komentář

Evropané jsou stále víc osamělí

komentář
Evropané jsou stále víc osamělí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Na otázku, jak vypadá typická německá, švédská nebo česká domácnost, by málokdo intuitivně na první pokus odpověděl správně. O krizi rodiny se píše a mluví hodně, ale bezdětný pár ani dítě vyrůstající jen s jedním z rodičů rozhodně typickými domácnostmi nejsou. Podle aktuálních údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat žije nejvíc Evropanů single. Bez partnera, bez dětí. V roce 2018 tak žilo v průměru 33,9 procenta obyvatel Evropské unie. Jako pár s dětmi 19,7 procenta. V bezdětném páru 25,1 procenta Evropanů a jako samostatně žijící dospělý s dětmi jen 4,4 procenta. Zbývajících zhruba patnáct procent lidí se v těchto možnostech nedokázalo najít a svůj styl života zařadilo do kategorií domácnost jiného typu s dětmi (5,5 procenta) nebo bez dětí (11,8 procenta).

Osaměle žijících lidí za deset let přibylo. V roce 2009 jich bylo jen 29,7 procenta. Mezi jednotlivými zeměmi jsou v single životě bez dětí a partnera velmi výrazné rozdíly. Rekordmani jsou Švédové s 56,6 procenta, následovaní Dány s 43,5 procenta a Němci s 41,4 procenta. Na opačném konci jsou země jižní Evropy a Slovensko, kde osaměle žije jen kolem 22 procent lidí. I my jsme s 31,5 procenta pod evropským průměrem. Naopak patříme k zemím, kde skoro nejvíce lidí žije v párech s dětmi, přestože nejsme v počtu dětí na ženu se skórem 1,57 žádní evropští přeborníci.

Single život může mít řadu vysvětlení. Souvisí s ním stále vyšší věk, dokdy zůstávají v Evropě především mladí muži se svými rodiči. Život ve vlastním se aktuálně odsunul v průměru na 27 let. Tady vede tvrdá osa na trase severozápad versus jihovýchod. Nejvíce lidí ve věku do 34 let žije v domácnostech svých rodičů ve střední, východní a jižní Evropě. Nejméně naopak ve Skandinávii. Hlavně ve Švédsku. Italští muži opouští v průměru rodičovskou domácnost ve 33 letech, Češi ve 27, Němci ve čtyřiadvaceti ale Švédové v 18,5 roku. Podobné rozdíly jsou i u dívek, které ale celkově zůstávají v mama hotelech kratší dobu.

Po osamostatnění většina Evropanů začíná žít spolu se svým klukem nebo holkou, ale dávají přednost single domácnosti. Z některých zemí už jsou sociologické studie, které ukazují, že víc chlapců v pětadvaceti žije se svou maminkou než se svojí partnerkou.

Další podstatnou roli sehrává velký rozdíl v délce života mužů a žen. Mnoho ze single domácností jsou vdovy. U nás se ženy v průměru dožívají 81,7 roku. Muži jen 75,9 roku. Podobné poměry panují ve většině zemí Západu.

Zajímavé by bylo znát, jak lidé o stále více dominujícím single životě smýšlí. Jestli to, že ho nesdílí s partnerem ani s dětmi, berou jako přednost civilizačního vývoje, který jim materiálním blahobytem zajistil soukromí, o němž se předchozím generacím v přeplněných několikageneračních bytech mohlo jen zdát. Nebo jestli to pociťují spíš jako tíživou osamělost, která může být jedním z vysvětlení, proč přibývá nejrůznějších diagnostikovaných duševních onemocnění od úzkostí a depresí po vyhoření. 

V každém případě to zvyšuje tlak na státní zásahy a přerozdělování nejrůznějších sociálních dávek. Single život je vždy dražší a nároky na dorovnání životní úrovně, když si ji člověk nedokáže zajistit sám, budou vždycky vyšší. 

6. června 2019