KOMENTÁŘ

Diplomatické řešení na Ukrajině neexistuje

KOMENTÁŘ
Diplomatické řešení na Ukrajině neexistuje

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Musí se najít diplomatické řešení. Vojenské řešení není možné. Tyto dvě věty se v různých obměnách opakují pokaždé, když se Západ zaplete do nějaké velké krize. Vyjadřuje to jakési spíše zbožné přání západních lídrů, jednak že doba se posunula, zcivilizovala a silové prostředky již nejsou potřeba. Za druhé však jde o snahu odvrátit nepříjemná rozhodnutí, kdy se vlády snaží vyhnout nepopulárním a drahým vojenským zásahům.

Vlastně postupují podle čtyřbodového návodu pro diplomatické krize sira Humphreyho z legendárního seriálu Jistě, pane ministře/premiére. V první fázi západní vlády tvrdí, že se nic nestane, v druhé fázi, že se možná něco stane, ale neměli bychom s tím nic dělat, v třetí, že možná bychom něco dělat měli, ale nic nezmůžeme, a nakonec ve čtvrté fázi přiznají, že možná s tím něco dělat mohli, ale už je pozdě. Jenže je to samozřejmě nesmysl. Vojenské řešení je vždy možné. Ukrajinská ofenziva u Chersonu je právě takovým pokusem nastolit vojenské řešení.

V nedávné historii můžeme uvést rovnou dva případy, kdy se tak dlouho hledalo politické a diplomatické řešení, až to někdo nevydržel a změnil poměry zásadním vojenským krokem.

Prvním příkladem je chorvatská operace Bouře, jež je součástí jugoslávských válek. V únoru 1992 bylo vyhlášeno příměří mezi vznikajícím Chorvatskem a Jugoslávií, kde dominovali Srbové. Ti se stáhli na území Bosny, kde vypukla další z jugoslávských válek. Otázkou bylo, co s republikou Srbská Krajina, separatistickou oblastí, kde žila většina Srbů, historicky se však jednalo o část chorvatského státu. Dilemata diplomatů vyřešila v srpnu 1995 chorvatská armáda, která v bleskové operaci území Krajiny obsadila, srbské obyvatelstvo uprchlo. Tvrdé, rozhodné a trvalé řešení.

Druhým příkladem je ukončení války v Afghánistánu. Po dvaceti letech Západ měl celé operace již plné zuby. K porážce Tálibánu by bylo potřeba masivní navýšení západních vojáků v zemi, a to ještě s nejistým výsledkem. Do toho se USA a spojencům vůbec nechtělo. Přesvědčili tak sami sebe, že jediné řešení je diplomatické. Výsledkem byla dohoda z Dauhá, kdy USA souhlasily, že odejdou z Afghánistánu, a Tálibán slíbil, že země se již nestane základnou pro teroristy a bude vyjednávat o dělbě moci s kábulskou vládou. Jakmile však bylo jasné, že Američané jsou jednou nohou venku, Tálibán sestoupil z hor a během pár týdnů ovládl celou zemi. Celé to vyvrcholilo zběsilou evakuací, kterou jsme před rokem mohli sledovat na našich obrazovkách.

Těžko posuzovat, jak je na tom chersonská protiofenziva. Zprávy jsou kusé, neověřené a laik se v nich vyzná jen těžko. Celá akce může ještě skončit neúspěchem. Zpravodajství o Ukrajině navíc má tendenci jít ode zdi ke zdi. Když Rusové útočí, média jsou plná předpovědí brzkého pádu Kyjeva. Když naopak útočí Ukrajinci, může se zdát, že za tři dny budou v Moskvě.

Nicméně část komentátorů a expertů neustále prorokuje jednání a vyzývají Ukrajinu k zasednutí za kulatý stůl. Podle nich válka může skončit pouze nějakou vzájemnou diplomaticky vyjednanou dohodou. Ukrajina není dostatečně silná na to, aby porazila Rusko. Pokračující válka pouze prodlužuje utrpení. Měla tak přijmout nevyhnutelné, odevzdat okupovaná území Rusku, zříct se případného členství v NATO a EU.

Ukrajina však neustále překonává očekávání. Ustála prvotní útok a vyhnala Rusy od Kyjeva. Ruská ofenziva na Donbase vyzněla do ztracena, aniž by se invazní armádě podařilo dosáhnout větších úspěchů. Nyní Ukrajinci zřejmě zahájili ofenzivu s cílem získat zpátky Cherson a zničit tamější ruské síly.

Zvládnou to? Ukáže jen čas. Dva experti, se kterými v nedávné době Echo přineslo rozhovor, však vidí situaci optimisticky. Expertka z Kings’s College London Ruth Deyermondová věří, že Ukrajinci mohou vyhrát. Americký generál ve výslužbě Ben Hodges se domnívá, že do konce roku Rusové budou zatlačeni na své počáteční pozice. Možná je to přílišný optimismus. Ale chersonská ofenziva je důkazem, že Ukrajinci v diplomatická řešení nevěří. Rozhodnout se musí na bitevním poli.