MINULOST NENÍ HISTORIE

Mýtus o českých demokratických tradicích dostal v roce 1956 značnou trhlinu

V roce 1956 se konal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, na kterém pronesl Nikita Chruščov tajný projev nazvaný „Kult osobnosti a jeho důsledky“, ve kterém kritizoval některé diktátorské praktiky do té doby nedotknutelného a zbožňovaného Josefa Vissarionoviče Stalina. V Československu byly oficiální informace o Chruščovově projevu velmi mlhavé a vykostěné. Antonín Novotný s obsahem projevu seznámil ÚV KSČ až asi po měsíci, přičemž zcela vyškrtnul zmínku o porušovaní socialistické zákonností. Byla sice provedena prověrka Slánského procesu, ta ale skončila schválením správného postupu. Žádný český Chruščov se nenašel.

Echo24

MINULOST NENÍ HISTORIE

Češi v roce 1953 mírně protestovali. Nikoli ovšem za svobodu, ale kvůli penězům

Když 5. března zemře Stalin, přijde na tryznu na Václavské náměstí asi 300 tisíc lidí. KSČ drží bezpečně otěže v rukou, i když vzápětí zemře nečekaně i Klement Gottwald. Prezidentem se stane Antonín Zápotocký a stranu vede Antonín Novotný, do té doby nejslabší a nejméně výrazný ze šestice tajemníků ÚV KSČ. Strana pokračuje v nastoupeném kurzu, tedy budování silné armády, podpoře těžkého průmyslu, kolektivizaci a likvidaci kulaků. Příznačně je i to, že Stalinův pomník v Praze byl odhalen až 1955.

Echo24

Plánované hospodářství vedlo ke státnímu bankrotu. Nebylo ale výmyslem komunistů

O tom, že se v poválečném Československu přistoupí k nějaké formě plánovité ekonomiky, panoval mezi stranami Národní fronty konsensus. Ještě za války se na tom dokonce shodli členové domácího i zahraničního nekomunistického odboje.

Echo24

Češi se po únoru masově hlásili do komunistické strany, až sama KSČ začala příliv nových členů omezovat

Česká společnost zůstala po Únoru 48 stejně ochromená, jako byla po Mnichovu 38. Takzvaně demokratičtí politici - včetně prezidenta Beneše - se už dál na nic nezmohli, Jan Masaryk šel dokonce, až do svého tragického konce, komunistům spíše na ruku.

Echo24

Etnická čistka, jejíž obětí byli Němci, pokračovala třídní čistkou, jejíž obětí byli čeští živnostníci, sedláci a další

Během prvních poválečných měsíců bylo vyhnáno z českých zemí přibližně 660 000 Němců.

Echo24

Tři čtvrtiny podniků v poválečném Československu nebyly znárodněny komunisty, ale dekretem prezidenta Beneše

Po pádu komunismu v roce 1989 jsme se začali učit úctě k soukromému majetku. Majetek, který za komunistů patřil státu, budeme vracet původním vlastníkům a budeme privatizovat, říkali noví demokratičtí vládci.

Echo24

PODCAST MINULOST NENÍ HISTORIE

Věznění Vlasty Buriana i Lídy Baarové mělo vykoupit špatné svědomí národa

Ačkoli za protektorátu chodili Češi na jeho komedie a smáli se jeho vtipům, po válce se český národ obrátil k Vlastovi Burianovi zády a obvinil ho z kolaborace. Byl držen ve vazbě od května do září 1945. Nakonec mu nic nedokázali a museli ho pustit.

Echo24

Češi poslali po válce v přepočtu na obyvatele na smrt více obžalovaných, než kterýkoli jiný stát Evropy

V českých zemích bylo na základě Velkého retribučního dekretu prezidenta republiky odsouzeno k smrti za válečné zločiny a kolaboraci s nacisty 723 lidí a z toho jich bylo 686 také popraveno.

Echo24

Pomalá práce byla vydávána za odbojovou činnost

Češi nebyli během II. světové války ani aktivní odbojáři, ale zároveň ani příliš aktivní kolaboranti. Němcům vyhovovala naše pasivní loajalita, neměli sice s námi pozitivní úmysly, ale během války potřebovali klid na práci.

Echo24

Jak jsme za okupace trpěli? Nejlepší komedie s Novým nebo Burianem vznikly za protektorátu

Příběhy, které si vyprávíme o protektorátu, většinou líčí, jak moc jsme trpěli, jak jsme se statečně zúčastňovali záškodnických akcí a kolik lidí za odboj zaplatilo životem. Skutečnost je trochu jiná. Historikové uvádějí, že v důsledku okupace zemřelo asi tři sta tisíc občanů Československa, přibližně 260 tisíc z nich ale byli Židé, jejichž situace se od jiných obětí radikálně lišila.

Echo24