Podvodnice Elizabeth Holmesová čeká na trest

Věštění z kapky krve

Podvodnice Elizabeth Holmesová čeká na trest
Věštění z kapky krve

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Rok 2022 nezačal pro Elizabeth Holmesovou, zakladatelku nyní již padlé biotechnologické firmy Theranos, zrovna šťastně. Porota u federálního soudu v Kalifornii ji uznala vinnou ze tří případů podvodu a ze zločinného spolčení za účelem podvodu vůči investorům.

Jelikož u amerických federálních soudů se vina a trest řeší zvlášť, zbývá Holmesové ještě několik měsíců na svobodě. Nejpozději letos v létě by ale soudce Edward Davila měl vynést rozsudek. Co se výše trestu týče, soudce má k dispozici pravidla, která rozdělují trestné činy podle závažnosti a upravují rozsah trestu i podle toho, kolik záznamů už má pachatel ve svém rejstříku. Zde přitěžuje Holmesové hlavně obrovský rozsah podvodů, ze kterých ji porota uznala vinnou: 144 milionů dolarů. Může z toho tedy být i dvouciferný počet let za mřížemi. Je to netypický případ, ženy totiž ve federálním justičním systému tvoří jen sedm procent vězňů.

Štěpánka Jobsová

Vzestup a pád firmy Theranos je těsně spojen se slavným Silicon Valley, i když jeho současná smetánka by byla nejraději, kdyby se na to zapomnělo. Holmesová, studentka chemického inženýrství na Stanfordu, se ve zdejších vysokých kruzích pohybovala s nenuceností žraloka v kostýmku.

Křemíkové údolí leží v jednom z nejprogresivnějších států unie, v Kalifornii, a ještě navíc téměř na dohled od nejprogresivnějšího kalifornského města San Franciska. Technicky založení podnikatelé, kteří vybudovali jeho slávu, jsou převážně běloši či Východoasiaté, což kalifornské „woke“ aktivisty dráždí, a skoro vždycky jsou to muži, což je dráždí ještě víc. A zdejší IT firmy, které si na jednu stranu nemohou dovolit přejít na úplný režim rasových kvót (například proto, že technicky vzdělaných černochů je nedostatek, kdežto Asiatů velmi mnoho), ale na druhou stranu nechtějí být neustálým terčem verbálních útoků za svoji zpozdilost, existují ve značně nepříjemném pnutí mezi nutností respektovat realitu a potřebou nevyčnívat z kalifornského ideologického rámce.

Každá osoba, která patří do těch správných identitárních škatulek a dokáže přitom zastávat vysokou funkci v technických oborech, je v Křemíkovém údolí vítána a má zajištěnu přátelskou až nekriticky oslavnou pozornost tisku. Této skutečnosti dokázala Elizabeth Holmesová využívat dokonale.

Když začala média chválit Holmesovou coby ženský ekvivalent Stevea Jobse, přizpůsobila se zakladatelka Theranosu této společenské náladě natolik, že si oblékala černé roláky po Jobsově vzoru, ba dokonce si svoji kancelář zařídila takovým nábytkem, jaký užíval Jobs. I v dalších záležitostech byla Holmesová přizpůsobena (tehdejší) době, už od dětství například studovala čínštinu. Dnešní svět, sklouzávající pomalu do nové studené války mezi USA a Čínou, si ještě před nějakými 10 až 15 lety neuměl nikdo ani představit.

Hlavní recept na pozornost ale spočíval v něčem jiném. Podnikatelský záměr Theranosu byl zajímavý i pro investory s tvrdými lokty, kteří na povrchní pozlátko progresivní politiky nedají. Přístroje firmy Theranos měly rozpoutat revoluci v medicíně.

Elizabeth Holmesová na snímku z roku 2014. Přístroje její firmy Theranos měly rozpoutat revoluci v medicíně. - Foto: Profimedia

Kapka, ve které je zapsáno všechno

Prudký rozvoj přírodních věd, který odstartoval v osvícenských časech, trvá dodnes. Není ale rovnoměrný. Už v 18. století jsme věděli o pohybech nebeských těles o dost víc než o vlastním těle; a tento rozdíl se úplně nesmazal ani teď. I když to odborníci z daných oborů budou slyšet neradi, medicína a biologie tak trochu pokulhávají za fyzikou či chemií: například tou samou dobou, kdy v Peenemünde vznikaly první kosmické rakety a v Los Alamos první atomová bomba, se i ve vyspělém světě běžně umíralo na tuberkulózu. (Podlehla jí i Arlene, žena slavného fyzika Richarda Feynmana, a to roku 1945.)

Tento rozdíl není dán kvalitou vědců, ale tím, že živá tkáň a živé bytosti se studují nesrovnatelně hůř než něco, co pasivně leží pod mikroskopem a čemu jen tak neublížíte. Rovněž ohromná složitost metabolismu, který je produktem milionů let a dávno zapomenutých evolučních tlaků, klade vědcům do cesty velké překážky. V živém organismu všechno souvisí se vším a rozdíly mezi živočichy jsou natolik velké, že léky a terapie vyzkoušené na myších lze jen málokdy úspěšně aplikovat na třicetkrát déle žijící lidi.

