeš pro rohlíky, a skončíš na jipce

Toto je rozhovor dvou starých známých, takže nebudeme předstírat, že se vidíme poprvé. Vlastně jsme se vídali velmi často, někdy denně. Přesto byl Tomáš Němeček vždy trochu záhadou. Zatímco ostatní tak různě vláli, Tomáš šel přesně za svým, soustředěně a nenápadně. Zatímco se ostatní hledali, Tomáš věděl, co chce, takže se brzy stal jedním z nejvýraznějších novinářů své generace. Vedle toho vystudoval práva, což bylo na jeho psaní znát. Před pěti lety, v den, kdy vstoupil na mediální trh Andrej Babiš, v novinách skončil. Nyní je za ním možné zajet do Bohnic.

Robert Skidelsky

Brexit bude

Robert Skidelsky je britský ekonom, autor „definitivní monografie“ Johna M. Keynese, a současně politik, který se i v pokročilém věku 79 let pořád vyvíjí. Prošel třemi stranami, dnes je nezařazeným členem Sněmovny lordů. Byl proti referendu o odchodu z EU – ale dnes ho zneklidňují odpůrci brexitu, kteří by nejradši referendum buď zneplatnili, nebo alespoň nechali zopakovat.

Karel Šiktanc

Pořád nevím, jak na to

Své devadesáté narozeniny oslavil nikoli teskným vzpomínáním s rukama v klíně, nýbrž literárním činem, nad nímž se tají dech: novou básnickou sbírku nazval Ubírati se. Jde o lyrickou žeň z let 2016–2018. Na svůj vysoký věk nevypadá, není vetchý ani nedoslýchavý, má výbornou paměť, je pohotový a vtipný v reakcích, zaujatý literaturou, politikou, sportem, vlastně celým světem, který se mu – na rozdíl od lidí jeho generace – s postupujícím stářím nezmenšuje.

Milan Štěch

Snad zabráníme sešupu republiky někam k Turecku

Tento týden si jde Andrej Babiš pro důvěru do sněmovny. Bude mít jednoho tichého partnera, KSČM, a jednoho koaličního partnera, ČSSD. K nejviditelnějším odpůrcům účasti v takovém kabinetu patřil mezi sociálními demokraty předseda Senátu Milan Štěch. Čím je nastupující vláda nebezpečná, kde by naopak mohla být užitečná?

Petr Osolsobě

Měřítka umění jsou objektivní

Hra Naše násilí a vaše násilí chorvatského režiséra Olivera Frljiće rozčeřila vody nejen české divadelní scény. Inscenace, v níž Ježíš znásilňuje muslimku a herečka si tahá z vaginy českou vlajku, se prý hrát musela, protože jinak bychom se provinili proti svobodě umění. To alespoň tvrdili organizátoři brněnského festivalu.

Petr Fiala

Nepotřebujeme obecné referendum

Vůbec nepochybuji o tom, že Občanská demokratická strana bude zase sestavovat vládu a určovat, co se v naší zemi bude dít, říká Petr Fiala, po Václavu Klausovi, Mirku Topolánkovi, Petru Nečasovi a Martinu Kubovi pátý muž stojící v čele partaje, jež na naší politické scéně funguje už sedmadvacet let.

Marek Škubal

Červem mrtvé tělo ožívá

Marek Škubal je na české výtvarné scéně výjimečná postava. Jeho nesmírně precizní, fantaskní, magická a přiznejme i morbidní tvorba ale možná naznačuje, kam se bude ubírat umění. Možná jde směrem k hledání nečekané krásy ve věcech strašlivých, ba odporných.

Werner Weidenfeld

Trumpova Amerika chce mezi nás vnášet zmatek

Jedním z určujících fenoménů mezinárodní politiky je dnes napětí mezi Spojenými státy a Německem. To patřilo během studené války k nejbližším spojencům Washingtonu, po roce 1989 vztah sice procházel různými výkyvy, ale za vlády Baracka Obamy se zdálo všechno opět normální. Od ledna 2017, kdy do Bílého domu vstoupil Donald Trump, ale nemine měsíc, aby ho různí němečtí hodnostáři veřejně nekritizovali.

Tomáš Zábranský

K měkkým drogám my Češi máme predispozici

Naši teenageři jsou největšími svátečními kuřáky konopných drog – marihuany a hašiše – v Evropě. To se opakuje už několik let, letošní Evropská zpráva o drogách, vydaná minulý týden Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), konstatuje, že 37 procent Čechů ve věku od 15 do 16 let aspoň jednou za poslední rok vyzkoušelo tzv. měkkou drogu.

 

Všechna sídliště nejsou stejná

Slavné hanlivé označení „králíkárny“ nepoužil prvně Václav Havel, jak se traduje, ale pařížská smetánka, která tak už v 50. letech začala říkat velkým sídlištím kolem Paříže.

Pravoslav Sovák

Výstřední je dobře nakreslit ženskou hlavu

V roce 1959 mu v Praze zahajoval výstavu Milan Kundera, který o něm řekl, že „prožil naši dobu, na kterou se jen nedíval, ale poznal ji jako velké dobrodružství plné kouzla a strádání“. To měl Pravoslav Sovák ještě mnohé před sebou: „zlatá šedesátá“ v Praze, „přesun“ po sovětské okupaci, léta v Německu, úspěchy v Americe, výstavy v nejdůležitějších západních galeriích. Nyní žije ve Švýcarsku a do Čech se vrátil zkontrolovat svou velkou retrospektivu, která v těchto dnech končí na Kampě.