Olga Iofe Prochorovová

Výročí 1968: Přijede žena, která demonstrovala v Moskvě proti okupaci

Záběry z okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 - Ilustrační foto: protiztratepameti.cz/Autor neznámý
Olga Iofe Prochorovová
Výročí 1968: Přijede žena, která demonstrovala v Moskvě proti okupaci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Před necelými padesáti lety držely studentky Olga Iofe Prochorovová a Irina Kaplunová plakáty s hesly: Na věčnou památku Janu Palachovi a Svobodu Československu. Učinily tak na moskevském Majakovského náměstí, kde uspořádaly demonstraci na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Letos šestašedesátiletá Prochorovová navštíví Prahu.

O návštěvě informoval Adam Hradilek, který v Ústavu pro studium totalitních režimů inicioval a koordinuje projekt zaměřený na připomínku pamětníků zmíněných událostí. Olga Prochorovová se 23. srpna od 19:00 představí na besedě v Knihovně Václava Havla v Ostrovní ulici.

„Již od roku 2008 představujeme vždy na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, kteří se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly,“ řekl Hradilek. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili.

Na mnoha místech SSSR i v dalších zemích Varšavské smlouvy však protestovali další skupiny lidí a jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. „V minulých letech jsme v Praze představili například Ilju Ripse, Aldise Cilinskise nebo Michase Kukobaku,“ připomíná Hradilek.

Olga Prochorovová už jako žákyně deváté třídy v roce 1966 šířila letáky proti ideologické rehabilitaci Stalina. Proti invazi do Československa veřejně vystoupila v lednu 1969. „Tato akce ještě neměla vážnější následky, nicméně Olga pokračovala v aktivitách spojených se samizdatem a obranou politických vězňů, což jí vyneslo trest v podobě dvou let strávených v nechvalně známé Kazaňské vězeňské psychiatrické léčebně, kde byla například vězněna i Natalia Gorbaněvská,“ uvedl Hradilek.

Po propuštění v roce 1971 byla nadále aktivní jak v samizdatu, tak v ochraně lidských práv, za což byla nadále pronásledována. V roce 1978 po letech domovních prohlídek či domácího vězení emigrovala do Francie. V Paříži pracovala spolu se svým mužem v redakci ruskojazyčného exilového časopisu Ruská Mysl.

Její návštěvu v Praze organizuje Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a sdružením Memorial.