Myšlenka, že by propojením biologie s vysoce rozvinutou křemíkovou technologií, která je základem dnešního IT světa, mohlo dojít k radikálnímu posunu úrovně medicíny, není nová. Prvním velkým úspěchem byl projekt sekvencování lidského genomu, dokončený roku 2003 ještě za astronomických nákladů ve výši zhruba tří miliard dolarů. (Od té doby sekvencování genomu dramaticky zlevnilo.) Tou dobou také začaly vznikat první biotechnologické „start-upy“ – malé, ale ambiciózní firmy, jejichž cílem bylo přivést na svět revoluční technologie. Jednou z prvních byl právě Theranos, založený rovněž v roce 2003. Kvůli jeho řízení opustila Holmesová předčasně svá studia na Stanfordu.

Theranos údajně vděčil za svůj vznik skutečnosti, že Elizabeth Holmesová má strach z jehel. Odběry krve jsou pro dnešní medicínu nepostradatelné, ale k důkladnějším analýzám bývá potřeba značné množství tekutiny, i několik zkumavek.

Slib Theranosu zněl, že tuto nepříjemnost odsune do historie. Na desítky, snad až stovky naráz prováděných testů měla stačit jediná kapka krve odebraná z prstu, způsobem podobným, jakým si diabetici ověřují svoji aktuální hladinu glukózy. A když ne jedna, tak dvě nebo tři. Zkrátka málo.

Elizabeth Holmesová líčila investorům nádhernou budoucnost. Přístroje Theranosu měly stát v každé lékárně a v každé ordinaci, orákula nového věku, sdělující pacientům pravdu – ty máš rakovinu, ty jsi zdráv.

Jenže slibované přístroje, které dostaly slavné a slibné jméno Edison, nikdo nesměl spatřit.

Machinace pod pláštěm tajností

Nutkavé tajnůstkářství, které růst Theranosu provázelo po celou dobu, naznačuje, že Holmesová a její tehdejší přítel Sunny Balwani, který teď rovněž stojí před soudem, si byli pofiderností svých tvrzení dobře vědomi. Jinými slovy, že záměr jménem Theranos se pohyboval na hraně podvodu už od samého počátku.

Holmesová požadovala po svých investorech podmínky, které ze zpětného pohledu působí až absurdně. Měla mít ve firmě zcela volnou ruku a samotné přístroje měly být přísně střeženým tajemstvím uzavřeným hluboko v laboratořích. Nesměli je spatřit ani lidé, kteří do Theranosu investovali miliony.

Některé obchodní úspěchy byly spektakulární. Velký americký řetězec lékáren Walgreens uzavřel s Theranosem smlouvu na provádění krevních testů – a Theranos skutečně nějaké výsledky testů pacientům dodával. K testování ale nebyly použity žádné zázračné přístroje, ale běžné vybavení dostupné na trhu, do kterého pracovníci Theranosu lili vzorky silně rozředěné vodou. Výsledky byly tím pádem nespolehlivé a pacienti oklamáni.

I když mnoho technologických start-upů slibuje víc, než kolik nakonec dokážou předvést, propast mezi slibovaným a skutečným byla v případě Theranosu mimořádně velká. Na vrcholu bubliny se hodnota Theranosu odhadovala na devět miliard dolarů. Holmesová a její souputníci dokázali lhát, slibovat a podvádět velmi dlouho. Když se roku 2015 začala její pověst otřásat, uplynulo od založení Theranosu dvanáct let.

Elizabeth Holmesová odchází od soudu. San José v Kalifornii 3. ledna 2022. - Foto: Profimedia

Toto nemůže fungovat

První, kdo upozornil na skutečnost, že tvrzení Theranosu jsou v rozporu s veškerými současnými poznatky medicíny, byl John Ioannidis ze Stanfordu, vědec proslulý svým nepřátelstvím vůči nedostatečně podložené vědě. Skutečně fatální ranou ale byla až mravenčí práce Johna Carreyroua z Wall Street Journalu. Holmesová se pokusila zabránit reportérovi v práci přímou intervencí u Ruperta Murdocha, který WSJ vlastní a který do Theranosu také investoval (125 milionů dolarů). Murdoch ale nechal svoje podřízené pracovat a výsledkem byla série odhalení, která změnila Theranos ze slibné firmy v kriminální případ. John Carreyrou totiž našel bývalé zaměstnance, kteří byli ochotni mluvit – a tím vyšla najevo spousta manipulací a klamů. Přístroje pojmenované po velkém vynálezci Edisonovi sice skutečně existovaly, ale byly extrémně nepřesné. Čísla, která z nich vycházela, byla bezcenná.

Podvedení investoři se nyní domáhají zadostiučinění. Obvyklé meze rizikového kapitalismu byly překročeny a teď jde hlavně o to, odradit od podobných pokusů další potenciální následovníky Holmesové a Balwaniho. Peníze se investorům už patrně nevrátí, aspoň ne v plném rozsahu. Firma Theranos ukončila činnost v září 2018 a na soukromém majetku odsouzených se úplně zahojit nelze.

Samotná biotechnologie a její snoubení s „křemíkem“ ovšem nezůstaly stát na místě. Nové mRNA vakcíny byly naprogramovány přes víkend, pouze na základě znalosti sekvence viru. Počítače se využívají například při modelování skládání proteinů. Zlepšuje se diagnostika, do které se zapojuje umělá inteligence, a slibná je i regenerativní medicína. I proto bude nutné propříště „odfiltrovávat“ podvodníky včas. Biotechnologie potřebuje investice víc než kdy předtím a stín Theranosu bude na celý obor dopadat ještě dlouho.