Ochrana vzdušného prostoru

USA posilují ochranu pobaltských států. Jde o reakci na ruské vojenské manévry

Ochrana vzdušného prostoru
USA posilují ochranu pobaltských států. Jde o reakci na ruské vojenské manévry

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Spojené státy vyslaly dalších sedm stíhaček F-15 na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Stroje v úterý přistály na vojenské základně v litevském Šiauliai, informoval ministr obrany baltského státu. USA posilují svou přítomnost v Pobaltí v době zvýšených bezpečnostních obav v regionu kvůli blížícím se rusko-běloruským manévrům.

Americké stíhačky mají hlídkovat ve vzdušném prostoru Litvy, Estonska a Lotyšska. Nahradily čtyři polské stíhačky, které nebe nad těmito členskými státy NATO hlídaly v posledních čtyřech měsících v rámci alianční operace zaměřené na ochranu vzdušného prostoru.

Rusko a Bělorusko plánují v září uskutečnit společné vojenské manévry pod kódovým označením Západ 2017, což znepokojuje zejména Polsko a trojici pobaltských států. Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin dnes ale prohlásil, že zprávy světových médií o „ruské hrozbě“ kvůli chystaným rusko-běloruským manévrům nemají nic společného s realitou a že cvičení bude mít „povýtce obranný charakter“.

Litevské tajné služby tvrdí, že cvičení má napodobit ozbrojený konflikt s NATO. Také náměstek běloruského ministra obrany Oleg Bělokoněv připustil, že scénář cvičení počítá s pokusy o destabilizaci ze strany „koalice zemí na Západě“, tedy i Polska, Litvy a Lotyšska. Bělokoněv odhaduje počet vojáků, kteří se manévrů zúčastní, na 13.800, jeho ruský protějšek Formin hovoří o 12.700 vojácích.

Severoatlantická aliance se podle svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga domnívá, že ve skutečnosti se cvičení zúčastní mnohem více vojáků, než je oficiálně hlášeno.

Od svého vstupu do NATO v roce 2004 pobaltské státy spoléhají na partnery v alianci, pokud jde o ochranu jejich vzdušného prostoru. Dvakrát tam už působily i české gripeny. Letos NATO vyslalo do pobaltských států a Polska mezinárodní jednotky, aby zmírnilo obavy těchto států z Ruska.

Jenom minulý týden alianční piloti čtyřikrát vzlétli k ruským letounům, které se přiblížily pobaltským zemím. Podle litevského ministerstva obrany byl mezi ruskými stroji i bombardér Il-22 a sedm stíhaček.

,

29. srpna 2017